Kaznějov

Kaznějov je město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží 20 km severně od Plzně na silnici I/27 spojující Plzeň s Mostem v mělkém údolí Kaznějovského potoka. Žije v něm obyvatel.

Na severu Kaznějov sousedí s Rybnicí, na východě s Oborou, na jihovýchodě s hospodářským dvorem Býkovem, na jihozápadě s městečkem Horní Bříza a na západě s Mrtníkem. Západně a jihozápadně od města je uprostřed lesů největší povrchový kaolinový lom ve střední Evropě.

Název

Název města je pravděpodobně odvozen z domácké podoby osobního jména Kazimír (základ slova kaz- a přípona -něj) ve významu Kaznějův dvůr. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Kaznew (1146), Casnaw (1346), v Kaznějově (1420), Kazňov (1420), „na Kazniegowu“ (1501), Kazniegow (1502), Kasenau nebo Kaznau a Kazniow (1833) a Kázňov (1854). +more Dále se používaly také tvary: Kazňau, Kasniau, Kazniau, Kazňov a Kaznow.

Historie

Kaznějov je poprvé zmiňován roku 1144, kdy jej český kníže Vladislav II. +more daroval jím založenému cisterciáckému klášteru v Plasích. Mniši kláštera ves pravděpodobně zrušili, protože v potvrzení majetku kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250 je Kaznějov uváděn jako grangie. Ta byla tvořena propugnaculem, tj. opevněným obytným domem uvnitř většího celku, chlévy, ratejnou, pravděpodobně stodolou, sýpkou s kamenným sklepem a refektářem, společnou jídelnou mnichů.

V průběhu 14. století cisterciáci opustili hospodaření se systémem dvorů, grangie rušili a na jejich místě opět zakládali vsi. +more Opětovným založením Kaznějova byl roku 1346 pověřen kralovický rychtář a lokátor Petr, který rozdělil pozemky dvora na 16 lánů a osadil je sedláky podle zákupního práva. Za svou práci dostal kaznějovskou rychtu, propugnaculum grangie s chlévy, svobodný lán, třetí díl pokut a navrch právo postavit u Kaznějova na klášterním rybníce mlýn. Ostatní části dvora připadly osadníkům, část byla připojena k ovčínu, který byl jako jediný z dvora zachován. Rychtář Petr prodal roku 1350 rychtářský úřad Protivovi z Volfštejna, který se v případě potřeby musel v plné zbroji dostavit do kláštera k jeho obraně. Roku 1418 získal rychtu na krátko Hrdoň z Dubjan.

Na počátku husitských válek v roce 1420 získali Kaznějov spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi od krále Zikmunda do zástavy katoličtí páni bratři Hanuš a Bedřich z Kolovrat na Libštejně a Krašově. Zikmund však Kaznějov zastavil ještě jednou: +more_z_Gutštejna'>Burianovi I. z Gutštejna. Mezi pány Libštejnským z Kolovrat a pány z Gutštejna vznikl spor, který nakonec vyhráli Gutštejnové a Kaznějov připojili k panství Dolní Bělé. Za husitských válek bylo v Kaznějově vypleněno šest statků a zanikla i sousední ves Újezd.

Roku 1555 prodali páni z Gutštejna celé dolnobělské panství Šebestiánu Markvartovi z Hrádku, purkrabímu na Karlštejně. Markvartové z Hrádku drželi Kaznějov až do konfiskací po bitvě na Bílé hoře. +more Od Královské komory koupil Kaznějov a pustý Újezd pan Vilém z Vřeskovic, později jej na císařovo přání vrací plaskému klášteru. Rychtářem v té době byl Augustin Bržínský z Poksdorfu, ale v průběhu třicetileté války byla rychta spolu s jedním statkem vypálena. K roku 1654 je v Kaznějově uváděno osm usedlostí, pustý panský mlýn a ovčín, o deset let později to bylo již 24 usedlostí. Opat Kryštof Tengler na její místě zřídil poplužní dvůr, ale opat Benedikt Engelken v roce 1681 - na sklonku svého života - dvůr zrušil a jeho pozemky rozdělil mezi třem novým sedlákům. Do dnešní doby se nepodařilo najít místo původní kaznějovské grangie. V majetku kláštera zůstal Kaznějov až do jeho zrušení roku 1785.

V 19. století v souvislosti s objevem uhelných ložisek v Kaznějově zde podnikatel Johann David Starck otevřel roku 1833 východně od obce chemickou továrnu, tzv. +more stará továrna kam byla přenesena výroba dýmavé kyseliny sírové - oleum z Hromnice. Po požáru dvou olověných komor 7. září 1898 došlo ve staré továrně k definitivnímu ukončení provozu 23. prosince 1901. Pokračovatel a syn zakladatele chemičky Johann Antonín Starck v roce 1847 podnik rozšířil o výrobu fosforu z mletých pálených kostí. Po útlumu a ukončení této výroby je opět v popředí oleum. Roku 1874 na místě současné chemičky vzniká tzv. nová továrna s výstavbou několika olejen. Roku 1879 v nové továrně nechal vybudovat Belgičan G. Delplace nový komorový systém na výrobu koncentrované kyseliny sírové.

Hornictví

Na okraji města se od 19. do první poloviny 20. +more století těžilo černé uhlí. Nejstaršími doly byly Francisi a Adalberti (Vojtěch) zřízené v letech 1819 a 1821. Oba brzy poté koupil Johann David Starck, který musel nechat razit dědičnou štolu k jejich odvodnění, ale založil také správní budovu (tzv. Zámeček) a dvě hornické kolonie. Uhlí se těžilo vrátkovými jamami a využívalo se ve Starckově hromnickém podniku.

V roce 1839 bylo nalezeno uhlí v polesí Jalovčiny, kde Starck postupně získal padesát důlních měr. Uhlí se těžilo ze dvou slojí, z nichž svrchní byla v hloubce 67-70 metrů (mocnost 0,4 metru) a spodní s kvalitnějším uhlím se nacházela o čtyři až osm metrů hlouběji. +more Její mocnost se pohybovala od 0,4 do 0,8 metru. Najatí sedláci vozili uhlí do Hromnic a zpět přiváželi suroviny na výrobu olea. V roce 1857 byla vyhloubena těžní jáma dolu Antonín (Jalovčín) a při využití parního stroje se jí v letech 1857-1862 těžilo 5 600 tun uhlí ročně. Vrcholu těžby (13 200 tun) důl dosáhl v roce 1875. V roce 1902 byl provoz dolu ukončen, ale v letech 1910-1922 byl znovu obnovován a pokračoval ještě v roce 1924.

Dalším kaznějovským dolem býval důl Martini založený roku 1861 na jižním okraji města. Na západním okraji Kaznějova otevřel Johann Anton Starck důl David, kde se uhlí začalo těžit v roce 1872. +more Důl trpěl silnými přítoky vody, ale přesto se v něm v hloubce 120-140 metrů těžila sloj rozdělená proplástkem na dvě lávky s mocností 2,9 a 1,2 metru. Největšího objemu produkce důl dosáhl po zahájení provozu na železniční trati Plzeň-Žatec (34 500 tun ročně). S hlavní tratí byl spojen vlečkou. V sousedství dolu Starckové založili chemický podnik, kde se od roku 1879 vyráběla kyselina dusičná a od začátku osmdesátých let 19. století také železné mořidlo a modrá skalice. Po smrti Johanna Antona Starcka se jeho podniky v roce 1885 transformovaly na akciovou společnost Dolové a průmyslové závody, dříve J. D. Starck sídlící v Plzni. Roku 1900 celý podnik koupil J. Peschek.

Menšími doly v Kaznějově býval Mortis, který ukončil provoz roku 1895, dále Marie (v provozu v letech 1936-1937), Madera a Honora.

Dvacáté století

Od roku 1903 se u města těží kaolin. V roce 1930 ve městě byla zahájena výroba kyseliny citronové. +more Po druhé světové válce byl podnik zestátněn pod názvem Lachema.

V lednu 1934 byl v Kaznějově otevřen hřbitov a přestalo tak pohřbívání kaznějovských na hřbitově v Oboře. První pohřbenou se stala žačka Jaroslava Macháčková. +more V roce 1997 získal Kaznějov status města.

Doprava

Městem prochází železniční trať Plzeň-Žatec-Most, na které se nachází stanice Kaznějov, a autobusová linka Plzeň-Kralovice. Kaznějov leží na silnici první třídy I/27, na kterou navazují silnice nižších tříd III/2318 směr Obora, Dobříč a II/204 Kaznějov-Úněšov.

Pamětihodnosti

Kaplička sv. Jana Křtitele * Brána u čp. 14 * Pomník padlých ve 2. světové válce u obecního úřadu

Představitelé obce

Dle dochovaných záznamů jsou známi následující představitelé:

* Antonín Karlovec, rychtář (v období kolem roku 1838) * Jan Šimandl, starosta (1888-1900) * Václav Kondel, starosta (1900-1906) * Antonín Němec, starosta (1906-1913) * Antonín Beránek, starosta (1913-1916) * Antonín Němec, úřadující první radní (1916-1919) * František Šmídl, starosta (1919-1925) * František Vopat, předseda ustavené správní komise (1925) * Cyril Kovanda, starosta (1925-1927), zemřel ve funkci * František Triner, starosta (1927-1932) * Josef Lavička, starosta (1932-1936) * Václav Juha, starosta (1936-1942), zatčen gestapem, odvezen do koncentračního tábora Buchenwald * Jaroslav Fiedler, náměstek starosty (1942-1945) * Vojtěch Rabas, předseda revolučního národního výboru (7. května 1945 - 9. +more května 1945) * Josef Müller, předseda revolučního národního výboru (9. května 1945 - 1. června 1945) * Jaroslav Fiedler, předseda MNV (1. června 1945 -1. prosince 1945) * Rudolf Štefl, předseda MNV (1. prosince 1945 - 30. června 1946) * Václav Brůj, předseda MNV (30. června 1946 - 16. července 1948), zemřel ve funkci * Josef Zeman, předseda MNV (16. července 1948 - 8. května 1952) * Antonín Bajt, předseda MNV (8. května 1952 - 25. května 1954) * Antonín Žaloudek, předseda MNV (25. května 1954 - 1959) * Josef Šimandl, úřadující náměstek (1959-1960) * Vojtěch Rabas, předseda MNV (1960-1964) * Josef Křížek, předseda MNV (1964-1970) * Miroslav Koldinský, předseda MNV (1970-1971) * František Fakan, předseda MNV (1971-1976) * Ludvík Krofta, předseda MNV (1976-1985), volební období nedokončil pro nemoc * František Fakan, úřadující náměstek (1985-1986) * Antonín Pokorný, předseda MNV (1986-1990) * Vratislav Jícha, starosta (1990-1998) * Petr Sýkora, starosta (1998-2018) * Eva Šimlová, starostka (od 2018).

Osobnosti

Jiří Berger (1950-2008), fotograf - kaznějovský rodák, který se specializoval na letecké fotografování, zejména památkových objektů * Karel Fleissig (1912-1976), spisovatel - po studiích filozofie a práv se usadil v Kaznějově, příběhy z Kaznějova a okolí se inspiroval i ve své tvorbě (Hříšné časy) * František Hofman (1898-1966), zahrádkář, sokol, ochotník - v roce 1927 nastoupil jako zahradník u továrny Johanna Davida Starcka, kde vybudoval moderní zahradu a skleník s nevídanými exotickými rostlinami, také aktivně zapojil do činnosti místního Sokola, ochotnického divadla a Svazu zahrádkářů a ovocnářů * Josef Jelínek (1924-1993), chemik, ochotník, malíř - do Kaznějova se přistěhoval v roce 1953 za prací v místní chemické továrně, ve volném čase se věnoval režii v ochotnickém divadle a jeho celoživotním koníčkem bylo malování přírody * Matěj Ondřej Kondel (1686-1758), polír a stavitel - bílovský rodák se přiženil na kaznějovský statek Kučerů, jako stavitel se podílel i na stavbě konventu kláštera v Plasích, několika kaplí v okolí, kostela v Mariánské Týnici nebo stavbě fary v Kralovicích * Václav Němec (1912-2001), učitel, spisovatel, básník - narodil se v Kaznějově na statku čp. 14, vystudoval učitelský ústav v Plzni a poté jako učitel působil převážně na Sokolovsku, kterému věnoval značnou část svého díla * Bohumír Cyril Petr (1905-1976), římskokatolický kněz a po určitou dobu člen benediktinského řádu, varhaník, hudební skladatel, hudební vědec, defektolog, topograf, historik * J. +more Peschek, uhelný magnát - roku 1900 se stal vlastníkem kaznějovské chemičky, ukončil výrobu kyseliny sírové ve starém závodě a vše přesunul do areálu v západní části Kaznějova, kde se již vyráběla např. kyselina dusičná či modrá skalice * Anton Schobloch (1835-1900), podnikatel, obchodník - po smrti Johanna Antona Starcka, u kterého pracoval jako obchodní ředitel a který mu odkázal třetinu společnosti, vedl firmu Johann David Starck, kterou roku 1885 převedl na akciovou společnost Dolové a průmyslové závody * Johann Anton Starck (1808-1883), podnikatel, syn Johanna Davida Starcka, poslanec Říšského a Českého zemského sněmu - výrobu v kaznějovské chemičce rozšířil o dočasnou produkci fosforu, postavil novou továrnu na výrobu kyseliny sírové u dolu David a tento hlavní výrobní program vyváží do řady zemí světa * Johann David Starck (1770-1841), podnikatel - v roce 1833 dostal povolení k zahájení výstavby kaznějovské továrny na výrobu dýmavé kyseliny sírové, kterou následně do Kaznějova přesunul z Hromnic * Rudolf Valeš (1915-1990), hudebník a skladatel - vyučil se zámečníkem a v místní chemické továrně pracoval až do důchodu, celý život se věnoval hudbě, hrál na trubku a harmoniku, zkomponoval celou řadu skladeb pro dechovou hudbu. * Alfréd Willer (* 1930), brazilský architekt českého původu - narodil se v Kaznějově jako syn strojního inženýra Viléma Willera, po vpádu nacistů v roce 1939 musela židovská rodina Kaznějov opustit a v roce 1947 se odstěhovala do Brazílie do města São Paulo.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Města v okrese Plzeň-sever Kategorie:Obce v okrese Plzeň-sever Kategorie:Sídla v Plaské pahorkatině Kategorie:Dobrovolný svazek obcí silnice I/27 Kategorie:Severní Plzeňsko Kategorie:Klášter Plasy Kategorie:Těžba černého uhlí v Česku Kategorie:Těžba kaolinu v Česku Kategorie:Těžba v okrese Plzeň-sever Kategorie:Dolnobělské panství