Klenák
Author
Albert Floresarkády
Klenák je obecně jakýkoli kónický dílec použitý k vyzdívání klenby. Může být z kamene či pálené hlíny (cihel), případně betonu.
Pokud je klenák v čele klenebního oblouku, bývá architektonicky zdůrazněn. Může být dokonce vytvořen i ze štuku jako čistě dekorativní prvek, a to dokonce i nad otvorem s rovným překladem.
Pokud jsou klenáky takto dekorativně zdůrazněny, rozlišujeme navíc hlavní či ústřední klenák, který se nalézá v ose oblouku a často je větší než ostatní, svazkový klenák, jenž vypadá, jako by byly položeny dva klenáky přes sebe, a tzv. hák, klenák použitý v boční části klenby, který tvarem navazuje na ostatní kvádry či bosy fasády. +more Tvar těchto háků ale nemá čistě dekorativní funkci. Zvyšuje totiž pevnost oblouku, protože jednotlivé klenáky jsou do sebe díky specifickému tvaru pevněji zaklesnuty.
Specifickým typem klenáku u gotických křížových žebrových kleneb je svorník.
Prvky klenby z klenáků
Prvky oblouku z klenáků Nejníže uložený kámen v oblouku nebo klenbě se nazývá pata klenby (patice), horní kámen je klenák vrcholový, středový kámen - svorník. +more Nejsilnější kámen je obvykle umístěn v základně (kde je největší tlak) a v horní části oblouku (tlak shora může způsobit kolaps nebo pokles). Tyto prvky jsou téměř vždy z kamene. Další klíčové prvky jsou namáhány ve vzájemném tlaku. Další prvky mohou být z cihel.
# klenák (vrcholový kámen) - svorník # čelní oblouk # rub klenby (hřbet) # pata klenby (patice) # líc klenby # výška klenby (oblouku) # rozpětí # výplň
U pravé paty je znázorněn rozklad sil, jimiž klenba působí na podpory.
Body 1, 2, 4 jsou definovány jako tvář nebo čelo.