Cesko.wiki Klavarský mlýn
Author
Albert FloresKlavarský mlýn je způsob notace a metodika učení hry na hudební nástroj, kterou v roce 1937 vytvořil nizozemský hudebník Cornelis Pot. Klavarský mlýn se vyznačuje tím, že pomocí speciální notace zobrazuje výšku tónů i jejich délku a tím umožňuje snadné čtení a reprodukování hudby. Metoda je založena na klaviatuře, na kterou jsou umístěny bílé a černé klávesy. Bílé klávesy představují jednotlivé tóny a černé klávesy pak půltóny. Klavarský mlýn usnadňuje učení a hraní na klavír, protože studenti nemusí zvládat obtížnou čtení not a rychle se mohou naučit hrát vlastní skladby. Klavarský mlýn se stal velmi populární zejména v Nizozemsku a Německu a dodnes je využíván mnoha hudebními školami a učiteli po celém světě.
Klavarský mlýn je bývalý vodní mlýn v samotě Klavary patřící pod obec Nová Ves I v okrese Kolín, který stojí na Labi.
Historie
Vodní mlýn založil roku 1289 Martin Žibřid se svolením majitele vsi Hynka z Dubé, o rok později koupil mlýn a okolní vsi sedlecký klášter. V roce 1437 byl mlýn zastaven Bedřichu ze Strážnice a stal se součástí kolínského panství. +more K roku 1454 jej spravovala královská komora.
V roce 1556 jej vlastnil Karel starší ze Žerotína a od něj jej koupil roku 1581 rytíř Mikuláš Hlaváč z Vojenic a Cerhýnek. Mlela se zde mouka a vyráběly kroupy. +more V roce 1629 vyhořel, poté jej vlastnil Adolf Vratislav ze Šternberka. V letech 1690-1848 patřil k cerhenickému panství.
Počátkem 17. století získali mlynáři mlýn do dědičného nájmu a roku 1848 jej koupila rodina Slánských. +more V letech 1875-1884 jej Jan Slánský zmodernizoval, budovu dal pseudogoticky přestavět a upravil jeho okolí. V zahradě vystavěl letohrádek podle projektu Ottokara Douši. Jeho syn Břetislav prodal mlýn roku 1918 Františku Procházkovi, který jej pronajímal.
20. února 1920 mlýn vyhořel a do osmi let postavil Procházka nový mlýn, který vybavil novými stroji a zařízením.
Mlýn byl v provozu do poloviny 50. let 20. století. Po ukončení provozu sloužil jako šrotovna a mísírna krmiv. Od roku 1992 chátrá a uvažovalo se i o jeho demolici.
Popis
Mlýn je zděný, vícepodlažní. Mlýnice a dům byly původně pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené. +more Po přestavbě stojí v areálu více budov různých velikostí, které jsou propojené. Nejvyšší budova je třípatrová s vysokou půdou. V areálu mlýna je dochovaná pila.
Budova mlýna je bez střechy a stojí jen obvodové zdi, obytná budova s ním spojená střechu má, ale okna a dveře jsou vylámané. Mlýn měl zdobený zděný štít, plastickou omítkovou výzdobu fasád a štítů, pavlač a balkón, v interiéru trámový strop, krov a schodiště.
Voda vedla do mlýna mezi dvěma velkými budovami náhonem. Protékala pod mlýnem na kolo, které bylo uvnitř budov (zbytky kola jsou údajně v objektu dochované).
V roce 1930 měl mlýn jednu Girardovu turbínu (spád 2,22 metru, výkon 51,8 HP) a jednu Francisovu turbínu, spád 3 metry, výkon 15,9 HP). Turbíny jsou dochované.
Odkazy
Reference
Literatura
KLEMPERA, Josef a HONZÁK, František. Vodní mlýny v Čechách. +more II. , Příbramsko a střední Povltaví, Sedlčansko a Voticko, Benešovsko a Vlašimsko, Posázaví, Kutnohorsko, Kolínsko a Nymbursko. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 284 s. ISBN 80-7277-029-2. Kapitola Mlýn Klavary u Kolína. S. 213-214.
Související články
Externí odkazy
[url=https://uazk. cuzk. +morecz/vademecum_mapy/permalink. xid=e4df7007709e490aa62deee155a86d0b]Nová Ves I[/url] na webu ČÚZK, Archivní mapy * [url=http://www. mukolin. cz/prilohy/Texty/169/1302872603_lokalita_klavary_dolehaj. pdf]Klavary - Doleháj[/url] . Průvodce po přírodních lokalitách Kolínska.
Kategorie:Vodní mlýny v okrese Kolín Kategorie:Mlýny na Labi Kategorie:Nová Ves I