Klementinum

Klementinum (dříve psáno Clementinum), bývalá jezuitská kolej, je rozlehlý komplex barokních budov nedaleko Karlova mostu na Starém Městě v Praze. Po Pražském hradě je Klementinum druhý nejrozsáhlejší stavební celek v Praze. Je sídlem Národní knihovny České republiky, která areál s výjimkou kostelů spravuje. Patří mezi národní kulturní památky České republiky.

Klementinum zaujímá významné postavení v dějinách meteorologie. Zdejší meteorologická pozorování začala v polovině +more_století'>18. století a systematicky jsou zaznamenávána od roku 1775, což z nich činí nejdelší souvislou řadu pozorování ve střední Evropě.

Historie

kostelem Nejsvětějšího Salvátora v roce 1750

Vznik a stavební vývoj

Klementinum má svůj název podle kostela sv. Klimenta, který je poprvé zmiňován k roku 1227. +more Stal se součástí dominikánského kláštera, kde působila i řádová škola, která získala po založení Karlovy univerzity dokonce statut generálního studia. Klášter byl vypálen za husitských válek a po jejich skončení jen částečně obnoven. Vznik dnešního Klementina je spojen s příchodem Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů) do českých zemí roku 1556. Toto strategicky výhodné místo u paty Karlova mostu a při hlavní komunikaci již předtím vybral pro založení pražského sídla jezuitů a koleje Petr Canisius, řádový provinciál pro Německo, Rakousko a české země. Zpustlé budovy kláštera dostali jezuité darem od krále Ferdinanda I. , poslední dominikáni dostali náhradou opuštěný klášter klarisek Na Františku.

Prvních 12 bratří přišlo do Prahy 18. dubna 1556. +more Bratří vytvořili první konvent a dali si upravit západní křídlo budovy, zvané po přestavbě Canisium. Kolej byla oficiálně založena 20. června, vyučování v provizorních podmínkách bylo zahájeno již 7. července. Prvním rektorem byl Ursmar Goisson z Lutychu. Již v letech 1576-1577 bylo postaveno nové školní křídlo, roku 1581 byl položen základní kámen kostela sv. Salvátora, v letech 1590-1597 byla postavena tzv. Vlašská kaple. V období do roku 1620 získali jezuité koupí nebo darem 32 sousedních měšťanských domů, 7 dvorů a 2 zahrady. Další výstavba pokračovala až po skončení třicetileté války. V raně barokním slohu bylo Klementinum v letech 1653-1684 rozšířeno podle projektu Carla Luraga. Byla dostavěna západní část areálu: k tzv. Staré koleji (při Karlově ulici), přibyla tzv. Nová kolej (podél Křižovnické a Platnéřské ulice), byl postaven tzv. letní refektář. V této době bylo Klementinum také vybaveno první splachovací kanalizací v Praze.

Novou stavební etapu představuje období 1709-1726, kdy byl celý areál dokončen ve stylu vrcholného baroka. Vzniklo spojovací křídlo mezi kolejí a kostelem sv. +more Salvátora, byl vybudován nový kostel sv. Klimenta, v roce 1719 byla zahájena stavba východní části koleje (při Seminářské ulici a Mariánském náměstí). Byla postavena Zrcadlová kaple (1722-1724) a Astronomická věž. V té době již mělo Klementinum druhou věž, zvanou hodinová.

Velkoryse pojatý areál nepotřeboval větší úpravy až do odchodu řádu roku 1773. Dílčími úpravami prošel v období klasicismu v 19. +more století a na počátku 20. století. Rozsáhlá rekonstrukce a stavební úpravy byly provedeny až v letech 1924-1936.

Klementinum za jezuitů (1576-1773)

Jezuité v Klementinu provozovali svoji školu, roku 1616 povýšenou na univerzitu, která byla protiváhou (soupeřem) tehdy protestantské Karlovy univerzity. V roce 1618 byli jezuité reformátory z Prahy vypovězeni. +more Po svém brzkém návratu v roce 1620 po Bílé hoře jim byla v rámci pokračující rekatolizace svěřena v roce 1622 i správa Karlovy univerzity. Roku 1638 byly právnická a lékařská fakulta od jezuitské koleje odděleny a bylo jim vráceno Karolinum. I když v roce 1654 došlo k opětnému sloučení v univerzitu Karlo-Ferdinandovu, v Klementinu zůstaly jen fakulty filozofická a teologická. Od počátku své existence budovala jezuitská kolej svou knihovnu a v roce 1622 sem byla přemístěna knihovna Karlových kolejí. Jezuité v Klementinu provozovali také tiskárnu, kterou získali koupí od dědiců Daniela Adama z Veleslavína. Významnou pozornost věnovali jezuité vědeckým disciplinám (od roku 1722 zde byla zvláštní matematicko-astronomická studia, matematické muzeum a později astronomická observatoř). V areálu se také nacházela lékárna s laboratoří. Již za jezuitů se v Klementinu konaly přednášky Stavovské inženýrské školy, která zde sídlila až do roku 1786.

Klementinum po zrušení řádu

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 Klementinum využívala sekularizovaná univerzita. Knihovna byla prohlášena dekretem Marie Terezie z +more_únor'>6. února 1777 veřejnou c. k. Universitní knihovnou. Do rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou v roce 1882 v Klementinu dále sídlily filozofická a teologická fakulta, kde se vyučovalo především, ne-li výlučně, německy. Po rozdělení zde zůstala pouze česká část. Univerzita převzala i klementinskou observatoř. Tiskárna zůstala v Klementinu i po odchodu jezuitů, byla přejmenována na Tiskárnu normální školy a teprve v roce 1786 se přestěhovala do Konviktské ulice. V roce 1775 se do části Klementina nastěhoval arcibiskupský seminář, který zde fungoval až do roku 1929. V roce 1796 si v jiné části areálu zřídila Společnost vlasteneckých přátel umění obrazárnu, základ pozdější Národní galerie. V letech 1799-1886 zde působila Akademie výtvarného umění. Své sídlo mělo v Klementinu v letech 1805-1883 také Akademické gymnázium, kde vyučovali mj. Josef Jungmann a Václav Kliment Klicpera a kde studovala řada budoucích básníků a spisovatelů.

Roku 1923 rozhodlo ministerstvo školství a národní osvěty, že má celý areál sloužit knihovně. V roce 1924 československý stát odkoupil část Klementina od pražského arcibiskupství a byly zahájeny stavební úpravy pro potřeby knihovny za vedení architekta Ladislava Machoně. +more Některé trakty byly zvýšeny o patro a do nadstaveb byla umístěna skladiště, přibyla novostavba čítárny (dnes hala služeb). Východní křídlo bylo upraveno pro Knihovnu vysokých škol technických, která se do Klementina nastěhovala po odstěhování filozofické fakulty roku 1935 a sídlila zde až do roku 2009, kdy se přestěhovala již jako Národní technická knihovna do nové budovy. Při těchto úpravách byla v traktu u Mariánského náměstí vybudována nová velká studovna, pro niž byl malířem B. Čílou restaurován historický dřevěný strop bývalého jezuitského divadla. Univerzitní pracoviště opouštěla areál postupně až do roku 1946.

Knihovna sídlící v Klementinu, původně univerzitní, změnila v průběhu let několikrát své jméno. Od roku 1990 se jmenuje Národní knihovna České republiky, Je knihovnou s univerzálním knihovním fondem zaměřeným na potřeby vysokých škol univerzitního typu a vědeckých pracovišť v oblasti společenských a přírodních věd, kultury a umění. +more Na základě práva povinného výtisku shromažďuje a v národním konzervačním fondu uchovává vše, co bylo vydáno na území České republiky.

Klementinští studenti v bouřlivých dobách

Klementinum vstoupilo do dějin také účastí svých studentů na bojových akcích v letech 1648 a 1848. Když v roce 1648 napadli Prahu Švédové, velký podíl na tom, že se jim nepodařilo dostat se přes Karlův most do Starého Města, měla studentská legie vedená otcem jezuitou Jiřím Plachým. +more Tyto události připomíná socha studenta na prvním nádvoří. V revolučním roce 1848 bylo Klementinum centrem červnového povstání. Studenti opevnění v Klementinu dokonce zajali prezidenta českého gubernia hraběte Lva Thuna - propustili ho teprve po naléhání Palackého a Šafaříka. Barikády v Klementinu stavěli studenti i v průběhu pražského květnového povstání v roce 1945.

Architektura a exteriér

Klementinum leží na rozlehlé nepravidelné parcele ohraničené ulicemi Platnéřská, Křižovnická, Karlova, Seminářská a Mariánským náměstím. Celková rozloha včetně kostelů je 19 041 m², celková zastavěná plocha bez kostelů je 10 355 m² (13 012 m² i s kostely). +more Komplex tvoří několik traktů dvou- až třípatrových budov obklopujících pětici nádvoří, dva kostely a dvě kaple.

Církevní stavby začleněné do komplexu

kostel Nejsvětějšího Salvátora * katedrála svatého Klimenta * Vlašská kaple (kaple Nanebevzetí Panny Marie)

* Zrcadlová kaple (kaple Zvěstování Panny Marie)

Světské stavby, nádvoří a jejich výzdoba

Stavební celek navrhl a v letech 1654-1669 začal stavět Carlo Lurago, kterého pro zaneprázdnění vystřídal jeho synovec Francesco Lurago, ve stavbě pokračoval Giovanni Domenico Orsi. Tehdy byla vybudována v raně barokním slohu západní část koleje, tvořená čtyřmi křídly. +more Západní křídlo do Křižovnické ulice má průčelí zdobené pilastry a štukovou výzdobou (v letech 1924-1925 byla tato část zvýšena a do vikýřů byly umístěny plastiky Otto Gutfreunda). Z této doby pochází i původní hlavní portál Klementina, kterým se vstupuje od Karlova mostu na první nádvoří, dnes podle sochy Pražského studenta od Josefa Maxe (z roku 1847) nazývané Studentské, a také kašna na Révovém nádvoří. Druhá etapa výstavby probíhala v letech 1709-1726. Mezi architekty a staviteli se uvádějí Pavel Ignác Bayer (tiskárna), František Maxmilián Kaňka a Kilián Ignác Dientzenhofer (východní křídlo, sv. Salvátor, Astronomická věž, Zrcadlová kaple - autor projektů není bezpečně znám, ale Dientzenhofer je považován za pravděpodobnějšího) a Giovanni Antonio Lurago. Bohatě zdobené je průčelí do Mariánského náměstí. Nad portálem s toskánskými sloupy, jímž se odtud vchází do posledního (čtvrtého) nádvoří, je mohutný balkón a velké okno s heraldickou výzdobou, štít zdobí socha sv. Ignáce z Loyoly. Na tomto nádvoří stojí pomník matematika a astronoma Josepha Steplinga od Ignáce Platzera v podobě amorka. Čtvrté nádvoří odděluje od třetího nádvoří (hospodářského dvora) budova Zrcadlové kaple. V jejím sousedství se nad střechy Klementina zvedá Astronomická věž zakončená sochou Atlanta nesoucího nebeskou sféru, která pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Ze stejné dílny je socha sv. Jana Nepomuckého zdobící průčelí na nároží Karlovy a Seminářské ulice. Vchod do Klementina z Karlovy ulice vede do druhého nádvoří, k němuž přiléhá novodobá přístavba dnešní haly služeb. K pozoruhodnostem Klementina patří řada dochovaných slunečních hodin - jsou umístěné vždy v horním patře budov Révového a Studentského nádvoří a hospodářského dvora, další se nacházejí na Astronomické věži.

Ve 21. století oživilo venkovní prostory Klementina několik moderních skulptur: na 2. +more nádvoří u vchodu do Národní knihovny Dívka s vlaštovkou Magdaleny Poplawské a Strom Lukáše Raise, na kašně Révového nádvoří Čtenáři Michala Trpáka.

Interiéry

Klementinský areál sloužil jednak osobním a liturgickým potřebám samotných jezuitů, jednak potřebám výuky a vědecké činnosti. Bylo zde i hospodářské zázemí. +more Účelům odpovídala i výzdoba jednotlivých prostor.

Bohatě zdobené štukaturou i nástropní výmalbou jsou chodby západního křídla při Křižovnické ulici: obrazy v kartuších jsou dílem jezuity Heřmana Schmidta a zobrazují výjevy ze života sv. Ignáce z Loyoly (34 obrazů v přízemí) a sv. +more Františka Xaverského (34 obrazů v 1. patře). Nástropní malby se zachovaly i v některých místnostech prvního patra. V této budově byla i menší kaple sv. Jana Nepomuckého, z níž po poslední přestavbě zůstal jen výklenek s rokokovým oltářem na hlavním schodišti. (Původně mělo Klementinum ještě další menší kapli, sv. Eligia, která při přestavbách zcela zanikla. ) Schodiště bylo dříve vyzdobeno několika sochami - archandělů Michaela a Rafaela a jezuitských svatých.

Letní refektář

Z vnitřních prostor budov první etapy stavby vyniká velikostí i výzdobou tzv. letní refektář, který přiléhá ke kvadratuře a dnes slouží jako všeobecná studovna Národní knihovny. +more Prostor přesahuje až do 1. patra, je zaklenut valenou klenbou s devíti páry lunetových výsečí na konzolách s karyatidami. Klenbu refektáře zdobí alegorické postavy 16 ctností zasazené do plošných výklenků. Čelní stěnu pokrývá olejomalba Svatba v Káni galilejské, kterou podle návrhu Andrey Pozza provedl jeho žák Kryštof Tausch. Na protější stěně je freska zobrazující Návštěvu Krista v domě Lazarově (pravděpodobně dílo jezuitského malíře Jana Kubena), před níž stojí 6 m vysoká rokoková kachlová kamna z roku 1762. Původně zde byl také cyklus 34 obrazů s portréty slavných jezuitů od Jana Jiřího Heinsche, který se však nedochoval. Za pozornost stojí i předsíň refektáře se dvěma mramorovými lavaby (jedno z nich je dílem Jana Jiřího Bendla).

Barokní knihovní sál a matematické sály

I pokud nepočítáme kostely a kaple, nachází se v prostorách Klementina, které vznikly až v první polovině 18. století, několik hodnotných interiérů vyzdobených ve stylu vrcholného baroka. +more Barokní sál, který se rozkládá v patře nad Zrcadlovou kaplí, byl od počátku určen pro knihovnu. Jde o knihovnu dvoupodlažního typu s ochozem. Knihovní otevřené skříně s regály stojí mezi zdobenými sloupy, střídavě hladkými a kroucenými, se zlacenými korintskými hlavicemi. Šlo o první knihovnu v Čechách s freskovou výzdobou klenby. Hlavní freska představuje Chrám moudrosti s iluzívní kopulí, vedlejší zobrazují Apollóna na hoře Parnas a Proměnění Páně na hoře Tábor. Autorem fresek je Jan Hiebel, který vyzdobil i Zrcadlovou kapli. V sále se vystavují historické glóby pocházející z klementinských sbírek.

Freskovou a štukovou výzdobu mají i dva menší sály, nazývané Starý a Nový matematický sál (nyní jsou součástí hudebního a rukopisného oddělení). Původně sloužily pro klementinské muzeum, hlavní tematikou výzdoby je vedle matematických věd zejména astronomie. +more Autorem štukatur je Bernardo Spinetti.

Rekonstrukce

Od roku 2010 probíhá postupná rekonstrukce objektů. Jejím cílem je zmodernizovat budovy pro účely knihovny a zároveň zachovat a obnovit historické a kulturní hodnoty a zvýšit společenskou prestiž. +more V roce 2019 vstupuje revitalizace do 3. etapy. Prostory Klementina by měly nabídnout kromě sídla Národní knihovny též stylovou kavárnu, kongresový/přednáškový sál, galerijní prostory a knihkupectví.

Význam Klementina pro vědu

+more8'>Astronomická věž z roku 1722 Klementinum má dějinný význam i pro rozvoj věd, zejména matematiky, astronomie a meteorologie. Vědám se věnovali jezuité i profesoři univerzity.

V roce 1722 byla založena zvláštní řádová matematicko-astronomická studia, postavena Astronomická věž a zřízeno tzv. Matematické muzeum - Museum mathematicum Collegii Clementini (jedno z prvních v Evropě). +more Muzeum se kromě sbírkové činnosti staralo i o výuku; zda k výuce používalo i Astronomickou věž, o tom je málo informací. Muzeum je spojeno se jménem Jana Kleina, mechanika, astronoma a jeho správce. Muzejní sbírky byly podle inventáře na svou dobu všestranné, kromě přístrojů a předmětů souvisejících s matematickými vědami a astronomií se zde nacházely i různé kuriozity, přírodniny, umělecká díla a exotické památky z cest řádových misionářů. Po zrušení tovaryšstva byly sbírky zčásti rozprodány (v dražbě je například pro své Museum technologicum zakoupil pražský vydavatel J. Schönfeld), z větší části byly ponechány univerzitě. Muzeum bylo zrušeno roku 1785, sbírkové předměty byly předány jiným institucím. Část sbírek se později soustředila v Národním muzeu v Praze.

V Astronomické věži byla v letech 1751-52 z iniciativy matematika, fyzika a astronoma Josepha Steplinga zřízena observatoř. Kromě astronomie se observatoř zabývala též meteorologií.

Systematická meteorologická měření a pozorování byla v Klementinu prováděna již od roku 1752. Od roku 1775 je zaznamenával astronom Antonín Strnad, Steplingův žák a pozdější rektor Karlovy univerzity. +more Jde o nejdelší souvislou řadu pozorování ve střední Evropě. Do roku 1783 se ale vyskytují mezery v záznamech. Od 1. ledna 1784 se zde měří teploty 3× denně již podle moderních kritérií, což pro klimatologii představuje cenný zdroj informací o stavu počasí a podnebí. Od r. 1804 přibylo i měření dešťových srážek. Po 2. světové válce byla observatoř přičleněna k Českému hydrometeorologickému ústavu.

Osobnosti spjaté s Klementinem

Antonín Koniáš - jezuitský kazatel, cenzor a náboženský spisovatel * Rodrigo de Arriaga (1592-1667), španělský jezuita, vědec, filosof, výborný přednašeč * Bohuslav Balbín - český literát, historik a vlastenec (pamětní deska v areálu) * Joseph Stepling (1715-1778) - matematik, fyzik a astronom (pomník na nádvoří) * Karel Rafael Ungar - ředitel knihovny * Pavel Josef Šafařík - spisovatel a jazykovědec slovenského původu, ředitel knihovny (pamětní deska v Karlově ulici) * Andrija Mohorovičić - chorvatský geofyzik (od roku 2011 pamětní deska v areálu) * Tomáš Halík - kazatel v kostele Nejsvětějšího Salvátora

Zajímavosti

Někdejší jezuitský refektář (všeobecná studovna) příležitostně sloužil výstavám. Roku 1791 se zde konala velká průmyslová výstava, jedna z prvních v Evropě (další se konaly v letech 1829 a 1831). +more V roce 1919 zde byla vůbec poprvé vystavena Slovanská epopej Alfonse Muchy (prvních 11 hotových pláten). * Klementinum několikrát navštívil W. A. Mozart. Při příležitosti padesátého výročí pražské premiéry opery Don Giovanni v roce 1837 byl v Klementinu zřízen Mozartův památník (z výtěžku ze dvou veřejných koncertů a dobrovolných příspěvků). Později se stal součástí hudebního oddělení Národní knihovny a slouží badatelským účelům. * Po Klementinu je pojmenovaná planetka 3386 Klementinum, kterou objevil v roce 1980 astronom L. Brožek v jihočeské hvězdárně na Kleti.

* Všeobecná studovna Klementina je vidět ve filmu Zdeňka Podskalského Světáci (1969, v časech 32:42-35:22 a 54:31-55:03).

Fotogalerie

Soubor:Chrám sv. Klimenta ze dvora Klementina. +morejpg|Kostel sv. Klimenta Soubor:Klement rev dvur kasna DSCN1351. JPG|Kašna na nádvoří Klementina Soubor:Karlova ulice Vlašská kaple 1. jpg|Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie Soubor:Klementinum, nádvoří západ. jpg|Nádvoří při západním vchodu Soubor:Prague from Klementinum. jpg|Pohled z astronomické věže Klementina na Staré Město Soubor:Klementinum noc 1. jpg|Vstup do Klementina z Křižovnického náměstí v noci Soubor:080628 Praha Karol Benicky Vystava Klementinum 0005. JPG|Výstava fotografií Orbis pictus Karola Benického v Křižovnické chodbě Klementina Soubor:Vseobecna-studovna. jpg|Refektář Klementina - dnes Všeobecná studovna Národní knihovny.

Odkazy

Reference

Literatura

VOIT, Petr. Pražské Klementinum. +more Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. 183 s. * OULÍKOVÁ, Petra. Klementinum: průvodce. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. 76 s. . * * * Jezuité a Klementinum, katalog výstavy, Alena Richterová a Ivana Čornejová (eds. ), NK Praha 2006.

Související články

Národní knihovna České republiky * Tovaryšstvo Ježíšovo - jezuité * Kostel Nejsvětějšího Salvátora * Katedrála svatého Klimenta

Externí odkazy

[url=https://www. klementinum. +morecom/]Prohlídky Klementina[/url] * [url=https://www. chmi. cz/historicka-data/pocasi/praha-klementinum]Meteorologická pozorování[/url] na webu Českého hydrometeorologického ústavu * [url=http://www. ukacko. cz/tema/klementinum]Budoucnost Klementina[/url] z pohledu studentů Univerzity Karlovy * [url=https://mariehaisova. rajce. idnes. cz/Klementinum/]Fotoreportáž z exkurze v Klementinu[/url].

Kategorie:Jezuitské domy v Česku Kategorie:Bývalé kláštery v Praze Kategorie:Barokní kláštery v Praze Kategorie:Náboženství na Starém Městě (Praha) Kategorie:Stavby na Starém Městě (Praha) Kategorie:Stavby Carla Luraga Kategorie:Národní kulturní památky na Starém Městě (Praha) Kategorie:Meteorologické stanice v Česku Kategorie:Univerzita Karlova