Knížecí Pláně

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Knížecí Pláně jsou bývalá obec na Šumavě. Místo se nachází v Národním parku Šumava na holé planině v nadmořské výšce 1021 metrů těsně u hranic s Německem. Je součástí obce Borová Lada. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.

Historie

A. +more Lewého (1845-1897) Nutnost zpracovat dřevo v pohraničních lesích způsobila, že v roce 1799 dal kníže Schwarzenberg souhlas k tomu, aby si 48 dřevařských rodin postavilo své domky v místě, jenž se tehdy nazývalo německy „Schöne Ebene“ - Pěkná vyhlídka. Nová vesnice (osada) byla postavena mezi léty 1800 až 1801 a dostala německý název Fürstenhut, který později (v roce 1877) dostal český ekvivalent v pojmenování obce Knížecí Pláně.

Nejstarší písemná zpráva o počtu domů a obyvatel je z roku 1840. Tehdy zde stálo již 59 domů, ve kterých bydlelo celkem 521 osadníků. +more Tehdy (1840) zde také stála myslivna, lesní hájovna, mlýn, pila, škola, obecní úřad, čtyři ubytovací hostince a nacházelo se tu i stanoviště hraniční stráže. V roce 1861 byl položen základní kámen nového kamenného kostela svatého Jana Křtitele. Ten byl za účasti široké veřejnosti slavnostně vysvěcen dne 27. ledna 1864. Rok poté (1865) byla v Knížecích Pláních zřízena i samostatná fara. V té době (1865) zde již žilo v 60 domech na 725 osob. V pozdějších letech se počet domů sice zvyšoval, zatímco počet obyvatel mírně klesal. Žili zde převážně Němci.

Po správní stránce spadala obec Knížecí Pláně v roce 1850 pod správu obce Kunžvart (nyní - 2019 - Strážný). Teprve v roce 1902 zde byl zřízen samostatný obecní úřad. +more Poštovní úřad na Knížecích Pláních byl otevřen o jedenáct let později - v roce 1913. V roce 1930 žilo v obci celkem 458 osob, přičemž převážná část obyvatelstva byla německé národnosti (jen 8 osob bylo české národnosti). Na konci 30. let 20. století zde žilo v téměř 80 domech 450 obyvatel (z toho jen 9 české národnosti). V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po skončení druhé světové války značná část obyvatelstva uprchla do Německa. Řádným odsunem obyvatelstva německé národnosti tak úředně prošlo jen 58 osob. Státní statistický úřad v Praze uvádí, že k 22. květnu 1947 bylo v obci Knížecí Pláně sečteno 53 přítomných obyvatel. Obec Knížecí Pláně byla 16. února 1952 úředně připojena k obci Nový Svět. Ještě v roce 1957 tady bydlelo 53 osob, ale vznik zakázaného příhraničního pásma zapříčinil definitivní zánik obce Knížecí Pláně. Kostel nechala odstřelit Československá lidová armáda v roce 1956. Současně s kostelem byl zlikvidován i přilehlý hřbitov. Do současnosti (2019) se nezachoval ani jeden z původních domů obce. Na místě, kde nyní (2019) stojí budova Knížecí Pláně - Hájenka, stávala kdysi hájovna.

Současnost

V současné době zbyl z obce jen hřbitov, který byl v roce 1992 ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli obnoven a oplocen. Na místě kostela byl vztyčen 13 m vysoký dřevěný kříž, který byl po vichřici v lednu 2007 nahrazen menším křížem. +more Nově zde byla postavena (v roce 1999, na místě bývalé hájovny) farma s chovem ovcí a skotu, v níž je restaurace a ubytování.

Kromě nepatrných pozůstatků zlikvidovaných domů je v terénu dobře patrný především systém polí, ohraničených mezními pásy z mohutných balvanů.