Kategorie:Sochy v Praze-Petrovicích

Technology

12 hours ago

Author

Hugh O'Neill, 2. hrabě z Tyrone zvaný též Velký hrabě (irsky: Aodh Mór Ó Néill; asi 1550 - 20. července 1616 Řím) byl irský gaelský šlechtic a pán Ulsteru. Proslul zejména tím, že vedl koalici irských klanů během povstání z roku 1598, které je někdy nazýváno Tyroneho povstání nebo také devítiletá válka. Povstání představovalo největší ohrožení nadvlády Angličanů (Tudorovců) v Irsku od povstání v roce 1534. Avšak ztroskotalo a dobytí Ulsteru bylo posledním a rozhodujícím krokem v podrobení Irska Angličany.

Život

Narodil se do mocného klanu O'Neillů v Ulsteru. Po zavraždění svého otce Matthewa v roce 1558 byl vychováván anglickou korunou v hrabství Dublin. +more Díky tomu získal dobré znalosti anglické kultury a byl také dlouho favoritem Angličanů, kteří si slibovali, že po dosazení do čela rodu O'Neillů Hugh odvrhne tradiční gaelské klanové insignie a nechá si ulsterské panství formálně udělit anglickým trůnem (šlo o starou anglickou právní strategii zvanou surrender and regrant, která měla legitimizovat anglické panství v Irsku). Věci se také dlouho vyvíjely podle anglických představ. V roce 1568 převzal Hugh titul hraběte z Tyrone. Spoluprací s vládou královny Alžběty I. si vytvořil mohutnou mocenskou základnu a v roce 1593 nahradil Turlougha Luineacha O’Neilla jako náčelníka klanu O’Neillů. Brzy se však vztahy s anglickou korunou zhoršily, po potyčkách mezi Tyronovými silami a Angličany v roce 1595. Následovaly tři roky mírových jednání mezi oběma stranami.

V roce 1598 O'Neill obnovil boje proti Angličanům. 14. +more srpna je porazil v bitvě u Žlutého brodu (Yellow Ford) na řece Blackwater a šlo o největší porážku, jakou kdy Angličané v Irsku utrpěli. Zpráva o ní se rozletěla po celé zemi a vyvolala celoirské katolické povstání, jehož symbolem se stal červená ruka, rodový znak klanu O'Neillů. Povstání nezůstalo zcela izolované, podpořil ho nejen papež Klement VIII. , ale i katolická velmoc Španělsko, které poslalo na pomoc Irům roku 1601 čtyři tisíce svých vojáků, kteří se vylodili v Kinsale. Angličanům se však podařilo Kinsale obklíčit a v prosinci 1601 O'Neill a Španělé bitvu o Kinsale prohráli. Definitivně O'Neill ovšem kapituloval až 30. března 1603, poté co na trůn nastoupil anglický král Jakub I. , od nějž O'Neill očekával větší velkorysost než od Alžběty I. , která ho měla za zrádce. V tom se zcela nepřepočítal, Jakub O'Neillovi dovolil ponechat si většinu území Ulsteru. Ale faktické podrobení se nakonec pro O'Neilla stalo nesnesitelným a v září 1607 se s několika dalšími irskými náčelníky a šlechtici tajně nalodil na loď, která ho měla odvézt do exilu ve Španělsku. Tam ovšem O'Neill a jeho druzi nedopluli, na moři ztratili orientaci a s obtížemi přistáli aspoň v Normandii. Odtud se vydali na cestu do Říma, kde je přijal a ocenil papež Pavel V. .

V Římě O'Neill už dožil. Jeho ulsterské panství bylo zkonfiskováno Angličany a poangličtěno, byť jeho gaelský charakter mizel postupně.