Kasárna na Pohořelci

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Hlavní kasárenská budova (nároží Dlabačov-Myslbekova Kasárna na Pohořelci, někdy zvaná také Hradčanská kasárna nebo kasárna Prokopa Holého, jsou komplex staveb v Praze na Hradčanech ohraničený ulicemi Pohořelec (na východní straně), Dlabačov (na jihu), Myslbekova (na západní straně) a Parléřova (na severu). Komplex tvoří několik novorenesančních budov na pozemku asi 2 ha (č.p. 120, 121 a 122 katastrálního území Hradčany), patřících do správy Ministerstva obrany.

Historie a popis

V místech nad Pohořelcem proti areálu Strahovského kláštera jako součást pražského opevnění stávala nová Strahovská brána. Ta byla vystavěna v letech 1619 a 1620 nákladem malostranského primase Baltazara Globice, stoupence Fridricha Falckého, jehož znaky byly umístěny na bráně. +more Později tu stával také dům, který patřil sochaři Ignáci F. Platzerovi).

Koncem 19. +more století došlo na západním konci Pohořelce k zásadním úpravám, mj. k proražení Keplerovy ulice. Domy čp. 117 a 118, navazující na Kučerův palác a tvořící pokračování severní fronty pohořeleckého náměstí, byly zbourány. Další, tehdy nárožní dvoupatrový dům čp. 120, zakoupila v roce 1873 pražská obec pro ubytování jednoho praporu zeměbrany; tento dům byl základem budoucího komplexu několika volně stojících vojenských budov, který tu následně postupně vznikl v letech 1873 až 1899:.

* hlavní budova (čp. 121), obracející se na Pohořelec a postavená v letech 1890-1893 podle návrhu architekta Jindřicha Fialky; je čtyřkřídlá, s dvoupatrovým hlavním průčelím, které je symetrické, má 17 os a uprostřed je zvýrazněno trojosým rizalitem zakončeným nahoře balustrovou atikou a štítem s hodinami, * kancelářská budova (prostřední ve frontě do Dlabačova), má půdorys ve tvaru E, hlavní průčelí má 13 os a střední trojosý rizalit, * hlavní kasárenská budova na rohu Dlabačova a Myslbekovy ulice, čp. +more 120/2, hlavní fasáda do Dlabačova je opět dvoupatrová, má 31 os s výrazně vystupujícími trojosými rizality uprostřed a v nárožích, * jednopatrová ubikace v severozápadním cípu areálu (nároží Myslbekova-Parléřova), s půdorysem ve tvaru E, * dvoupatrová ubikace na severní straně Parléřovy ulice (čp. 122), po demolicích v letech 1930 a 1931 jediný dochovaný z původně 10 objektů postavených na této straně ulice, * přízemní vozovna na jižní straně Parléřovy ulice (nyní garáže), * přízemní skladiště na západní straně dvora (Myslbekova čp. 120/2). Kasárna na pohlednici v roce 1902 Kolem východní a jižní strany komplexu vede tramvajová trať, v úzkém místě mezi rohem kasáren a kolejemi byl v 50. letech 20. století zřízen průchod pro pěší.

Po vybudování kasáren tu byl umístěn nejprve v letech 1889-1915 Zeměbranecký pěší pluk č. +more 8, později v letech 1921-1923 Protiletadlový dělostřelecký pluk 151, v letech 1923-1938 Dělostřelecký pluk 151 a v letech 1933-1937 také Dělostřelecký pluk 154. V letech 1957-1961 tu byl dislokován 2. letecký spojovací pluk. Od roku 1956 tu bylo také sídlo Armádního uměleckého souboru (dva roky základní vojenské služby tu absolvavali například herci Jan Čenský a Miroslav Vladyka).

Ministerstvo obrany uvažuje o rekonstrukci objektu; s tím souvisí i vyřešení dopravních opatření v oblasti Pohořelce. V současné době (2022) je objekt nevyužitý.