Keltské zemědělství

Zemědělství bylo základním zdrojem obživy keltské společnosti. Pěstování obilovin a chov dobytka zaměstnávalo většinu populace. Národy, které dnes společně označujeme slovem Keltové, obývaly v době železné velkou část Evropy, a proto se i při popisu jejich zemědělství nutně dopouštíme zjednodušení, když o něm referujeme, jako by bylo na celé této ploše stejné.

Pěstované plodiny

Mezi nejrozšířenější pěstované plodiny patřila pšenice jednozrnka a dvojzrnka. Dále proso, ječmen, oves a také žito. +more Z luštěnin hrách a v výjimečně i čočka. Dále zelenina, z ovoce jablka, hrušky a švestky. Z koření petržel, majoránku, řeřicha, anýz a fenykl.

Chov zvířat

Keltové chovali skot, ovce, kozy, prasata, husy a slepice. Chov slepic byl pro Galy tak příznačný, že v latině se pro slepici ujalo pojmenování "gallina".

Keltská pole

Keltové přednostně obydlovali nížinné polohy do 300 m n. m. +more a do 500 m vzdálenosti od nejbližšího vodního toku. Když se na počátku doby laténské začala používat železná radlice, která usnadnila obdělávání půd nižší bonity, mohlo se osídlení rozšířit i do míst s větší nadmořskou výškou. Nadprodukce zemědělských usedlostí přitom nebyla veliká. Odhaduje se, že pro oppidum s 1000 obyvateli bylo třeba zázemí 300 zemědělských usedlostí. Faktorem omezujícím produkci byl počet lidí aktivizovatelných pro sklizeň.

Jedním z dokladů o keltském polním hospodaření jsou leteckou archeologií nalezené stopy po keltských polích. Ve vzácných případech se na okrajích kulturní krajiny (na svazích a jinak obtížně přístupných místech, kde později ve středověku a novověku nebyla půda obdělávána) dochovaly stopy pravěkých mezí.

Zemědělské nářadí a nástroje

Z archeologických nálezů z doby halštatské a laténské známe ze zemědělských nástrojů především bronzové a železné srpy a další drobné zemědělské náčiní, jako ovčácké nůžky a podobně. Z větších zařízení můžeme zmínit ruční kamenný rotační mlýnek - žernov a zajímavý zemědělský stroj z doby laténské - valus.

Žernov

Ve třetím století př. n. +more l. se v kulturách kolem Středozemního moře objevil vynález, který mnohonásobně zefektivňoval drcení obilí - rotační mlýnek - žernov. Keltové tento vynález převzali a v prvním století př. n. l. byly již žernovy v keltském prostředí bohatě rozšířeny. Představovaly příklad specializace výroby a dálkového obchodu. Více v samostatném článku žernov.

Keltský žací stroj (vallus) - celkový pohled +morejpg|right|thumb|250px'>Keltský "kombajn" - detail přední části.

Keltský "kombajn"

Jak bylo zmíněno výše, mohl být počet lidí nasaditelných při sklizni limitujícím faktorem výkonnosti keltského pěstování obilí. Plinius Starší (23-79 nl) ve svém díle Historia Naturalis XVIII, 296. +more zmiňuje stroj (nazývaný zde vallus), který byl používán pro sklizeň obilí na velkých obilných lánech římské Galie zaalpské. Dvě rytiny toto prvního známého "žacího stroje", který nahrazoval 8-10 ženců se srpy, byly nalezeny na území dnešní Belgie. Jednalo se o tlačený vozík s nízkými koly a s otevřenou přední stranou, na které byla nožovitá ostří s mezerami o šířce stonku klasu. Pohybem vozíku se klasy dostávaly mezi nože a byly oddělovány od stonků. Podle rekonstrukcí byl vozík široký asi 1,2 m. Při pokusech o rekonstrukci tohoto žacího stroje se ukázalo, že sestrojit jeho plně funkční model je netriviální. V (temném) období středověku byl stroj zapomenut a sklízení obilí se vrátilo ke kosám a srpům.

Externí odkazy

[url=http://www. ptejteseknihovny. +morecz/uloziste/aba001/2011/keltsky-kombajn/. searchterm=keltsk%C3%BD%20kombajn]Keltský "kombajn"[/url] * [url=http://www. giesler-zinnfiguren. de/lesesaal/Mechanisierung%20der%20Landwirtschaft%20. pdf]Mechanisierung der Landwirtschaft - in römischer Zeit[/url] * [url=https://archive. is/20121202015601/bibliotekker. blogspot. com/2008/03/what-is-wrong-with-roman-vallus. html]What is wrong with the Roman Vallus. [/url] * [url=http://resourcesforhistory. com/Celtic_Farming_in_Britain. htm]Farming in Celtic Britain, na serveru resourcesforhistory. com[/url].

Kategorie:Keltové