Kaudální autotomie

Odvržení ocasu (též kaudální autotomie či také urotomie) je typ autotomie uplatňovaný v případě napadení predátorem. Tato vlastnost se vyvinula u mnohých obratlovců, jako jsou někteří ocasatí obojživelníci, haterie novozélandská, někteří ještěři, amfisbény, ale i několik hadů a dokonce někteří hlodavci. Odtržená část ocasu se často mrská víc než zbylé tělo, a tak se na něj zaměří predátor, mezitím mu kořist uteče nebo se schová.

Regenerace

Schopnost regenerace ocasu je u různých obratlovců velmi různá. Znovu dorostlý ocas se obvykle sice podobá tomu původnímu, ale přesto lze najít zaškrcení na místě zlomu nebo odlišné zbarvení nové části. +more Obnovený ocas také nebývá vyztužen kostí, ale pokaždé jen chrupavkou. Při další potřebě lze pak ocas odvrhnout jen v místě, které je blíže k tělu než původní zlom. U většiny ještěrů a plazů je zapotřebí určitá doba, zhruba jeden měsíc, aby ocas dorostl. U velkých a dlouhověkých druhů může obnova ocasu trvat i rok.

Reference

Kategorie:Anatomie živočichů