Karviná

Karviná je statutární město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínského Slezska, 18 km východně od Ostravy na řece Olši. Karviná je univerzitním, turistickým, lázeňským a ekonomickým městem Slezské metropolitní oblasti a největším českým městem na řece Olši. Středem dnešního města Karviná je původní slezské knížecí město Fryštát s rezidenčním hradem slezské vládnoucí aristokracie Piastovců.

Karviná vznikla roku 1949 přemístěním obyvatel původní hornické Karvinné na fryštátské Horní Předměstí, které se silně rozvíjelo již od konce 19. století. +more Úředním spojením těchto dvou měst a připojením Ráje, Darkova a Starého Města vzniklo nové město s názvem Karviná, nicméně jejím historickým základem je Fryštát, na jehož katastru nové město stojí. Po druhé světové válce byla dnešní Karviná projektována jako pátá česká metropole pro 120 000 obyvatel. Dnes žije ve městě obyvatel s významnou slovenskou a polskou menšinou. Celý okres čítá na 240 000 obyvatel.

Název

Původní slovanská podoba jména zněla Karvina a byla odvozena od místního staropolského karw(a) - "kráva", které hláskově neodpovídá spisovnému polskému krowa. Jméno osady tedy znamenalo "kraví ves". +more Vesnice Karvina je v nejstarším dokladu z roku 1331 pojmenována též souběžným německým Arnoldsdorf ("Arnoldova ves"), které nicméně krátce nato vyšlo z užívání. Alois Vojtěch Šembera použil na své mapě Moravy podobu Karvín, na počátku 20. století se pak používala podoba Karvinná. Slovanský název Karviná používá současné město od roku 1949. Název nahradil původní název Fryštát, který se pro svůj slezsko-germánský původ (Freistadt) nehodil pro nově budovanou metropoli.

Poloha a význam

Renesanční radniční věž postavil kníže Kazimír II. +more Význam Karviné (dříve Fryštátu) v minulosti předurčovala její strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která z ní již v 11. století učinila obchodní, hospodářské a kulturní centrum celé zdejší oblasti. Od konce 13. století do roku 1572 mělo město i rezidenční význam, protože zdejší hrad se stal sídelním místem slezských knížat z královského rodu Piastovců. Dalším prvkem, který významně ovlivnil rozvoj města, byl nález černého uhlí ve 2. polovině 18. století a také rozvoj železárenského průmyslu na počátku 20. století. Od poloviny 19. století se město stalo lázeňským centrem díky nálezu jodobromových solanek, které daly podnět k vzniku zdejších Lázní Darkov. Napojení města na železniční síť v polovině 19. století (Košicko-bohumínská dráha, Severní dráha císaře Ferdinanda) zahájil prudký rozvoj těžby černého uhlí a výstavby těžkého průmyslu, což podnítilo jak stavební, tak i demografický vývoj města v druhé polovině 20. století.

Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měly obce Karwin, Freistadt, Altstadt, Roj, Darkau a Lonka celkem 29 880 obyvatel (pouze v Karviné 16 808 a ve Fryštátě 7767), z toho 29 155 úředně hlášených, 23 988 (82,3 %) byli polsky, 3907 (13,4 %) německy a 1219 (4,2 %) česky mluvících, 26 616 (89,1 %) bylo katolíků, 2483 (8,3 %) protestantů, 589 (2 %) Židů a 192 dalších náboženství.

Moderní Karviná vznikla roku 1949 sloučením města Fryštátu (německy Freistadt; dnešní Karviná 1, centrum starého Fryštátu je městskou památkovou zónou), původní Karvinné (díky intenzivní těžbě uhlí dnes již neexistuje; je to předměstská část Karviná-Doly), Darkova (Karviná 3), Ráje (Karviná 4) a Starého Města (Karviná 5). Později ještě byly připojeny Louky nad Olší. +more Nově vzniklé město se začalo budovat na katastru fryštátského Horního Předměstí ve čtyřicátých letech dvacátého století, které se rozvíjelo již od doby, kdy Severní dráha císaře Ferdinanda přivedla do Fryštátu železnici. Moderní město je postaveno převážně v architektonickém slohu Bruselský styl.

Karviná leží na hranici s Polskem. Přímo ve městě jsou dva hraniční přechody (z toho jeden pouze pro osobní vozidla) v místní části Karviná-Ráj. +more Město se rozprostírá na severním okraji předhůří Beskyd. Karviná leží v údolí řeky Olše a od krajského města Ostravy je vzdálena 18 km východním směrem.

Karviná vždy patřila k ekonomicky silným oblastem s vysokou koncentrací průmyslu, zejména těžebního, na který navazují další výrobní odvětví. Současně dosáhlo město evropského významu díky lázeňství. +more Již od konce 19. století byly budovány lázně Darkov díky nálezům léčivé jodobromové solanky. V posledních letech byl posílen význam města jako obchodního a turistického centra. Vznikem Obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity v Opavě se Karviná stala univerzitním městem - spolu s Opavou prvním v Moravskoslezském kraji a po roce 1989 v Československu vůbec.

Historie

Nejstarší dějiny

+morejpg|náhled|Slezský_kníže_Mečislav,_tchán_českého_krále_Václav_III. |Václava_III. ,_přemístil_po_roce_1282_Fryštát_na_dnešní_místo,_kde_také_postavil_Fryštát_(hrad)|hradozámek. _Stal_se_tak_zakladatelem_dnešní_Karviné. _Jeho_Fridrich_Kazimír_Frýštatský'>potomci zde měli svou rezidenci až do svého vymření roku 1571 Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné. Po pádu Velké Moravy roku 906 zde bylo vybudováno slezské hradiště Čula (dnešní předměstí Steré Město), které se počátkem 11. století stalo významným obchodním střediskem. Po roce 1268 bylo toto středisko českým králem Přemyslem Otakarem II. a slezským knížetem Vladislavem proměněno v město Fryštát. Po roce 1268 však bylo po vojenském vpádu slezského knížete Mečislava vypáleno a přemístěno na dnešní místo, kde dal kníže postavit hrad (zámek Fryštát) jež jeho potomci využívali jako svou rezidenci. Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o území dnešního města (osadě Solca) je z roku 1268. Vratislavský desátek z let 1302-1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Vzhledem k strategicky výhodné poloze Fryštátu na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel, které se mezi léty 1282 až 1945 stalo sídlem nejvyšší slezské aristokracie, která zastupovala českého krále ve Slezsku. Město je pravděpodobně místem narození české královny Violy Alžběty a narodil se zde, vyrůstal a vládl a pravděpodobně je zde i pohřben, slezský kníže Kazimír II. , ve své době nejmocnější aristokrat ve Slezsku. Jako rezidence slezských knížat, zástupců českých králů, existovalo město ro koku 1571, kdy aristokratický rod slezských knížat zde vymřel smrtí knížete Fridricha Kazimíra Fryštátského. Jeho žena, kněžna Kateřina s dcerou Kateřinou jsou zde pochovány, zatímco kníže Fridrich je pochován v Pardubicích. V 17. století, během 30. leté války, bylo město zničeno. Zachovány zde byly jen veřejné budovy, pivovar a zámek spolu s hrstkou měšťanských domů, které jsou připomínkou rezidenčního města. Město se ale pomalu opět rozvíjelo za zdejšího pobytu aristokratických rodů Gaschinů, Taafeeů a především Larisch - Mönnichů. Fryštát, tedy historická Karviná, je dnes chráněnou památkovou zónou, a vedle Prahy jedinou stálou sídelní rezidencí české panovnické dynastie. Někdy je proto nazývána jako Slezské Hradčany.

Fryštát dal také základ pro vznik zcela nového města Karviné, které se na jeho katastrálním území začalo budovat od 50. let 20. století.

Těšínsko v roce 1888

Zámecký dvůr hraběte Taafa

Karviná v Československu

Během let 1918-1920 probíhal mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem spor o Těšínsko. Během něj padlo téměř 40 československých legionářů a boje byly zastaveny z podnětu prezidenta Masaryka jednáním ministra Edvarda Beneše s Poláky. +more Ten byl poté nařčen Karlem Kramářem, „že nerozumí politice“ („a připravil naše legie o další vítězství“). Po krátkém vojenském střetnutí bylo území Těšínska v roce 1920 mezi oba státy rozděleno arbitráží vítězných mocností. Území města připadlo Československu. V roce 1938 Polsko začalo vůči Československu opět vznášet územní požadavky. Ty byly formulovány polskou vládou 21. září 1938 a vzneseny jako součást Hitlerova godesberského memoranda. 30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 1. října 1938 polská vojska obsadila požadovaná území, včetně území dnešní Karviné. Období polského záboru však netrvalo ani rok. Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války oblast obsadil Wehrmacht a území města s germánským původem bylo přičleněno k Německu. V roce 1944 došlo ke sloučení měst Karvinné (dvě písmena N v názvu města se užívala od roku 1920), Fryštátu a obcí Starého Města, Ráje a Darkova v jeden územní celek s názvem Karwin-Freistadt. Po osvobození města 3. května 1945 se dvojměstí rozpadlo a oblast se vrátila zpět pod správu Československa.

První výstavbu budoucího nového města, ulici Zakladatelská, zahájil předseda vlády Klement Gottwald slavnostním výkopem roku 1946. Roku 1949 následovalo opětovné sloučení okolních obcí v jeden územně správní celek pojmenovaný Karviná. +more Na území sloučeného města nastal velký stavební rozvoj, který trval až do 80. let 20. století. Svého vrcholu dosáhla Karviná na konci 80. let 20. století s počtem obyvatel téměř 90 tisíc. Stavební vývoj města, které se mělo stát pátou českou metropolí s počtem obyvatel 120 000 zastavily až listopadové události roku 1989 a zejména rozpad Československa v roce 1993, kdy se Karviná i z východu stala téměř pohraničním městem. Moderní městská zástavba leží především na katastrálním území historického města Fryštátu (Karviná-město) a bývalé obce Ráje.

Od 1. ledna 2003 je Karviná statutárním městem.

Metropole Karviná

Universitní náměstí na třídě 17. +more listopadu V šedesátých letech dvacátého století se realizoval projekt na výstavbu nového, moderního centra Karviné v architektuře bruselského stylu, které se mělo stát pátou českou metropolí. Hlavní silniční tepnou se měla stát centrální třída, dnes třída 17. listopadu, která měla plnit roli městského bulváru a díky přítomnosti lázní ve městě navodit atmosféru pohodového a příjemného místa. Na této centrální třídě se měly vyskytovat volné prostory plné městské zeleně s dominantními budovami. I když je na této třídě hustý silniční provoz, stále láká k procházce po ní, a to v celé její délce. A to platí obzvláště pro aleje, která zde byla vysázena a je dodnes vzorně udržovaná.

Střed města tvoří Univerzitní park mezi křižovatkami Borovského a třídou Osvobození. Za tímto prostorem s ekologickou zelení, jemuž dominuje vzdálenější skupina výškových budov je schována řada architektonických slohů panoramatu města. +more Jde především o prvorepublikovou budovu Jiráskovy školy, roh rovněž prvorepublikové budovy Magistrátu, modernu zastupující Obchodní dům a restauraci s obytným blokem nebo funkcionalistické třípodlažní obytné domy. Centrálnímu prostoru rovněž chybí solitéra např. v podobě hodinové věže, pomníku či sochy nebo fontány. Není potřeba stavět nové budovy, stačí celé třídě a především centrálnímu prostoru vrátit zašlý lesk šedesátých let: * Nasázet udržovanou tvarovanou zeleň * Budovám dát reprezentativní fasádu * Rekonstruovat autobusové zastávky do vzhledu hodného centra města * Instalovat informační tabule o zajímavostech města, nový mobiliář a reprezentativní veřejné osvětlení.

Pověsti

Zvon ve zdejším kostele měl nejsilnější a nejlahodnější hlas ve Slezsku, neboť prý do zvonoviny při odlévání vhodili díl stříbra. Byl starší než samotné město, při zániku původní obce se ztratil, až po létech jej na poli vyhrabala svině. +more Zvon bylo slyšet až do Těšína a jeho hlasu naslouchala těšínská kněžna s takovou oblibou, že se rozhodla zvon koupit. Avšak fryštačtí jej nechtěli prodat, a proto jí řekli, že by za něj musela vysázet tolik dukátů, že by to dosáhlo po cestě z Těšína až do Fryštátu. Jenže kněžna na obchod přistoupila, a tak jí radní museli zvon vydat. Kněžna si zvon zavěsila na svém hradě, ale zvon přes noc ulétl zpět do Fryštátu. Kněžna vidouc ten zázrak to vzdala a nechala Fryštátu jak zvon, tak i peníze. Jen okna kostelní věže směrem k Těšínu nechala zazdít, aby ji hlas zvonu nelákal.

Soubor:Hrad a zámek Fryštát v Karviné 1450 a 1850. jpg|alt=Karviná|Kresba středověké podoby hradu na současném profilu Soubor:Fryštát, průchod. +moreJPG|alt=Karviná|Malé nádvoří hradu se Zahradní bránou Soubor:Karviná, Fryštát, zámek (2). JPG|alt=Karviná|Dřevěná chodba spojuje hrad s jeho nejmladší budovou, Lottyhausem Soubor:Karviná, zámek a park. JPG|alt=Karviná|Fryštátský hrad je již více než 730 let krajinnou dominantou.

Městské památky

Historická památková zóna

Špice Vídeňské kašny v historickém centru Karviné (Fryštátu) Město založené jako nové město fryštátské jeho prvním knížetem +more_Těšínský'>Měškem I. Piastovským roku 1290. Nejstarší stavbou nového města, povýšeného na Slezské knížecí město je areál Fryštátského hradu, jehož stavba začala v roce 1288 a po celou dobu své existence byl sídlem nejvyšší slezské aristokracie a mezi lety 1327-1573 byl lénem českých králů. Přilehlé město pochází z počátku 14. století. V druhé polovině 19. století byly na fryštátském předměstí objeveny jodobromové prameny, díky kterým zde vznikly věhlasné lázně. Za dobu své existence se v nich léčila celá řada významných osob. Roku 1992 zde byla vyhlášená městská památková zóna. Podrobný seznam památek je uveden v článku Fryštát, Lázně Darkov, Doly (Karviná) a Staré Město (Karviná).

Slezské knížecí město

Městský knížecí hrad s parkem * Stará radnice s věží a bývalým knížecím pivovarem * Knížecí dům * Vídeňská litinová kašna * Kostel sv. Marka

Staré lázně

Lázeňský most * Sanatorium * Společenský dům Kurhaus

Ostatní historické památky

Kostel sv. Petra z Alkantary * Zámecký dvůr hraběte Taafa

Metropolitní památková zóna

Trojčata, nejvyšší karvinské obytné budovy +morejpg|náhled|upright'>Vestibul hlavního nádraží v bruselském stylu Výškových domů „Brusel“ je na třídě 17. listopadu několik Výškový blok rehabilitačního Sanatoria Především v 60. letech 20. století byl vybudován základ pro výstavbu páté české a největší slezské metropole. Město mělo dosáhnout počtu obyvatel 120 000. Jeho nově vzniklé centrum tvořené třídou Osvobození a třídou 17. listopadu bylo doplněno řadou významných stavebních dominant postavených v architektuře „bruselského stylu“. Tyto budovy dodnes připomínají původní záměr vytvořit z Karviné novou metropoli.

Oblast třídy Osvobození

Dům Pionýrů a mládeže * Administrativní výšková budova na třídě Osvobození * Náměstí Budovatelů * Městský dům kultury * Administrativní výšková budova Kovona * Společenské centrum Kovona

Oblast třídy 17. listopadu

Zimní stadion * Obchodní dům PRIOR * Magistrát města Karviné * Masarykovo náměstí * Slezská universita * Bytový výškový blok s tiskárnou Hutník * Výškové budovy Brusel * Sakurová alej * Nemocnice V Ráji

Oblast Horního okruhu

Náměstí Jurije Gagarina * Bytový výškový blok s kavárnou U Slunka * Kino Centrum * Obchodní středisko JAS * Výškové bloky Sanatoria Lázní Darkov * Administrativní výšková budova na tř. Havířská * Hala házené * Hlavní nádraží

Industriální památky

Průmyslová zóna Kovona a Jäkl * Železniční nádraží Karviná-město * Vodárenská věž * Důl Gabriela * Důl Barbora * Železniční nádraží Karviná-Louky nad Olší * Úzkorozchodné tramvaje * Automobil Škoda 100 MB

Památná místa města Karviné

+moreJPG|náhled|upright'>Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech * Kostel sv. Petra z Alkantary * Kaple Andělů strážných * Fryštátský hrad * Nádraží Severní dráhy císaře Ferdinanda.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Struktura populace

Podle výsledků sčítání obyvatelstva v roce 2001 se 8,5 % obyvatel města hlásilo ke slovenské a 8 % obyvatel k polské národnosti. Zajímavostí města je vysoký podíl obyvatel bydlících v panelových domech, který dosahuje 92 %.

File:Sčítání obyvatelstva 2011, 598917 Karviná, věková struktura. svg|Věková struktura obyvatel obce Karviná roku 2011 File:Sčítání obyvatelstva 2011, 598917 Karviná, rodinný stav. +moresvg|Rodinný stav obyvatel obce Karviná roku 2011 File:Sčítání obyvatelstva 2011, 598917 Karviná, vzdělání. svg|Vzdělání obyvatel obce Karviná roku 2011.

Členění města

Katastrální území Karviné Karviná se člení na 6 katastrálních území, na kterých leží 9 místních částí:

* Darkov - část Lázně Darkov * Karviná-Doly - část Doly * Karviná-město - části Fryštát, Hranice, Mizerov, Nové Město * Louky nad Olší - část Louky * Ráj - část Ráj * Staré Město u Karviné - část Staré Město

Místní části jsou někdy číslovány: * Karviná 1 - Fryštát - místní část Fryštát * Karviná 2 - Doly - místní část Doly * Karviná 3 - Darkov - místní část Lázně Darkov * Karviná 4 - Ráj - místní část Ráj * Karviná 5 - Staré Město - místní část Staré Město * Karviná 6 - Nové Město - místní část Nové Město * Karviná 7 - Mizerov - místní část Mizerov * Karviná 8 - Hranice - místní část Hranice * Karviná 9 - Louky - místní část Louky nad Olší

Správa města a správní území

Karviná byla dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Karviná ale stále existuje a skládá se ze 17 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností ze 4 obcí - Dětmarovic, Karviné, Petrovic u Karviné a Stonavy. +more Stále zde ovšem působí okresní soud, okresní státní zastupitelství, okresní archiv.

Úřad primátora statutárního města Karviná vykonává ode dne 8. ledna 2018 Jan Wolf (ČSSD), bývalý první náměstek, který v čele města nahradil svého stranického kolegu Tomáše Hanzela (ČSSD), který stal v čele města od roku 2006.

Doprava

====== Silniční ====== Městem prochází silnice I/67 a končí silnice I/59, silnice II/472. Kolem města se staví obchvat silnice I/67 který má být dokončený na konci roku 2022.

====== Železnice ====== První spojení Karviné železnicí bylo v roce 1869 Košicko-bohumínskou dráhou s dnes nákladovou stanicí v staré Karviné (Karviná-Doly). V roce 1898 byla postavena a napojena trať do Petrovic u Karviné.

V roce 1948 kdy Karviná (Doly) a Fryštát s obcemi Staré Město, Darkov a Ráj spojeny do dnešní Karviné se začala rozrůstat, byla trať ve špatném stavu z důvodu poddolování a také výstavbou sídliště Ráj, se rozhodlo o zrušení úseku Karviná-Doly - Karviná Město a přebudování Košicko-bohumínské dráhy mezi Bohumínem a Českým Těšínem. Provoz tratě do Karviné města z Karviné Doly skončil v roce 1962.

Provoz na novém Karvinském hlavním nádraží začal v roce 1963. Ve stejném roce začal provoz i na stanici Karviná-Darkov, ale osobní provoz skončil v roce 2016 z důvodu malé využívanosti stanice.

====== Tramvajová Doprava ====== Karviná měla tramvajové spojení s Ostravou a Bohumínem od roku 1912 na Masarykovo náměstí, do roku 1950. Se stavbou Stalingradu (Karviná Nové Město) se trať v roce 1953 prodloužila. +more V roce 1961 se celá trať zrušila z důvodu poddolování. V roce 2022 se plánuje postavení nové “meziměstské” tramvaje Karviná-Orlová-Rychvald-Ostrava.

====== Městská Doprava ====== Karviná má autobusovou dopravu o velikosti 10 linek kterou zřizuje 3CSAD. Linky obsluhují téměř všechny části (kromě částí Louky a Doly). +more Linky se číslují 511-520. Děti do 15 let a lidi starší 65 let mají v Karviné pomocí čipové karty Odiska jízdné zdarma na jeden rok.

====== Mezinárodní linka Karviná - Jastrzębie Zdrój ====== V roce 2022 se zprovoznila linka 000326 z Karviné do Jastrzębia aby odvážela obyvatele Karviné do Nákupních Center na nákupy do Polska a Poláky do fabrik na Novém Poli. Na polské straně směrem do Jastrzębia je povolen jen výstup a na druhou stranu do Česka se pouze nastupuje.

Sport

Městský stadion Karviná Sportovní chloubou města je především mužský házenkářský klub HCB Karviná. +more Založen byl v roce 1955 a má na svém kontě již čtrnáct mistrovských titulů. První dva vybojoval ještě v československé lize (1967/68, 1971/72), ovšem zlatou érou bylo především první desetiletí 21. století. V letech 1999-2010 vyhrál všechny ročníky české extraligy s výjimkou jednoho. V letech 2003-2010 to bylo sedm titulů v řadě, čímž Karviná vyrovnala rekord pražské Dukly ze 60. a 80. let 20. století. Od té doby navíc přidala další dva tituly (2017/18, 2021/22). Od roku 2000 do roku 2006 byla každoročním účastníkem nejprestižnější evropské klubové soutěže - Ligy mistrů. Své domácí zápasy HCB Karviná hraje v hale Cihelní, která byla postavena v roce 1982 a rekonstruována roku 2011. Zimní stadion Karviná Dalším významným klubem je fotbalový MFK Karviná, který od sezóny 2016/17 hrál nejvyšší českou fotbalovou soutěž. Strávil v ní šest sezón v řadě, přičemž nejlepšího výsledku dosáhl hned v té úvodní, kdy skončil na desátém místě. V roce 2022 sestoupil do druhé nejvyšší soutěže. Své domácí zápasy sehrává na městském stadionu v Karviné-Ráji, který má kapacitu 4833 diváků. Odchovancem klubu je brankář Jan Laštůvka. Karvinský zeleno-bílý dres oblékali i reprezentanti Radek Slončík či René Bolf. Od roku 1952 působil v Karviné ještě jeden klub, jehož poslední název zněl FC Karviná. Hrával na stadionu Kovona (Kovona byl také původní název klubu). Strávil dvě sezóny v nejvyšší soutěži (1996/97, 1998/99). Zanikl v roce 2003.

Za zmínku stojí také lední hokej. Ten se hrál v Karviné již od 50. +more let, ale vývoj karvinského hokeje provází řada problémů. HC Baník Karviná zanikl roku 2013. Nejtradičnější klub, jehož poslední název zněl HC Býci Karviná (v minulosti SK Karviná), zanikl v roce 2021, poté co město odmítlo klub podporovat kvůli finančním nesrovnalostem. Město se pak rozhodlo založit nový klub HK Karviná. Ten má však zatím jen mládežnické oddíly. Paradoxem je, že mají k dispozici jednu z nejmodernějších hal v republice, Zimní stadion Karviná, který má kapacitu 7500 diváků, což z něj činí sedmý největší hokejový stadion v Česku.

Ve městě se rovněž nachází basketbalový klub TJ Sokol Karviná, jehož junioři patří mezi špičku v ČR; muži však hrají pouze 3. nejvyšší soutěž. +more Karviná má také zastoupení v extralize hokejbalu (HbK Karviná), juda, sportovní střelby a ve městě se rovněž hraje florbal. V poslední době je velmi oblíbená nová sportovní disciplína workout.

Životní prostředí

Komplex dolu Darkov v Karviné

Znečištění ovzduší

V souvislosti s vysokou koncentrací těžkého průmyslu v oblastí patří ovzduší v Karviné mezi nejvíce znečištěné v České republice. Ve znečištění rakovinotvorným benzopyrenem patří podle Státního zdravotního ústavu k nejzamořenějším oblastem. +more V roce 2005 průměrná celoroční koncentrace benzo-a-pyrenu činila 5,1 ng·m−3. Podle výzkumu prováděného společnou laboratoří Ústavu experimentální medicíny Akademie věd České republiky a Zdravotního ústavu Středočeského kraje na vzorku 23 městských strážníků v Karviné bylo v jimi vdechovaném vzduchu naměřeno 6,6 ng·m−3 benzo-a-pyrenu. Např. u strážníků v Praze bylo naměřeno 0,8 ng·m−3.

Následky těžby

Hornická památka - důl Barbora Některé části města se také potýkají s důsledky hlubinné těžby uhlí, zejména s poddolováním, které narušuje statiku budov, z nichž řada musela být opuštěna a stržena. +more Postupně tak těžbě padla za oběť původní Karviná včetně řady pozoruhodných stavebních památek. Těžba si následně vyžádala likvidaci dalších příměstských lokalit. Zlikvidována a poddolována byla převážná většina místních částí Louky nebo Darkov. Dále se uvažuje o těžbě pod čtvrtí Staré Město nebo Starý Ráj. Jelikož se však uhelné sloje nachází pod převážnou částí města, je jeho budoucí rozvoj značně limitován.

Ekonomika

V minulosti patřila Karviná k nejrychleji se rozvíjejícím průmyslovým městům v Česku. Počet obyvatel rostl současně s objemem těžby a svého vrcholu dosáhl koncem 70. +more let (tehdy zde žilo bezmála 80 000 obyvatel). Základem prosperity byla těžba kvalitního kamenného uhlí, které se stalo základem rozvoje průmyslu na celém Ostravsku. Na katastru města postupně vzniklo slučováním někdejších menších šachet několik velkodolů - Důl ČSA, Důl Darkov, Důl ČSM. Obrat v tomto vývoji nastal v 90. letech v souvislosti s útlumem těžby (v ostravské části revíru byla těžba úplně zastavena). V posledních letech klesl počet obyvatel města o bezmála 20 tisíc, vzrostla naopak nezaměstnanost.

Kromě uhelných dolů sídlí ve městě řada dalších podniků. Sídlila zde Kovona Karviná - někdejší největší producent bytových jader a sklolaminátových materiálů u nás. +more Po roce 2000 vznikla ve městě průmyslová zóna Nové Pole. Své výrobní haly zde mají firmy jako Robe lighting, Shimano, Sejong, Gates, Mölnlycke Health Care a další.

Plán na výstavbu spalovny odpadů

Do městské části Karviná-Doly naplánoval krajský úřad výstavbu velkokapacitní spalovny odpadu, do které by se ze širokého okolí mohlo ročně svážet 200 000 tun komunálního odpadu. Se záměrem nesouhlasí místní obyvatelé, kteří se obávají, že by spalovna odpadů zhoršila kvalitu již dnes značně znečištěného ovzduší.

Školství

Slezská univerzita jako jedna z dominant centrální třídy 17. +more listopadu Jiráskova škola z 20. let 20. století je dominantou centrálního prostoru na třídě 17. listopadu Karviná je mimo jiné také univerzitním městem. Ve městě sídlí Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Opavě. Dále se zde nachází několik středních škol: gymnázium, střední průmyslová škola, obchodní akademie, střední zdravotnická škola aj. Kromě středních škol také základní a mateřské školy.

Osobnosti

Wacław Olszak (1868-1936), první polský starosta Karviné * Gustaw Morcinek (1891-1963), polský spisovatel * Ferdinand Otto Miksche (1905-1992), československý důstojník, účastník španělské občanské války, příslušník odboje během druhé světové války, vojenský pedagog a teoretik (autor pojmenování vojenské strategie „blitzkrieg“) * Leon Derlich (1905-1965), etnograf, amatérský lingvista a dialektolog, publicista, spolupracovník hnutí odporu za 2. světové války * Wilhelm Kosarz (také Vilém Košař; 1908-1940), válečný pilot, člen polské 302. +more perutě RAF. Člen tzv. Českého čtyřlístku společně s Josefem Františkem, Josefem Balejkou a Matějem Pavlovičem. * Franciszek Świder (1911-1997), polský sochař a akademický malíř * Rudolf Żebrok (1915-1984), polský malíř * Henryk Flame (1918-1947), polský vojenský pilot, kapitán, vůdce protifašistických a protikomunistických bojových skupin na území Těšínského Slezska. * Józef Ondrusz (1918-1996) polský etnograf, spisovatel a učitel * Dana Zátopková (1922-2020), atletka, oštěpařka, mistryně Evropy, zlatá medaile na OH v Helsinkách * Otto Ševčík (1931-2003), český herec a režisér. * Alfred Biolek (1934-2021), německý televizní kuchař a bavič * Wilhelm Przeczek (1936-2006), polský učitel, básník a aktivista * Vítězslav Ďuriš (* 1951), hokejista * Petr Voznica (* 1954), voják a diplomat * Ernest Bokroš (* 1959), hokejista a trenér * Pavla Tomicová (* 1962), herečka * Radek Fukala (* 1963), historik * Libor Baselides (* 1964), moderátor, herec * Dáša Vokatá (* 1954), písničkářka, herečka, manželka Oldřicha Kaisera * Peter Draisaitl (* 1965), hokejista a trenér * Marcel Zmožek (* 1965), zpěvák * Eva Vejmělková (* 1969), herečka * Šárka Kašpárková (* 1971), atletka, trojskokanka, mistryně světa, bronzová medaile na OH v Atlantě * Eva Kurfürstová (* 1977), lyžařka * Adéla Kawka (* 1977), astronomka * Radek Štěpánek (* 1978), tenista, vítěz Davis Cupu 2012 a 2013, bronzová medaile na OH v Riu de Janeiro * Petra Němcová (* 1979), topmodelka * Jan Laštůvka (* 1982), fotbalový brankář, reprezentant * Jaroslav Bába (* 1984), atlet, skokan do výšky, bronzová medaile na OH v Aténách * Petr Buchta (*1985), herec * Denisa Rosolová (* 1986), atletka, sprinterka * Marie Doležalová (* 1987), herečka a blogerka * Zuzana Jandová (* 1987), Miss České republiky 2008.

Partnerská města

Jastrzębie-Zdrój, Polsko * Jaworzno, Polsko * Rybnik, Polsko * Kaili, Čína * Wodzisław Śląski, Polsko

Odkazy

Reference

Literatura

WENIG, Adolf. České pověsti. +more Praha: Olympia, 1975. * LINDNER, Roman. [url=https://docplayer. cz/210283596-Goticky-hrad-frystat-v-karvine. html]Fryštát - Slezské Hradčany[/url] , vydané v elektronické podobě, 2020.

Související články

Okresní soud v Karviné * Důl Jan Karel - činný důl v Karviné-Dolech * Městská autobusová doprava v Karviné * Seznam kulturních památek v Karviné

Externí odkazy

[url=http://www. karvina. +morecz]Oficiální stránky města[/url] * [url=https://hrad-frystat. webnode. cz/]Vše o karvinském hradu Fryštát[/url] * [url=https://www. youtube. com/watch. v=5WoHPiVC2Vo]Propagační spot města[/url].

Kategorie:Města v Českém Slezsku Kategorie:Města v okrese Karviná Kategorie:Statutární města v Česku Kategorie:Okresní města v Česku Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Karviná Kategorie:Sídla v Ostravské pánvi Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Těžba černého uhlí v Česku Kategorie:Těžba v okrese Karviná