Koleno
Author
Albert FloresKoleno či kolenní kloub je nejsložitější kloub v lidském těle. Spojuje stehenní kost, holenní kost a největší sezamskou (sezamovou) kost těla - čéšku. Umožňuje švihový pohyb dolní části nohy a tím pohyb jedince.
Kolenní kloub se skládá z dolní kloubní plochy stehenní kosti (lat. femuru), která ve formě dvou výběžků (kondylů) působí jako dvojitá hlavice kloubu. +more Spodní část tvoří horní kloubní plocha holenní kosti (lat. tibia), která tvoří mělkou dvojitou kloubní jamku. Tvar a stabilita kloubní jamky je doplněna dvěma poloměsíčitými chrupavčitými útvary - menisky (mediálním a laterálním). Funkčně ke kolennímu kloubu počítáme i tibio-fibulární skloubení - skloubení kosti lýtkové a kosti holenní. Anatomie kostí kolenního kloubu (articulatio genus) Kloub je dále stabilizován vazivovým aparátem: * zkřížené vazy - přední zkřížený vaz (ligamentum cruciatum anterius) a zadní zkřížený vaz (ligamentum cruciatum posterius) * vazy kloubního pouzdra - především postranní kolenní vazy a šlacha čtyřhlavého stehenního svalu.
Další stabilizaci poskytují šlachy okolních svalů a jejich napětí.
Uvnitř kloubního pouzdra se nachází synoviální tekutina, která snižuje tření při pohybu kloubu a umožňuje transport živin k chrupavčitým strukturám. V přední části kolenního kloubu se nachází čéška (lat. +more patella), jedná se o sezamskou kost vmezeřenou do přímého stehenního svalu. Ta koleno chrání a "uzamyká" v jeho propnuté poloze. Pod čéškou se nacházejí tíhové váčky (lat. bursy), které v místech tření působí jako mazná složka a ochrana proti mechanickému zatížení.
Úderem pod čéšku se v neurologii testuje tzv. patelární reflex.
Lokomoce, terapie
Koleno je důležitý kloub, který je vystaven velké zátěži. Pro svou ojedinělou stavbu je citlivé na správnou osu krčení při chůzi a souhru svalů. +more Při chůzi nejde jen o správnou linearitu krčení kolene, kyčle a hlezna, nýbrž i o kolmou trajektorii končetin pod pánví za chůze. Častým problémem je zkrácení svalů, zejm. zadních svalů stehna (hamstringů), přitahovačů stehna (adduktorů), častá je i ztuhlost čéšky, resp. přímého stehenního svalu (m. rectus femoris). Valgotická kolena (do „x“) lze jen těžko napravit. Nadměrné zatěžování kolen (nadváhou, dlouhým stáním, sálovými sporty aj. ) může skončit opotřebením chrupavek (gonartrózou) či rupturou menisků. Léčení kolen je zdlouhavé a jejich poškození často zůstává trvalé a bolestivé.
Vhodnými činnostmi pro úlevu kolennímu kloubu je např. plavání (kraul, znak), vyvěšení a kyv v koleni, mobilizace čéšky, masáž, kartáčování apod.
Neoperační terapií kolen se zabývá manuální fyzioterapie a ortopedie. Vyšetření kolenního kloubu endoskopickými metodami se odborně nazývá artroskopie.
Existují četné zlomeniny či nemoci kolena, např. Genu recurvatum aj.