Karel Rameš

Technology

12 hours ago

Author

Karel Rameš (1911 v Praze - 23. dubna 1981 v Praze) byl za protektorátu vězněn v pankrácké věznici. Ve vězeňském deníku, který si tam vedl se mu podařilo zachytit každodenní chod některých částí věznice a také popsat postup budování tzv. pankrácké sekyrárny. Během výkonu funkce "chodbaře" se mu dařilo organizovat ilegální korespondenci mezi vězni jakož i riskantní vynášení motáků z oddělení k smrti odsouzených mimo objekt věznice. Karel Rameš sice válku přežil, ale v padesátých letech dvacátého století byl komunistickým režimem odsouzen a uvězněn. Po propuštění (koncem šedesátých let dvacátého století) vedl osamělý život. Zemřel v ústraní na jaře 1981.

Životopis

Karel Rameš byl za protektorátu (v letech 1941 až 1945) vězněn (hospodářský delikt) v policejní věznici gestapa v Praze na Pankráci. Tady působil jako jeden z chodbařů (vězňů, kteří se mohli po budově věznice pohybovat poněkud svobodněji) a někdy i pomocník fotografa. +more Rameš organizoval ve věznici ilegální korespondenci vězňů (a to nejen mezi celami, ale i mezi vězni a jejich příbuznými). Podařilo se mu pronikat i na oddělení II/A (kde byly ve 20 celách umisťovány osoby odsouzené nacistickými okupačními soudy k trestu smrti) a vynášet odtud různé dokumenty, motáky a tzv. škrabky - vzkazy, které se schovávaly mezi prsty. Některé písemnosti si opisoval a zároveň si vedl podrobný deník. Takto shromážděné materiály se mu podařilo dostávat mimo zdi věznice. Po válce je uspořádal do dvoudílné knihy "Žaluji - Pankrácká kalvárie", ve které podrobně popsal jak vypadal život na "oddělení smrti" II A.

Vězeňské osobnosti a umění

Vězni na celách smrti museli pracovat (například lepit pytlíky), takže měli k dispozici materiál k psaní motáků či různým uměleckým projevům. Například akademický malíř dr. +more Jaroslav Lebeda vytvořil cyklus kreseb s náboženskou tematikou. Básník Jindřich Vichra v cele smrti dokonce psal poezii. Karel Rameš zachránil i básně Karla Vokáče a karikatury grafika Josefa Dryáka (17. května 1910 v Brandýse - popraven 8. října 1943 v 16. 42). Na cele číslo 41 dokonce od srpna 1943 vzniklo dvacet čísel vězeňského časopisu, který vězni zasílali pro obveselení na ženskou celu. Většina čísel tohoto časopisu, malby Jaroslava Lebedy a řada dalších písemností se zachovala právě jen díky chodbaři - vězni Karlu Ramešovi.

File:Vazebni. Foto. +moreJaroslav. Lebeda. 1944. gif|Jaroslav Lebeda File:Vazebni. Foto. Jindrich. Vichra. 1944. gif|Jindřich Vichra File:Vazebni. Foto. Karel. Vokac. 1944. gif|Karel Vokáč File:Vazebni. Foto. Josef. Dryak. 1943. gif|Josef Dryák.

Po skončení války

+moreKarel. Rames. (1911-1981). Profil. 1958. gif|náhled'>Karel Rameš, vazební fotografie (1958) Kniha "Žaluji - Pankrácká kalvárie" byla vydána v roce 1946 (pod pseudonymem "Karel R. ") a kromě výše uvedených materiálů byla doplněna bohatým fotografickým doprovodem. O osobě Karla Rameše se po nástupu komunistického režimu nesmělo hovořit. Dokonce byl v roce 1958 zatčen (20. května 1958 v rámci akce Hradecký) a v roce 1959 odsouzen za údajnou velezradu k desetiletému žaláři. Při Ramešově zatčení mu byl orgány státní tajné bezpečnosti (StB) mimo jiné zabaven i poměrně rozsáhlý rukopis "Žaluji - národní kalvárie za vlády komunismu". Ten popisoval osudy politických vězňů komunistického režimu a byl zamýšlen jako pokračování dvoudílné Pankrácké kalvárie. Tento zabavený rukopis se ztratil.

60. léta

Po odpykání trestu byl Karel Rameš propuštěn koncem 60. let dvacátého století na svobodu. +more Na svobodě vedl rozporuplný osobní život. Někteří blízcí příbuzní a známí s ním přerušili styky. Karel Rameš žil jako zapomenutý muž, který si přivydělával prodejem zmrzliny na Slapech. Zemřel v ústraní v Praze na jaře roku 1981.