Klanění tří králů z Českých Budějovic

Pozdně gotický reliéf se scénou Klanění tří králů pochází ze zaniklého špitálního kostela sv. Václava v Českých Budějovicích. Byl vyřezán v letech 1500-1510, patrně v dílně monogramisty AI, který bývá ztotožňován s mistrem Alexandrem. Reliéf je vystaven ve stálé expozici Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Historie

Špitál s kostelem sv. Václava v Českých Budějovicích byl založen před rokem 1327 a zanikl roku 1840. +more Reliéf s Klaněním tří králů býval vystavován během Vánoc v katedrále sv. Mikuláše. Poté byl v majetku rodiny městského písaře Illinga, jeho dcery a vnučky. Od ní reliéf roku 1910 zakoupilo Městské muzeum a odtud byl převeden do sbírek Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Popis a zařazení

Vysoký reliéf z lipového dřeva s částečně zachovanou původní polychromií, rozměr 73 × 98 × 22 cm. Restaurovali Jiří Blažej (1953-1954) a Ludmila Slánská (Praha, 1965).

Na pozadí reliéfu, které tvoří zeď s naznačeným kvádrovým zdivem a malým okénkem, je pět téměř samostatných figur soustředěných kolem ústředního bodu kompozice - postavy Ježíška. Vlevo od sedící Panny Marie je otevřený chlév s hlavami osla a vola. +more Josef stojí za Marií, gestem rukou chrání matku a naklání se k děcku. Neklidné dítě, které na klíně přidržuje Marie, drží pravou rukou matčinu roušku a levou ruku vztahuje k poháru klečícího krále Kašpara. Ten položil svou korunu na zem a hledí vzhůru do tváře Marie a Josefa. Za klečícím nejstarším mudrcem stojí prostřední Melichar, přinášející zdobnou truhličku se zlatem a za ním Baltazar, který patrně v rukou držel nádobu s kadidlem. Na lemu jeho pláště je monogram AI.

Celková kompozice vychází volně z grafických listů +more'>Mistra E. S. a Martina Schongauera a styl řezby má formální souvislost se slohem Mistra Kefermarktského oltáře. Je pro něj typická silná ornamentální stylizace vlasů a vousů a mačkaných záhybů oděvů. Vlající drapérie Ježíška a Baltazara mohou mít inspirační zdroj v raném díle Lucase Cranacha st. .

Tři králové, kteří jsou vyobrazeni jako představitelé všech tří v té době známých kontinentů (Evropa, Asie , Afrika), byli bezprostředními svědky Zjevení Páně a zvěstovateli naděje pro celý svět. Podle středověkých představ mohli doufat v přednostní spásu. +more Sochařské signatury se vyskytují i na výjevech Klanění z dílen jiných autorů. Dá se předpokládat, že sochař se zpodobením tohoto výjevu identifikuje se zvěstovateli evangelia.

Dílo, přisuzované ve starší literatuře Mistru Oplakávání ze Žebráka, se vymyká regionální sochařské produkci. Jeho autorem mohl být Mistr Alexander, který na jih Čech přišel patrně z Horního Porýní a byl členem českobudějovického cechu zlatníků, malířů a sochařů. +more Koncepce a modelace reliéfu, žánrový motiv neklidného děcka i typika postav má blízko ke slohovému okruhu vídeňských následovníků Nicolause Gerhaerta van Leyden. Oproti dílům Mistra žebráckého Oplakávání se reliéf Klanění vyznačuje nepatetickým slavnostním stylem a precizní řezbou s detaily odpozorovanými ze skutečnosti (vrásky, měkkost dětského tělíčka).

Detaily

File:Klanění tří králů z Českých Budějovic (detail I), AJG Hluboká nad Vltavou. jpg File:Klanění tří králů z Českých Budějovic (detail III), AJG Hluboká nad Vltavou. +morejpg File:Klanění tří králů z Českých Budějovic (detail II), AJG Hluboká nad Vltavou. jpg.

Příbuzná díla

Madona z Třebotovic (MO, 2013, s. 338-339) * Klanění z Vodňan - dílna Mistra Oplakávání ze Zvíkova

Odkazy

Reference

Literatura

Evidenční list, inv. č. +more P-284 * Hynek Látal, Petra Lexová, Martin Vaněk, Meziprůzkumy, Sbírka AJG 1300-2016, č. 29, AJG Hluboká nad Vltavou 2016, * Aleš Mudra, Milada Ottová, Monogramista AI - Alexander Obenstein (. ): Klanění tří králů z českých Budějovic, in: Jindra P, Ottová M, (ed. ), Obrazy krásy a spásy, Gotika v jihozápadních Čechách, s. 341-345, Arbor Vitae, a Západočeská galerie v Plzni 2013, * Hynek Rulíšek, Gotické umění jižních Čech, Průvodce, sv. 3, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 1989, * Hynek Rulíšek, Gotické umění v jižních Čechách, Národní galerie v Praze 1989, * Jaroslav Kadlec, Špitál sv. Václava v Českých Budějovicích. Acta regionalia. 1970-1971, s. 65-76. * Albert Kutal, K výstavě jihočeská pozdní gotika 1450-1530, Umění XIV, 1966 * Jiří Kropáček, in: Katalog plastiky, Jihočeská pozdní gotika 1450-1530, s. 210-212, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou 1965.

Související články

Klanění tří králů (Gentile da Fabrino, 1423) * Klanění tří králů (da Vinci) * Klanění tří králů (Lorenzo Monaco, 1421) * Klanění tří králů (Botticelli, 1475) * Klanění tří králů (Dürer, 1504) * Klanění tří králů (Filippino Lippi) * Klanění tří králů (Andrea Mantegna) * Klanění tří králů (Brandl, 1727)

Externí odkazy

[url=http://encyklopedie. c-budejovice. +morecz/clanek/spital-s-kostelem-svateho-vaclava]Encyklopedie Českých Budějovic, Špitál s kostelem Svatého Václava[/url] * [url=http://encyklopedie. c-budejovice. cz/clanek/mistr-oplakavani-ze-zebraku]Encyklopedie Českých Budějovic, Mistr Oplakávání ze Žebráku[/url].

Kategorie:Gotické sochařství Kategorie:České gotické sochařství Kategorie:Sbírka Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou Kategorie:Dřevěné sochy v Jihočeském kraji Kategorie:Sochy mužů v Česku Kategorie:Sochy žen s dítětem v Česku