Kestřany (horní tvrz)

Technology

12 hours ago

Author

Horní tvrz Kestřany jsou středověká tvrz ve stejnojmenné vesnici v okrese Písek. Založena byla nejspíše už koncem třináctého století a do roku 1446 sloužila jako panské sídlo rodu Kestřanských z Kestřan. Od nich ji koupili páni ze Švamberka, kteří ji využívali jako správní centrum panství, ale někteří z nich na ní také sídlili. Během třicetileté války se panským sídlem stal sousední zámek a tvrz už sloužila pouze hospodářským účelům. Horní tvrz je spolu se zámkem a dolní tvrzí chráněna jako kulturní památka.

Historie

Horní tvrz byla založena nejspíše ve druhé polovině třináctého století a jejím prvním známým majitelem byl Albert z Kestřan připomínaný roku 1315. Měl syny Michala, Šimona a Bartoloměje, kteří roku 1338 nechali zřídit oltář v kostele píseckého kláštera. +more V dalších letech byly Kestřany rozděleny mezi mnoho majitelů. Michalovi synové Jan, Petr a Mikuláš roku 1354 darovali témuž klášteru louku, u čehož svědčil jejich strýc Šimon. Od roku 1370 se připomíná jiný Jan z Kestřan s manželkou Přibou, jejíž písecký dům roku 1416 osvobodil král Václav IV. od daní. Bartoloměj připomínaný roku 1338 měl sice syna Vernéře a dceru Markétu, ale obě děti zemřely před rokem 1360 a z Bartolomějova podílu se stala odúmrť, kterou Karel IV. věnoval Buzkovi, Přibíkovi, Ondřejovi a Jakubovi ze Lhoty. Z nich je blíže znám pouze Ondřej, který kvůli velkým dluhům prodal svůj kestřanský podíl ve výši sedmdesáti kop grošů českokrumlovskému faráři Hostislavovi.

Od roku 1396 patřila horní tvrz Arnoštovi z Kestřan, jehož potomci se nazývali Údražskými z Kestřan. Roku 1416 (August Sedláček uvádí rok 1446. +more) tvrz prodal svému příbuznému Vaňkovi Koktanovi, po němž se majitelem stal jeho syn Bohuslav, který roku 1475 panství rozšířil o dolní tvrz. Bohuslavovi synové Václav a Jiří roku 1491 prodali své kestřanské panství se dvěma tvrzemi (dolejší byla pustá), dvěma poplužními dvory, částí vsi, Lhotou a šesti rybníky Jindřichovi ze Švamberka a na Zvíkově, kterému král Vladislav Jagellonský propustil Kestřany z manství. Švamberkům patřily významnější sídla jako Orlík, takže v Kestřanech nesídlili.

Jindřich ze Švamberka zemřel roku 1523 a Kestřany po něm zdědil synovec Kryštof I. +more ze Švamberka. Pozůstalost po něm se dělila v roce 1540, a Kestřany dostal jeho nejstarší syn Jindřich ze Švamberka. Ten nechal horní tvrz opravit a sjednotil poplužní dvory ve vesnici. K panství v té době patřily statky Sudoměř, Dobev a od roku 1550 Zátaví. Správcem statku býval v letech 1552 a 1553 purkrabí Bedřich Kotlinský z Frydberka. Dolní tvrz byla nejspíše v té době upravena na pivovar. Jindřich zemřel roku 1574 a podle jeho poslední vůle na panství žila jeho manželka Eliška z Rožmberka. Ta svého manžela přežila jen o jeden a půl roku.

Novým majitelem tvrze se stal Kryštof II. ze Švamberka, jehož smrtí vymřela zvíkovská větev rodu, a majetek si rozdělili bratranci Jan Jiří a Jan Vilém ze Švamberka z borské větve. +more Kestřany dostal roku 1584 Jan Vilém, který na horní tvrzi příležitostně bydlel a hostil zemany z okolních statků. Jeho syn Jiří Ernreich prodal roku 1312 Zvíkov a kromě Červeného Újezda si ponechal Kestřany. V červnu roku 1619 proběhla bitva u Záblatí a brzy poté byly Kestřeny vypleněny. Při jejich obraně padlo pět vojáků a dva sedláci. Velký pozdně gotický sál s renesanční klenbouJiřího syn Jan Vilém ze Švamberka stál během stavovského povstání na císařské straně, takže na rozdíl od mnoha jiných šlechticů nepřišel o majetek. Oženil se s Johankou Trčkovou z Lípy a společně žili v Kestřenach, které převzal roku 1627. Oba dva zemřeli roku 1651 bez mužských potomků. Měli však tři dcery, z nichž Kestřeny 12. října 1652 připadly Františce Polyxeně, provdané za hraběte z Paaru. Stará tvrz novým majitelům nedostačovala, a proto si v jejím sousedství postavili kestřanský zámek.

Později kestřanské panství získali Schwarzenbergové, kteří je při pozemkové reformě v roce 1924 prodali Československým státním lesům a statkům. Ve druhé polovině dvacátého století areál tvrze využívalo jednotné zemědělské družstvo a v horní tvrzi byly až do sedmdesátých let byty. +more Poté se správcem areálu stalo Prácheňské muzeum. Od roku 1990 bylo vlastníkem tvrze Zemědělské družstvo Kestřany, které horní tvrz roku 2005 prodalo rodině Haladových a ta zahájila postupné opravy zdevastovaného areálu.

Stavební podoba

Severovýchodní hradba s okrouhlou věží a kapsami po trámech zaniklého ochozu

Horní tvrz byla postavena na výběžku terénní terasy obklopeném ze tří stran mokřinatým terénem. Původní podobu tvrze neznáme. +more Nejstarším objektem je budova tzv. purkrabství, která původně stála osamoceně uvnitř opevněného jádra. Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století byla tvrz opevněna kamennou hradbou zesílenou třemi věžemi. Ve hradbě se dochovaly úzké střílny a kapsy po trámech, které nesly hradební ochoz.

Budova purkrabství má obdélný půdorys. Interiér je rozdělen příčkou na dvě poloviny. +more Místnosti v suterénu a jedna v přízemí bývaly původně plochostropé, ale později do nich byly vestavěny valené klenby. Druhá přízemní místnost byla od počátku zaklenutá cihlovou křížovou klenbou. Počet členů rodu si v průběhu času vyžádal rozšíření obytné plochy. Řešením se staly dvě hranolové obytné věže zapojené do hradby. Dochovala se v nich původní ostění oken a prevéty, které jsou v jižní nárožní věži umístěny nad sebou. Třetí, okrouhlá, věž sloužila jen k obraně.

Koncem patnáctého století proběhla pozdně gotická přestavba, během níž Švamberkové nechali v prostoru příkopu postavit rozměrný palác s průjezdem. Do průjezdu se vstupovalo po mostě přes příkop branou vybavenou padacím mostem. +more Většinu paláce zaujímal velký sál osvětlený pěticí oken obrácených směrem do příkopu. Sál měl původně plochý strop, ale při pozdějších renesančních úpravách jej Švamberkové nahradili valenou výsečovou klenbou s hřebínky. Ze stejné doby jako palác pochází kaple zaklenutá sklípkovou klenbou.