Komba ušatá
Author
Albert FloresKomba ušatá (Chilonycteris rubiginosa) je druh netopýra, který se vyskytuje v Africe. Je to poměrně velký netopýr s charakteristickými ušními boltci, které mu vynesly své jméno. Má krátkou srst, která je na okrově hnědém základu. Je to noční živočich, který žije většinou ve skupinách. Komba ušatá se živí nektarem a pylom, ale také hmyzem. Jejím hlavním zdrojem potravy jsou však květní pyl a nektar. Komba ušatá je velmi důležitým opylovačem pro mnoho druhů rostlin, zejména orchidejí. Tento druh netopýra je ohrožený a jeho populace postupně klesá z důvodu ztráty přirozeného prostředí a lovem. V současnosti se proto vyvíjejí snahy o ochranu tohoto druhu.
Komba ušatá (Galago senegalensis), známá také jako komba obecná, komba senegalská, nebo uchoš dlouhoocasý, je malý noční primát a člen rodu Galago z čeledi kombovitých (Galagidae).
Popis
Jsou to malí primáti se zvlněnou tlustou kůží, pohybující se v rozmezí barev stříbrnošedé až tmavě hnědé. Mají velké oči, které jsou vysoce citlivé. +more Zorničky jsou ve dne patrné pouze jako malé, svislé čárky. V noci naopak vyplňují téměř celou plochu oka, což jim umožňuje dobré noční vidění. Mají silné zadní končetiny a dlouhý ocas, který jim pomáhá při rovnováze a při „letu“ vzduchem jako kormidlo. Jejich uši se skládají ze čtyř částí, které mohou jednotlivě ohýbat, což jim pomáhá při nočním lovu hmyzu.
Tělesné rozměry
Délka: tělo 13-20 cm, ocas 23-25 cm; novorozené mládě 58 mm * Hmotnost: 100-300 g; novorozené mládě 15 g
Rozmnožování
Pohlavní dospělost: v 8. měsíci * Období rozmnožování: konec období dešťů, záleží na geografické oblasti * Délka březosti: 4 měsíce * Počet mláďat: 1 nebo 2
Způsob života
Chování: společenský druh, při hledání potravy se sdružuje do rodinných skupin, které se na noc často rozrůstají * Hlasové projevy: veselý křik na pozdrav, při strachu „pláč“ * Potrava: hmyz, květy, pyl, med, semena, ovoce, malí ještěři, myši, mláďata ptáků
Výskyt
Žije v Africe jižně od Sahary a na blízkých ostrovech včetně Zanzibaru. Mají tendenci žít v suchých a zalesněných oblastech (ne v deštných pralesích) a v savanách.
Potrava
Jejich všežravá strava se skládá z hmyzu, jiných malých zvířat, včetně ptáků, ovoce, semen, květin, vajec, ořechů a blahovičníku. Během období dešťů se komby živí převážně hmyzem, například brouky a housenkami, na které se vrhají skokem. +more Jsou tak obratné, že dokáží ulovit i malé plazy a myši. Ve větvích stromů se dokáže pohybovat tiše, takže žádný z drobných živočichů si před ní nemůže být jist. Jídelníček komb v období dešťů je značně pestrý: vyskytují se v něm kromě živočišné potravy i květy, plody, pyl, nektar a med divokých včel. Během období sucha se však komby musejí spokojit s mnohem chudší potravní nabídkou. Pokud mohou, loví pavouky a termity, a když nenajdou nic jiného, okusují z nouze i kůru akácií a jiných druhů stromů.
Rozmnožování
Podle polohy se komby ušaté se rozmnožují jednou nebo dvakrát do roka. Například na severu Ugandy kde přichází období dešťů se komby páří na začátku období dešťů (listopad) a na konci (únor). +more V zajetí, kde jsou komby krmeny každý den, se mohou rozmnožovat po celý rok. Březost trvá 110-120 dní. Rodí se s polozavřenýma očima, tudíž se nemohou pohybovat samostatně. Po dobu několika dní je matka nosí ve svých ústech a během krmení je ponechává na vhodných větvích. Své území si značkují močí, nanášenou na packy. V šesti týdnech začínají být mladé komby odstavovány a v osmi týdnech si již umějí hledat potravu samy. Ve čtyřech měsících jsou tělesně dospělé.
Chov v zoo
Komba ušatá byla v srpnu 2019 chována přibližně ve třech desítkách evropských zoo. V Česku se jednalo o pět zoologických zahrad: Zoo Dvůr Králové, Zoo Jihlava, Zoo Ostrava, Zoo Plzeň a Zoo Praha. +more V minulosti patřily k chovatelům tohoto primáta také Zoopark Zájezd a Arboretum v Novém Dvoře u Opavy. Na Slovensku tento druh chován není.
Chov v Zoo Praha
Historie chovu komb ušatých v Zoo Praha má poměrně hluboké kořeny. Již v roce 1958 totiž byli dovezeni první jedinci z jihoafrické Pretorie. +more O chovu jako takovém lze ale hovořit až mnohem později - od roku 1996. V roce 2002 byl z moskevské zoo dovezen pár komb (samec narozen 1999, samice o rok později). Zvířata byla umístěna do pavilonu malých savců, který byl zanedlouho přestavěn na pavilon Afrika zblízka. A i v něm získaly komby svou vlastní expozici, tentokrát však o nepravidelném půdorysu. Čelní prosklená stěna je řešena tak, aby vznikla hrana, na kterou mohou komby skákat proti návštěvníkům.
První mláďata se narodila v dubnu 2004. Následovala další, a tak se počet v Praze narozených mláďat vyšplhal na počátku roku 2015 na více než 35 kusů. +more Na počátku roku 2018 byla tato statistika již na čísle 58 narozených mláďat, včetně sedmi z roku 2016 a tří z roku 2017. V březnu 2018 bylo chováno osm samců, šest samic a tři mláďata (z roku 2017) tehdy neurčeného pohlaví. V průběhu roku 2018 byla odchována čtyři mláďata. Na konci roku 2018 bylo chováno 17 jedinců. Další komba ušatá přišla na svět v únoru 2019.
Zoo Praha vedla nejprve evropskou plemennou knihu (ESB) pro tento druh. Ta byla v roce 2018 změněna na koordinaci tzv. +more evropského záchovného programu (EEP).
Původně byla zvířata krmena směsí ovoce, zeleniny, dětskou kaší a hmyzem. Od roku 2009 došlo ke změně. +more Byla poznána přirozená potrava komb, a tak byla do krmné dávky přidána „arabská guma“.
Galerie
Soubor:Komba ušatá.jpg|Komba ušatá v Zoo Praha
Odkazy
Reference
Literatura
Ročenky Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2016, 2017