Kněževes (okres Žďár nad Sázavou)

Technology

12 hours ago

Author

Kněževes je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde obyvatel. V údolí západně od obce protéká řeka Oslava.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1370.

Rok \| 1869 \| 1880 \| 1890 \| 1900 \| 1910 \| 1921 \| 1930 \| 1950 \| 1961 \| 1970 \| 1980 \| 1991 \| 2001
Počet obyvatel

Pamětihodnosti

Areál loveckého zámku

V obci se nachází řada kulturních památek. Mezi nejstarší pamětihodnosti obce patří areál bývalého loveckého zámku, který podle výsledků důsledného archivního i terénního průzkumu zpracovatele stavebně historického průzkumu, archeologů i majitele objektu ve svých zdech dodnes obsahuje výjimečně dobře dochované gotické jádro původní kněževeské tvrze. +more Vrcholně gotická tvrz prošla podle stejného zdroje pozdně středověkou přestavbou. Nedlouho poté byla doplněna o renesanční přístavbu, která zformovala budovu do blokové podoby.

Objekt byl snad již v průběhu druhé poloviny 17. +more století využíván jako letohrádek, který sloužil jako správní středisko rozsáhlého kněževeského polesí. V této době byl v držení hraběcího rodu z Kounic, od roku 1676 pak hraběcího rodu z Ugarte. Již v polovině 17. století se zde také uvádí hajný. Další obdobné doklady pocházejí ze 30. let 18. století. Situaci kněževeského polesí názorně dokladují ještě mapy z druhé poloviny 18. a počátku 19. století. Stavba zámku byla za Marie Eleonory Holštýnské, provdané vévodkyně z Guastally a Sabionetty okolo poloviny 18. století z části výrazně barokně upravena pro potřeby vrchnosti, kdy zde vznikl velký lovecký sál s dosud výjimečně autenticky zachovalým dřevěným trámovým stropem, zdobeným bohatou profilací s řezbami, a klenutý kabinet. V průběhu druhé poloviny 18. století však v rámci reorganizace lesní správy meziříčského panství ztratil zámek na významu a jeho stavba byla připojena k areálu usedlosti čp. 3. Budova však byla i poté příležitostně užívána vrchností po celé 19. a první čtyři desetiletí 20. století až do roku 1943, a to zejména v době honů, kdy se zde odehrávala společenská část programu spojená s hostinou. Pro tento účel byly v budově zřízeny jednoduché pokoje pro příležitostné ubytování hostů.

Mimo téměř intaktně dochovaný pozdně gotický palác tvrze jsou v budově zachovány i cenné konstrukce z doby barokní přestavby. Jde zejména o rozměrnou, atypicky formovanou, černou kuchyni a velký sál se zmíněným trámovým stropem, který byl po desetiletí ukrytý pod omítaným podhledem (původní trámový strop byl zakryt pravděpodobně již v průběhu první poloviny +more_století'>19. století). Zámecká budova je zastřešena vysokou mansardovou střechou, původně doplněnou o věž se zvonem, v místě známým pod lidovým označením "robotníček" (věž byla sejmuta, zvon se však zachoval a po obnově věže bude navrácen zpět).

K hlavní budově přiléhají klasicistní stáje a částečně podsklepená stodola (sklepy jsou renesančního a pozdně barokního stáří). V areálu jsou dochovány fragmenty zástavby staršího dvora, zrušeného při spojení zámku s usedlostí čp. +more 3. Nejvýraznějším zbytkem tohoto dvora je izolovaně situovaná brána, opatřená masivními opěráky, nápadně umístěná v zadní části parcely. V areálu loveckého zámku je také umístěna půlkruhová renesanční kašna, původně pocházející ze zámku Stránecká Zhoř.

Sídlí zde Regionální muzeum Horního Pooslaví zaměřené na dějiny regionu. V letech 2012 až 2018 je v režii vlastníka a provozovatele muzea připravována publikace, která bude zaměřena na historický vývoj stavebních památek a osídlení obce Kněževes. +more V rámci publikace bude řešena také historie zdejšího šlechtického sídla. Práce na publikaci probíhá formou důsledné archivní rešerše v kombinaci s průzkumem terénu. Výše uvedené i zcela nové informace k dějinám sídla i obce zde budou doplněny o patřičné citace archivních pramenů.

Další pamětihodnosti

Barokní kaple sv. +more Floriána na návsi (kulturní památka) * Trojice barokních kamenných křížů z roku 1780 (kulturní památky) * Kamenný kříž z roku 1920 umístěný v JV části návsi * Kamenný kříž umístěný ve východním okraji obce (u čp. 61), při silnici na Bory * Dřevěný misijní kříž z roku 2014 umístěný u kaple sv. Floriána.