Kavkaz (region)

Politická mapa regionu Kavkazu Kavkaz je domovem více než čtyř desítek národností Kavkaz je v užším slova smyslu synonymum pro horská pásma Kavkazu, z nichž Velký Kavkaz odděluje podle názoru značné části zeměpisců Evropu od Asie. V širším pojetí je to pak označení pro celou okolní oblast mezi Černým a Kaspickým mořem, zahrnující na rozloze zhruba 440 000 km² Gruzii, Arménii, Ázerbájdžán, Čečensko a nejjižnější část Ruska. Také se sem dá zahrnout území Jižní Osetie, či případně Abcházie. Tento region patří jazykově a kulturně k nejpestřejším na světě.

Členění

Předkavkazsko

Území, prostírající na sever od kavkazského hřebene až ke Kumsko-manyčské sníženině, se nazývá Předkavkazsko neboli Severní Kavkaz. Jeho západní část představuje Kubáňská nížina, uprostřed se prostírá Stavropolská plošina a na východě malým dílem zasahuje Kaspická nížina. +more Předkavkazsko politicky náleží Rusku a rozkládají se zde následující subjekty Ruské federace: kraje Krasnodarský a Stavropolský a republiky Adygejsko, Karačajsko-Čerkesko, Kabardsko-Balkarsko, Severní Osetie-Alanie, Ingušsko, Čečensko a Dagestán. Do Předkavkazska se někdy též počítá Kalmycko.

Zakavkazsko

Národní republiky a samostatná území, vyhlášená po roce 1990 Jižní část kavkazského regionu se označuje jako Zakavkazsko. +more Tvoří je jednak níže položené oblasti, do nichž k jihu spadá Velký Kavkaz, totiž na západě Kolchidská nížina, jejíž osou je řeka Rioni, tekoucí do Černého moře a na východě nížina Kursko-arakská, odvodňovaná řekou Kura a jejím přítokem Araks do moře Kaspického. Na samém jihovýchodě navazuje při Kaspickém moři pás Lenkoraňské nížiny, k níž se na íránském pomezí přimykají Talyšské hory. Jihozápadní část Zakavkazska pak představuje Malý Kavkaz, pohoří o rozměrech zhruba 600 krát 200 km, které dosahuje nejvyšší výšky na svém severovýchodním výběžku horou Gjamyš (3 724 m). Malý Kavkaz propojuje s Velkým Kavkazem Lišský hřbet (zvaný též Suramský) o maximální výšce 1 926 m, který představuje rozvodí mezi Rioni a Kurou; přes něj Suramským průsmykem (949 m) prochází hlavní silniční i železniční spojnice mezi západní a východní částí Gruzie. Na Malý Kavkaz dále navazuje Arménská vysočina s nejvyšší horou Arménie - Aragac (4 090 m). V této části Zakavkazska také leží velké vysokohorské jezero Sevan. Území Zakavkazska je rozděleno, mezi trojici států - Gruzii (zahrnující také autonomní republiky Abcházie, Adžárie, Jižní Osetie není v oficiálním správním členění Gruzie uznána). Arménii a Ázerbájdžán (včetně autonomních oblastí Nachičevan a Náhorní Karabach). Tyto tři státy bývají někdy souhrnně označovány jako tzv. kavkazské republiky. Jejich hranice s Tureckem a Íránem pak vymezují Zakavkazsko z jihu.

Historie

V antickém světě představovalo pohoří Kavkazu východní konec světa; právě zde byl dle pověstí ke skále za trest připoután Prométheus, do bájné Kolchidy pod kavkazskými horami směřovala výprava Argonautů za zlatým rounem. Zeměpisné představy o pohoří byly rozšířeny a korigovány s výboji Alexandra Velikého. +more za panování císaře Trajána zasahovala až sem Římská říše.

Po dlouhá staletí tvořila obtížně překonatelná hradba Velkého Kavkazu přirozenou hranici mezi Perskou říší a sarmatskými kmeny, později mezi Osmanskou říší, Persií a rozpínajícím se Ruským impériem, což se neobešlo bez mnoha vojenských konfliktů, jako byly rusko-turecké a rusko-perské války. Rusko kavkazský prostor postupně ovládlo po sérii Kavkazských válek v 18. +more až 19. století.

V obou světových válkách se na Kavkaze odehrávaly tuhé boje: v první světové válce zde procházela Kavkazská fronta, ve druhé světové se odehrála bitva o Kavkaz. Po rozpadu Sovětského svazu se území stalo nestabilní zónou s řadou válečných konfliktů v Čečensku, Abcházii, Jižní Osetii a Náhorním Karabachu.

Národnostní složení

V kavkazském regionu žije několik desítek národností a etnických skupin mluvících navzájem i zcela nepříbuznými jazyky s několika vlastními písmy a vyznávajících několik různých forem křesťanského pravoslaví a sunnitského i šíitského islámu.

Odkazy

Reference

Související články

Kavkazské jazyky

Externí odkazy