Karl Bühler (27. května 1879 Lipsko – 24. října 1963 Los Angeles) byl německý psycholog, jazykový vědec a filosof. Působil především na univerzitě ve Vídni a stal se jedním ze zakladatelů Vídeňského kroužku. Byl známý svými teoriemi a výzkumy v oblasti komunikace a jazyka.
Bühler se zabýval především funkcionalistickým přístupem k jazyku a postuloval, že jazyk má primárně sociální funkci. Zaměřoval se na zkoumání různých aspektů komunikace, včetně funkcí jazykových symbolů a struktury vět. Dále se také zajímal o vývoj jazyka u dětí a v rovině psychologie zkoumal také vnímání a myšlení.
Jeho nejvýznamnějším dílem je kniha "Teorie jádra vět", ve které popisuje základní stavební kameny vět jazyka. Pracoval také na teorii symbolismu a byl jedním z prvních, kdo se systematicky zabýval výzkumem gestikulace a mimiky.
Po nástupu nacistů k moci uprchl Bühler v roce 1938 ze své rodné země a emigroval do USA. Zde získal místo na Kalifornské univerzitě a pokračoval ve svém výzkumu a výuce. Zemřel v roce 1963.
Bühlerova práce měla významný vliv na další vývoj psychologie a vědeckého zkoumání komunikace. Jeho teorie a poznatky se dodnes používají v oblasti sociálních věd a lingvistiky.