Kazi
Author
Albert FloresKazi je postava z českých pověstí, dcera Kroka, sestra Tety a Libuše, známá je především jako kouzelnice a léčitelka. První zmínka o ní pochází z Kosmovy kroniky z počátku 12. století, mnohé motivy s ní později spojované, jako manželství s Bivojem nebo hrad Kazín pochází až z Dalimilovy a Hájkovy kroniky z 16. století a byly zpopularizovány především Starými pověstmi českými Aloise Jiráska.
Kosmas tuto postavu důsledně nazývá Kazi a tak její jméno četli i mnozí pozdější opisovači, překladatelé a následovníci, zatímco u Dalimila je nazývána Kazě a u Václava Hájka Káša. Význam a původ tohoto jména je nejasný.
Písemné prameny
Kosmova kronika
V Kosmově Kronice Čechů z počátku 12. století Kazi zmiňuje jako jednu z dcer Kroka:
Druhá zmínka o ní následuje po scéně kdy byla během soudu uražena Libuše:
Dalimilova kronika
Kronika tak řečeného Dalimila z počátku 14. století zmiňuje Kazi pod jménem Kazě a to pouze krátce:
Přibík Pulkava z Radenína
Kronika Přibíka Pulkavy z Radenína z druhé poloviny 14. století píše o Kazi toto:
Hájkova kronika
Kronika česká Václava Hájka z Libočan z první poloviny 16. století nazývá tuto postavu Káša a uvádí že žila v 8. +more století, v roce 710 si měly po Krokově smrti sestry rozdělit zemi losem. Jeho základní charakteristika postavy je velmi podobná Kosmově:.
Po vzoru Dalimila Hájek Kazi také přisuzuje hrad:
Hájek také přisuzuje Kazi manžela a to Bivoje, což je postava poprvé se objevující se v jeho díle. Bělu, údajnou zakladatelku hradu Bílína, v Pulkavově kronice ztotožněnou s Kazi, Hájek označuje za Kazinu dceru.
Uvádí též přísloví uváděné Kosmou a to v následující verzi:
Staré pověsti české
Populární verze se objevuje ve Starých pověstech českých Aloise Jiráska z roku 1984.
V tomto díle Kazi také vystupuje v pověsti o Bivojovi.
Hypotézy
Mnozí badatelé, například Václav Vladivoj Tomek, Jozef Škultéty nebo Lubor Niederle považovali postavu Kazi za odvozenou od místního jména Kazín, to však není pro dobu nejstarších zmínek o ní doloženo.
Podle Dušana Třeštíka odpovídají funkce tří Krokových dcer teologickému rozlišení pověry na idolatria - modloslužebnictví spojené s Tetkou, divinatio - hadačství spojené s Libuší a magia - kouzelnictví spojené s Kazi. Podle jeho názoru je však možné že podobné funkce měly sestry již v tradičním vyprávění.
Polský lingvista Aleksander Brückner vyložil Kazi ze staročeského káza „kázeň, trest“ a vykládal tak přísloví zmiňované Kosmou jako „To nedovede ani trest napravit. “. +more Toto přísloví ale není v jiných pramenech doloženo, takže není jisté zda nešlo o literární fikci. Za autentické pokládal přísloví německý historik Julius Lippert, přičemž pokládal jeho znění v Hájkově kronice za starší a správnější, ve skutečnosti se však jedná o evidentní překlad z Kosmova latinského originálu.
Objevují se také amatérské pokusy vyložit jméno Kazi z keltských jazyků. Podle různých zdrojů má například znamenat „kráska“, „vznešený“ nebo „úcta, láska“.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=https://cs.wikisource.org/wiki/Vlastensk%C3%BD_slovn%C3%ADk_historick%C3%BD/Kasi]Kazi ve Vlasteneckém slovníku historickém[/url]
Kategorie:Ženy Kategorie:Postavy českých pověstí Kategorie:Čarodějnictví v mytologii a folklóru