Knížectví Lucca a Piombino
Author
Albert FloresKnížectví Lucca a Piombino bylo historickým státem na území dnešní Itálie. Bylo založeno v roce 1805, když Napoleon Bonaparte jmenoval svého sestřenice Felice Baciocchiho a jeho manželku Elizu Bonaparte jako vládce Luccy a Piombina. Tento článek na české Wikipedii se zabývá historií a správou tohoto knížectví během jeho existence. Obsahuje informace o politické situaci v regionu Lucca a Piombino, o vládnoucích rodinách a jejich činech, a také o významných událostech a změnách, které se odehrály v průběhu let. Stručně je zmíněna i konečná anexe tohoto knížectví Korsikou v roce 1814. Celkově jde o ucelený přehled o této historické oblasti, který poskytuje čtenářům informace o jejím významu a vývoji.
Knížectví Lucca a Piombino vytvořil v červenci 1805 Napoleon Bonaparte pro svoji milovanou sestru Élisu. Byl to stát nacházející se ve středu italského poloostrova (dnešní Itálie), hlásící se k potřebám Napoleonské Francie.
Vznik
Stát vznikl spojením Knížectví Lucca (založené 22. června 1805), které bylo vytvořeno z bývalé Lukánské republiky, a Knížectví Piombino, v němž byla Napoleonova sestra Elisa kněžnou. +more Sloučená knížectví pak byla ovládána jako jednotná monarchie. Elisa byla vládnoucí kněžnou Lukánska a Piombinska. Její manžel Felice Pasquale Baciocchi se stal titulárním knížetem Piombinska.
Vláda
Ústavu knížectví, kterou se zřizuje Státní rada pro asistenci Kněžně a legislativní senát, napsal Napoleon dne 22. června 1805.
Knížectví přijalo jako svou měnu francouzský frank, ačkoli bylo vyraženo několik speciálních místních mincí.
Dne 3. března 1809, jako součást smlouvy z Fontainebleau, vytvořil Napoleon Toskánské velkovévodství, přičemž Elisa vládla z Florencie jako velkovévodkyně celého Toskánska. +more Tato oblast byla připojena k francouzské říši před dvěma lety, z bývalého Etruského království (1801-1807). Od nynějška se Knížectví Lucca a Piombino stalo součástí Toskánského velkovévodství a následně územím Francouzského císařství. Mělo zvláštní postavení a byl jmenován prefekt (Antoine-Marie-Pierre de Hautmesnil). Území však nikdy nebylo jmenováno francouzským departementem.
Konec
V roce 1814 císařská rakouská armáda obsadila Lukánsko a pádem Napoleona skončila francouzská kontrola. Podle Vídeňského kongresu bylo Piombinsko dáno Toskánskému velkovévodství a Elba Napoleonovi v exilu. +more Lukánsko bylo obnoveno do samostatného stavu jako vévodství Lucca (1815-1847). Vídeňský kongres (1814-1815) dal vévodství deportované španělské Bourbónce Marii Luise (1782-1824), která se stala vévodkyní z Lukánska. Nerespektovala ústavu, kterou jí určil Kongres, a vládla absolutisticky.
Odkazy
Reference
Literatura
Claude Drigon, Nouveau traité historique et archéologique de la vraie et parfaite science des armoiries [url=https://books.google.cz/books?id=LfsOPEjamfMC&pg=PA144&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false]
[/url] * L'Univers, histoire et description de tous les peuples [url=https://books.google.cz/books?id=vw0sAAAAIAAJ&pg=PA436&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false]
[/url] * Marie Nicolas Bouillet, Dictionnaire universel d'histoire et de géographie, [url=https://books.google.cz/books?id=V6sPAAAAYAAJ&pg=PA1496&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false]
[/url] * Gérard Hubert, La sculpture dans l'Italie napoléonienne, [url=https://books. google. +morecz/books. id=gIfqAAAAMAAJ&q=Principauté+de+Lucques+et+Piombino&dq=Principauté+de+Lucques+et+Piombino&hl=fr&ei=vpCITMrAF8WU4Qb5jdTOBQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&redir_esc=y].
[/url]
Související články
Villa Reale di Marlia - královské panství Elisy Bonaparte v knížectví
Externí odkazy
[url=https://www.worldstatesmen.org/Italy_states.htm#Lucca]Vlajky Lukánska[/url] * [url=http://www.dircost.unito.it/cs/docs/lucca1805.htm]Lukánská ústava (v Italštině)[/url]
Kategorie:Dějiny Toskánska Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1805 Kategorie:Zaniklé monarchie Evropy Kategorie:Lucca