Kincugi
Author
Albert FloresKorejská kameninová miska ze 16. století s opravami vpravo (ve sbírce Ethnologisches Museum Berlin)
Kincugi ( doslova „zlatý/kovový spoj“) nebo kincukuroi ( „zlatá/kovová oprava“) je japonská umělecká technika aplikovaná na rozbité hrnčířské výrobky. Poškozená část se vyspraví lakem posypaným nebo smíchaným s práškovým zlatem, stříbrem nebo platinou, podobně jako u dekorativního stylu malování vzorů touto směsí maki-e. +more Filosofií kincugi je považovat poničení a nutnou opravu předmětu jako součást jeho historie spíše než něco hodno skrývání.
Původ
Tenké zlaté linky na opraveném džbánku ze 17. +more století (období Edo).
Umělecké i čistě užitné uplatnění laku získaného z mízy škumpy lakodárné (Toxicodendron vernicifluum) má v Japonsku tradici trvající několik tisíc let. Kincugi je často spojováno s keramickými nádobami pro japonský čajový obřad čanoju. +more Podle legendy o vzniku této techniky nechal na konci 15. století japonský šógun Jošimasa Ašikaga poslat poškozenou vzácnou čajovou misku (čavan) se seladonovou glazurou zpět do Číny k opravě respektive nahrazení (líčení příběhu se v tomto rozchází). Miska přišla zpět opravená pomocí kovových svorek, které připadaly šógunovi nevzhledné, což mělo japonské řemeslníky podnítit k vytvoření lépe vypadajícího způsobu opravy keramiky. Na přelomu 16. a 17. století již bylo užívání laku se zlatým práškem k opravě keramiky běžné. Ze 17. století pochází zmínka o válečníkovi, který zbohatl prodejem záměrně rozbitých a tímto způsobem vyspravených čajových misek. Kincugi bylo nejprve mimo Japonsko opomíjeno jako samostatná forma umění, ve 21. století se ale spolu s podobnými technikami dostalo na výstavy např. v Metropolitním muzeu umění, Freer Gallery of Art (v rámci Smithsonova institutu) nebo Herbert F. Johnson Museum of Art.
Filosofie
Filosofie kincugi je podobná estetickému stylu wabi-sabi, který přijímá a oslavuje nedokonalost a vady. Japonská estetika také oceňuje známky zanechané užíváním předmětu. +more To může být jedním z důvodů k ponechání a dalšímu užívání předmětu i po jeho rozbití se zvýrazněnými prasklinami a opravami jako událostmi v životě dané věci. Kincugi může být považováno za fyzickou manifestaci Zenového principu mušin ( „čistá mysl“), který zahruje koncepty jako žití okamžikem, vyrovnanost se změnami a nezájem aktivně měnit svět. Do povědomí se mimo Japonsko dostalo mimo jiné díky knihám pro osobní rozvoj, které užívají kincugi jako metaforu k přijmutí vlastních nedostatků.
Important
Typy spojů
Existuje několik hlavních způsobů aplikace kincugi: * Hibi - spojení střepů pomocí zlatého prášku a laku s minimálními mezerami mezi jednotlivými dílky
* Kake no kincugi rei - pokud není keramický úlomek použitelný nebo chybí, vytvoří se celá jeho náhrada ze zlata respektive zlata a laku
* Jobicugi - chybějící část se nahradí tvarem podobným kusem z úplně jiné nádoby, čímž vznikne unikátní dílo podobné technice patchwork
Keramická nádoba z 18. století opravená pomocí kovových sponek
Podobné techniky
Kovové svorky jsou podobným způsobem používány k opravování keramických výrobků - po obou stranách praskliny jsou vyvrtány malé dírky, do kterých jsou vloženy drátky.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Japonská kultura Kategorie:Keramika Kategorie:Umělecké techniky