Klimatická stagnace
Author
Albert FloresStagnace klimatu (setrvačnost klimatu) popisuje rozsáhlou inherentní charakteristiku klimatických, ekologických a socioekonomických systémů. Antropogenní vlivy se mohou projevit pomalu a za dlouhou dobu, protože klima setrvává více v původním stavu, než se změna stane úplně zjevnou. Také může být nevratná, pokud změna klimatu překročí určitou hodnotu. V klimatickém systému trvá nějakou dobu než tání ledových příkrovů v Grónsku a Antarktidě reaguje na emise uhlíku z fosilních paliv. Globální oteplování také způsobuje tepelnou setrvačnost a tepelnou expanzi oceánů, což přispívá ke zvýšení hladiny moře. Odhaduje se, že v příštích 2000 letech se s každým zvýšeným stupněm teploty hladina moře zvýší přibližně o 2,3 metru.
Tepelná setrvačnost
Tepelná setrvačnost oceánů zpožďuje globální oteplování o desítky let nebo staletí. Je zohledněna v globálních klimatických modelech a byla potvrzena měřeními energetické bilance Země. +more Věčně zmrzlá půda reaguje na oteplování planety déle kvůli tepelné setrvačnosti, která je způsobena materiály bohatými na led a tloušťkou věčně zmrzlé půdy.
Pozorovaná přechodná citlivost klimatu a rovnovážná citlivost klimatu jsou úměrné časové škále tepelné setrvačnosti. Rovnovážná klimatická citlivost Země se tedy v průběhu času upravuje, dokud není dosaženo nového rovnovážného stavu.
Setrvačnost ledových příkrovů
I po snížení antropogenních emisí CO2 na nulu bude pokračovat tání ledovců a dále se bude zvyšovat hladina moří po celá staletí. Pomalý transport tepla do oceánů a pomalá reakční doba ledových příkrovů budou pokračovat, dokud nebude dosaženo nové rovnováhy systému.
Important
Ekologická setrvačnost
V závislosti na ekosystému se některé změny klimatu mohou projevit rychle, zatímco jiné reagují až po nějaké době. Například korálové bělení (korály ztrácejí svou výraznou barvu) může nastat v jediném teplém období, zatímco stromy jsou v měnícím se klimatu schopny přetrvávat po celá desetiletí, ale nemají možnost regenerovat. +more Změny v četnosti extrémních povětrnostních jevů mohou narušit ekosystémy v závislosti na individuální reakční době jednotlivých druhů.
Politické důsledky setrvačnosti
IPCC dospěl k závěru, že setrvačnost a nejistota klimatického systému, ekosystémů a socioekonomických systémů znamená, že je třeba zvážit bezpečnostní rezervy - tedy stanovení strategií, cílů a časových plánů pro zamezení nebezpečných zásahů v důsledku změny klimatu. IPCC dále ve své zprávě z roku 2001 dospěl k závěru, že stabilizace atmosférických emisí CO2, teploty nebo hladiny moří ovlivňují:
* Setrvačnost klimatického systému, která způsobí, že změna klimatu bude pokračovat po určitou dobu po provedení zmírňujících opatření. * Nejistoty ohledně možných prahů nevratných změn a chování systému v jejich blízkosti. +more * Časové prodlevy mezi přijetím mitigačních opatření a jejich dosažením.