Karel Navrátil (kněz)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Karel Navrátil je český kněz a publicista. Narodil se v roce 1964 v Novém Městě na Moravě. Po absolvování kněžského semináře působil jako kněz v různých farnostech v České republice. Navrátil se aktivně věnuje publicistice a je autorem několika knih. Jeho práce se zaměřují především na náboženská témata a duchovní život. Vedle toho také publikuje články a eseje v různých časopisech a novinách. Karel Navrátil je známý svými televizními a rozhlasovými vystoupeními, ve kterých se vyjadřuje k aktuálním společenským a náboženským otázkám. Má také vlastní internetovou stránku, na které sdílí své myšlenky a názory. Navrátil je znám pro svou kritickou a nekonformní pozici vůči některým církevním a společenským institucím. Jeho názory často vyvolávají kontroverze a diskuse. Karel Navrátil je aktivním členem české církve a věří v důležitost duchovního života pro každého člověka. Jeho práce a vystoupení mají za cíl podnítit reflexi a hledání smyslu života.

Karel Navrátil (29. října 1830 Kondrac - 14. září 1887 Praha) byl český katolický kněz. Působil ve středních Čechách a v Praze, v posledních letech jako farář u sv. Jindřicha. Sepsal historii několika pražských kostelů (Kostel Panny Marie a svatého Karla Velikého na Karlově, Kostel svatého Haštala, Kostel svatého Jindřicha a svaté Kunhuty).

Život

Narodil se 29. října 1830 ve vsi Kundratec pod Blaníkem na Táborsku (zřejmě dnešní obec Kondrac). +more Roku 1842 ho rodiče poslali na německou školu do Prahy, odkud brzy přestoupil na staroměstské gymnázium, vedené tehdy Josefem Jungmannem. V prvních letech zápasil s hmotným nedostatkem. Výuka probíhala v němčině, Navrátil se ale také zdokonaloval v češtině zásluhou profesorů Františka Svobody, který u něj vzbudil zájem, a Jana Pravoslava Koubka, jehož přednášky na univerzitě navštěvoval. Roku 1847 rozšiřoval spolu s pozdějším knězem Františkem Eškou mezi svými spolužáky psaný studentský časopis Flora.

Po maturitě se v letech 1851-52 vzdělával v pražském arcibiskupském semináři a roku 1855 byl vysvěcen na kněze. Nejprve působil jako kaplan a katecheta v Jílovém, pak u sv. +more Haštala (1856-62) a sv. Jindřicha (1862-70). V roce 1869 byl jmenován duchovním správcem kostela a chudobince na Karlově. O tři roky později ho sbor c. k. priv. pěchoty ozbrojených měšťanů pražských zvolil za svého kaplana. Z Karlova byl přeložen do Kojetic a v posledních čtyřech letech života působil jako farář u sv. Jindřicha. Vedle kněžských povinností se účastnil činnosti dobročinných organizací a vydával spisy, zejména náboženské a o historii jím spravovaných kostelů.

Současníci ho uznávali pro liberální smýšlení, humanismus a přívětivé chování; oceňovali i jeho úsilí o zvelebení kostelů a literární činnost.

Zemřel 14. září 1887 v Praze po dlouhé nemoci.

Dílo

Byl autorem následujících spisů: * Osudy kostela, fary a školy u sv. Haštala v Starém Městě Pražském (1861) * Paměti hlavního kostela farního, fary a školy sv. +more Jindřicha a sv. Kunhuty v Novém městě Pražském (1869) * Paměti kostela Panny Marie na nebe vzaté a sv. Karla Velikého a bývalého královského kláštera řeholních kanovníků Lateranských sv. Augustina, nyní městské chorobnice, na Hoře Karlově v Novém městě Pražském (1877; r. 1881 vyšlo upravené vydání s ilustracemi a překladem do angličtiny, francouzštiny, němčiny a ruštiny.

Rovněž napsal nebo přeložil náboženské spisy: * Náučná kniha o křesťanské zvedenosti od Bernarda Galury, biskupa Anthedonského * Třiatřicet článkův utrpení Pána Krista