Klášter Sinaia

Klášter Sinaia je klášter v horském údolí řeky Prahova (Rumunsko), který v roce 1695 založil princ Mihail Cantacuzino. Klášter je pojmenován podle biblické hory Sinaj, na jejímž úpatí se nachází jeho vzor, Klášter svaté Kateřiny. V roce 2005 obývalo klášter třináct pravoslavných mnichů.

Klášter je situován v horském údolí, kterým dnes prochází hlavní železniční trať spojující Brašov a Bukurešť. Klášter dal své jméno i blízké osadě, která se postupně rozrostla ve stejnojmenné město.

Klášter se skládá ze dvou traktů se dvěma dvory a jedno- až dvoupatrovými budovami. Uprostřed obou nádvoří stojí kostel v byzantském slohu. +more Starší z nich - „Biserica Veche“ (starý kostel) stojí na základech z roku 1695, zatímco mladší „Biserica Mare“ (velký kostel) byl založen z roku 1846.

Historie

Karl Danielis: Klášter v roce 1860 Na místě kláštera stávaly od 15. +more století dvě dřevěné poustevny. První křídlo kláštera založil princ (Spătarul) Mihail Cantacuzino po návratu ze své pouti na horu Sinaj a do Jeruzaléma. Výstavba kamenné budovy a hradebního valu trvala od roku 1690 do roku 1695. Klášter sloužil zároveň jako pevnost na cestě mezi Brašovem a Bukureští. Podle původních plánů mělo klášter obývat 12 mnichů podle dvanácti apoštolů, kteří sem přišli roku 1695 pod vedením prvního igumena. V první třetině 18. století jejich počet vzrostl. Během první Rusko-turecké války (1735-1739) mniši klášter opustili, předtím cenné chrámové artefakty a klenoty ukryli do zvonu a zakopali do země. Během války Turci porazili posádku ukrývající se za zdmi kláštera, klášter vypálili a na dvou místech prorazili hradby. Kolem roku 1860 Sinaiu tvořil klášter a klášterní vesnice s několika domky jeho hospodářství. V roce 1864 byly klášterní budovy předány Výboru pro civilní nemocnice (Eforia Spitalelor Civile), který zde přistavěl nemocniční budovy, několik lázní a zavedl komerční využívání zdejších minerálních pramenů.

Obnova

K první rekonstrukci došlo již v 18. století po rusko-turecké válce. +more Král Karel I. si nedaleko kláštera v letech 1883-1914 zbudoval letní rezidenci Zámek Peleș i s vlastní vodní elektrárnou a dal elektrické vedení zavést i do Velkého kostela, který se tak stal prvním elektricky osvětleným kostelem v Rumunsku. V roce 1948 přešel klášter pod správu bukurešťské arcidiecéze. Rumunský patriarcha dal v letech 1951-1957 budovy obnovit a zároveň zavést do celého kláštera vodu, elektřinu a plyn. V letech 2005-2010 byl klášter a Velký kostel restaurován.

Starý kostel

Starý kostel je trojlodní bazilika na půdorysu kříže s kupolí nad křížením a dvěma věžemi v průčelí nad předsíní. Byl založen v roce 1695, poškozen při první Rusko-turecké válce ai později. +more Původní malby pocházejí od Pârvu Mutu, poprvé byly restaurovány v roce 1795, podruhé v letech 2006-2010.

Image:Biserica veche monastere Sinaia. jpg|Starý kostel File:Interiorul Manastirii Sinaia. +morejpg|Fresky v presbytáři Image:Sinaia_biserica_veche2. jpg|Fresky na stěnách File:Flickr - fusion-of-horizons - Sinaia Monastery (40). jpg|Freska na klenbě: Bohorodička mezi čtyřmi evangelisty.

Velký kostel

Velký kostel, tj. chrám Nejsvětější Trojice byl vybudován v letech 1842-1846 pod vedením igumena Ioasafa. +more Stavba byla financována klášterem. Igumen Paisie s výborem pro civilní nemocnice již v letech 1897-1903 dali kostel zčásti přestavět a rozšířit do dnešní podoby. Autorem projektu přestavby byl architekt George Mandrea. Kombinoval přitom moldavský styl se silnými zdmi s valašským brâncovenesckým stylem. Zelený pás z glazovaných keramických dlaždic na fasádě kostela je na třech místech přerušen. Tvrdí se, že je to symbol jednoty Nejsvětější Trojice a zároveň jednoty tří rumunských království.

Hroby

V kamenné tumbě jsou pohřbeni * rumunský historik Georghe Ionescu-Gion (1857-1904), který zemřel v exilu v New Yorku. * rumunský politik a diplomat Take Ionescu (1858-1922), který byl v letech 1920-1921 půl roku ministrem zahraničí a na přelomu let 1921-1922 až do své smrti čtyři týdny premiérem Rumunska. +more Zemřel v Římě.

Soubor:Sinaia monastery - the Great Church.jpg|Velký kostel File:Intrarea bisericii mari Sinaia.JPG|Portikus Velkého kostela File:Ionescu tomb.JPG|Náhrobní tumba Georgha Ionescu-Giona

Mozaiky

Obrazy jsou v předsíni (nartexu) kostela a byly provedeny technikou pestrobarevné skleněné mozaiky s využitím zlaté fólie, typickou pro novobyzantský sloh. Obrazy vytvořil dánský malíř Aage Exner. +more Pět velkých portrétů zachycuje představitele rumunské církve a státu: * Iosif Gheorghian mitropolit primat - metropolita, který v roce 1903 kostel vysvětil * Král Karel I. (1866-1914) v důstojnické uniformě s rukou na kamenném sloupu, z něhož kus odpadá - symbol tehdy ztracených rumunských území: Bukoviny, Sedmihradska a Besarábie * Alžběta zu Wied, manželka Karla I. známá pod pseudonymem Carmen Sylva * Princezna Maria - jejich jediné dítě, zemřela ve věku 4 let * Mihail Cantacuzino - imaginární portrét stavitele starého kostela.

Nábytek

Chrámový nábytek z javorového a dubového dřeva zhotovila Constantin Babić a jeho žáci na Bukurešťské umělecké škole (Scoala de Arte si Meserii). Trůny krále Karla I. +more a jeho manželky, královny Alžběty z Wiedu jsou pozlacené. Královský trůn nese královský erb a nápis Nihil sine Deo (Nic bez Boha). Královnin trůn má vyřezané iniciály E. D.

Muzeum

Při příležitosti 200. výročí starého kostela v roce 1895 bylo otevřeno klášterní muzeum. +more Budovu v letech 1893-1895 dal postavit rumunský král Karel I. a stavěl ji (stejně jako nedaleký královský zámek Peleş) český architekt Karel Liman. Jde o nejstarší stálou expozici církevních předmětů v Rumunsku.

Knihovna

Klášter od svého založení vlastní knihovnu, která je nyní součástí muzea. Uchovává mimo jiné vzácné staré tisky z někdejšího daru Cantacuzinovy rodiny, například nejstarší rumunský překlad Bible z roku 1668.

Umělecké sbírky

Ikony: ruskou ikonu sv. Sergeje a ikonu sv. +more Mikuláše daroval car Mikuláš II. Alexandrovič igumenovi Nifonu Arhimandritulovi roku 1903 ke křtu prince Mikuláše Rumunského (Nicolae), syna krále Ferdinanda I. Rumunského (1914-1927). Rumunské ikony maloval zdejší významný ikonopisec Pârvu Mutu počátkem 18. století. Další ikony byly přivezeny ze syrského Aleppa. * Oltářní kříž ze stříbrného filigránu, v němž je vložen poutní dřevěný křížek z řeckého kláštera na hoře Athos, pochází ze 17. století. * Epitafion - pohřební pokrývka, figurální výšivka hedvábím a zlatými nitěmi na bavlněném plátně; v letech 1897-1900 ji zhotovila vyšívačka Anna Roth. * Liturgické nádobí a náčiní.

Zvonice

Za působení igumena Nifona Popescu (1888-1909) byla přistavěna zvonice. Byla dokončena roku 1892. Zvon váží 1700 kg a pochází z věže Colțea z Bukurešti.

File:Flickr - fusion-of-horizons - Sinaia Monastery (15). jpg|Vstupní brána a zvonice kláštera Image:Sinaia_monastery1. +morejpg|Klášterní budova Flickr - fusion-of-horizons - Sinaia Monastery (17). jpg|Obytné křídlo Image:Sinaia_monastery2. jpg|Nádvoří se starým kostelem Image:Sinaia_monastery3. jpg|Refektář.

Externí odkazy

[url=http://www. manastireasinaia. +morero]Prezentace kláštera[/url] (Adobe Flash) * [url=http://www. primaria-sinaia. ro/obiective-turistice/]Informace na stránkách radnice města Sinaia[/url].

Sinaia Kategorie:Vzniklo 1695 Sinaia Kategorie:Stavby v Prahově Kategorie:Sinaia