Cesko.wiki Karel VIII. Knutsson
Author
Albert FloresKarel VIII. Švédský (ve skutečnosti Karel II.) (5. říjen 1409 - 14. květen 1470), Karel I. Norský nebo také Karel Knutsson byl králem Švédska (1448-1457, 1464-1465 a 1467-1470) a Norska (1449-1450).
Odkazování na Karla Knutssona jako na Karla VIII. je pozdější invence z doby +more_Švédský'>Karla IX. (1604-1611), který toto číslování přijal na základě fiktivních dějin Švédska. Mince z doby Karla Knutssona na něj správně odkazují jako na Karla II.
Původ, potomci a manželství
Karlovým otcem byl Knut Tordsson (Bonde), rytíř a člen švédské státní rady (riksråd) and Markéty Karlsdotter. Poprvé se oženil v roce 1428 s Birgittou Turesdotter (Bielke) († 1436), podruhé s Kateřinou Karlsdotter († 1450) a potřetí svou předchozí milenkou Kristinou Abrahamsdotter.
Rostoucí vliv
V roce 1434 se stal členem státní rady. Díky nespokojenosti s vládou +more_Pomořanský'>Erika Pomořanského se stal regentem. Erik se nakonec vzdal trůnu a jeho nástupcem se stal Kryštof III. Bavorský, který se stal králem Švédska, Norska a Dánska. Nový král Karlovi udělil četná léna, například v západním Finsku, a Karel si v podstatě vedl svůj vlastní dvůr a zahraniční politiku.
Švédský král
Po smrti Kryštofa v roce 1448 byl Karel zvolen králem Švédska, protože Kryštof nezanechal přímého dědice. Dánové si v roce 1448 zvolili za krále +more_Dánský'>Kristiána I. a mezi Karlem a dánským králem vznikl spor o norský trůn, přičemž oba měli v Norsku své příznivce. V roce 1449 část norské státní rady zvolila Karla králem a 20. listopadu toho roku byl také norským králem korunován. Kristián Dánský ovšem nehodlal tento boj vzdát. Švédská šlechta byla neochotná Karla proti Dánsku podpořit a už v roce 1450 byl Karel nucen vzdát se norského trůnu ve prospěch Kristiána.
Od roku 1451 byly Švédsko a Dánsko ve stavu války. Proti Karlově vládě vzrůstala šlechtická i církevní opozice a během následujících dvaceti let byl dvakrát sesazen z trůnu, takže celkem se k vládě ve Švédsku dostal třikrát (1448-57, 1464-65, 1467-70).
V roce 1457 proběhla rebelie, kterou vedli arcibiskup Jöns Bengtsson (Oxenstierna) a šlechtic Erik Axelsson, která donutila Karla uchýlit se do exilu. Vůdci revolty se stali regenty a zorganizovali volbu +more_Dánský'>Kristiána I. Dánského švédským králem. V roce 1463 se však Kristián nepohodl s arcibiskupem ohledně daňové politiky a arcibiskup byl uvězněn. To vedlo ke vzpouře jeho rodiny a vytlačilo Kristiána ze Švédska. Karel Knutsson byl povolán zpět na trůn. Po příjezdu do Švédska však zjistit, že je ve válce s arcibiskupem a po dvou krvavých bitvách v zimě 1464-1465 Karel opět zvolil exil. V roce 1467 však regent Erik Axelsson změnil strany a pomohl Karlovi potřetí na trůn. Karel vládl další tři roky společně s radou (riksråd) a zemřel v květnu 1470.
Potomci
S Birgittou Turesdotter (Bielke):
* Ture Karlsson (Bonde) († před 1447) * Christina Karlsdotter (Bonde) (asi 1432 - před 1500)
* Margaret Karlsdotter (Bonde) (1442-1462) * Magdalena Karlsdotter (Bonde) (1445-1495) * Richeza Karlsdotter (Bonde) (nar. asi 1445), jeptiška * Bridget Karlsdotter (Bonde) (1446-1469), jeptiška * čtyři synové, kteří umřeli mladí
* Anna Karlsdotter (Bonde) * Karel Bonde (Karlsson) (1465-1488)
Karel po sobě zanechal pouze jednoho syna, kterého mu porodila jeho milenka Kristina, s níž se oženil až na své smrtelné posteli. Ačkoliv Kristina byla uznána královnou, švédská vláda nedovolila, aby se nyní legitimizovaný chlapec stal králem. +more Regentem se stal Sten Sture.