Kolostůjova kašna

Technology

12 hours ago

Author

{{Infobox - budova | název = Jubilejní Kolostůjova kašna | typ = | obrázek = Kolostůjova kašna 2017-01-29 (2).jpg | popisek = Kolostůjova kašna v roce 2017 | využití = fontána, památník | poloha = Lázeňský sad | ulice = | obec = Teplice | země = Česko | loc-map = { "type": "Feature", "geometry": { "type": "Point", "coordinates": [13.8291206, 50.6396256] }, "properties": { "title": "Jubilejní Kolostůjova kašna", "marker-symbol": "water", "marker-size": "medium", "marker-color": "0050d0" } }

| zhotovitel = Teplická stavební společnost | další majitelé = | současný majitel = Statutární město Teplice | stavební materiál = cihla, pískovec | architekt = Adolf Siegmund, Heinrich Siegmund | výstavba = 1862 | přestavba = | zánik = }}

Jubilejní kašna, v současnosti též lidově Kolostůjova kašna je fontána v Lázeňském parku v Teplicích v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Byla postavena v roce 1862 na počest 1 100 let od nalezení léčivých pramenů dle pověsti Václava Hájka z Libočan. +more Autory projektu byli tehdy začínající architekti Adolf Siegmund a jeho bratr Heinrich Otto Siegmund, výstavby se pak zhostila Teplická stavební společnost , jejímž zakladatelem byl právě Adolf Siegmund.

Kamenické práce provedl K. Ullmann z Drážďan a vídeňský sochař Franz Melnitzký, jenž byl autorem sochy vodní nymfy - ochránkyně pramenů (některé zdroje uvádějí Hygie), která stála na vrcholu fontány, než ji zřejmě během 2. +more světové války shodil vítr. V roce 1994 byla provedena velká rekonstrukce kašny, od roku 2011 se pak okolní park navrací do podoby, kterou měl v 19. století.

Kašna je tvořena hexagonální nádrží, ve středu se nachází neorománský sloup s hlavy vepřů, ze kterých tryská voda.

Odkaz k pověsti

Kašna byla postavena roku 1862 k výročí 1 100 let od nalezení léčivých pramenů v Teplicích. Dle pověsti Václava Hájka z Libočan nalezeny roku 762; autoři projektu Audioteplice. +morecz se domnívají, že toto datum bylo stanoveno spíše náhodně. Z archeologických průzkumů je totiž potvrzeno, že prameny objevili a využívali již Keltové a antičtí Římané před více než dvěma tisíci lety.

Jako chrliče jsou použity hlavy prasat, jejichž zásluhou byly dle novější verze Hájkovy legendy z roku 1607 prameny objeveny, na důvod odhalení upomínají také desky osazené na bocích fontány - ty byly původně německé, pro 2. světové válce byly nahrazeny nápisy českými.