Kolofón

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Kolofón je závěrečná část knihy, která obsahuje informace o produkci a vydání daného díla. Tato část se nachází na konci knihy a obvykle je umístěna za závěrečným textem autorů. V kolofonu se mohou nacházet informace o tisku, sazbě, formátu knihy, typografických detailů, dataci vydání a dalších údajích, které souvisejí s výrobou knihy. Kolofon často obsahuje také údaje o nakladatelství, tiskárně či tiskaři, kteří se podíleli na realizaci knihy. Je důležitým zdrojem informací pro badatele, kteří se zajímají o historii tisku a vydání knih, a pomáhá zaznamenat vývoj tisku a knižního průmyslu.

Petra Schöffera Kolofon rukopisu z 8. století Kolofon (z řec. kolofón, vrcholek, dovršení) je krátký text umístěný na samém konci knihy. Obsahuje obvykle jméno autora a název díla, místo a datum dokončení knihy, poděkování a někdy i jméno písaře nebo tiskaře.

...

Význam a historie

Starověké svitky ani středověké rukopiskodexy neměly titulní stranu a začínaly buď přímo textem nebo jednoduchým nadpisem, v latině často slovy Incipit liber. („Začíná kniha. +more“). Jméno autora a název knihy, případně modlitba a jméno písaře, se u zvlášť významných rukopisů přidávaly v samém závěru knihy a nazývaly se „kolofon“ nebo „explicit“. Význam těchto informací vzrostl s vynálezem knihtisku a vznikem obchodu s knihami. Stručný kolofon v knize mohučského tiskaře Petra Schöffera z roku 1471, vytištěný červenou barvou, je na obrázku. V českém překladu zní: Toto slavné dílo Valeria Maxima bylo dokončeno ve vznešeném městě Mohuč na Rýně roku 1471, 18. dne červencových kalend. Bylo šťastně zakončeno panem Petrem Schöfferem z Gernsheimu, mistrem tiskařského umění.

Zhruba kolem roku 1500 se zavádějí titulní stránky, ale kolofony se vyskytují až do 18. +more století. Moderní obdobou kolofonu je tiráž umístěná na poslední stránce knihy.

Odkazy

== Literatura == * Bénédictins du Bouveret. Colophons de manuscripts occidentaux des origines au XVIe siécle. +more Tome I-V. Fribourg: Éditions Universitaires, 1965-1979. * KRISTEN, Zdeněk. Písařské přípisky v explicitech rukopisů z českých zemí jako pramen historický. In: Sborník Vysoké školy pedagogické v Olomouci: Historia I. Praha 1954, s. 54-66. ISSN 0474-1161. * HORÁK, František. Česká kniha v minulosti a její výzdoba. 1. vyd. Praha: František Novák, 1948. 253 s. Naše poklady, sv. 4. * RAMBOUSEK, Jan. Slovník a receptář malíře-grafika. 1. vyd. Praha: Státní nakl. krásné literatury, hudby a umění, 1954. 575 s. , [31] s. obr. příl. * REYNHOUT, Lucien. Formules latines de colophons. Turnhout: Brepols, 2006. 2 sv. (334, 428 s). Bibliologia. Elementa ad librorum studia pertinentia, volume 25, A-B. . * WATTENBACH, Wilhelm. Das Schriftwesen im Mittelalter. Leipzig: S. Hirzel, 1896, s. 491-534.

Související články

Inkunábule

Externí odkazy

Kategorie:Kodikologie

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top