Komitas

Technology

12 hours ago

Author

Komitas je označení pro arménského hudebního skladatele, skladatele a etnomuzikologa, který je považován za zakladatele moderní arménské hudby. Jeho skutečné jméno je Gomidas Vartabed, ale je známý pod svým přezdívkou Komitas. Narodil se v roce 1869 v Turecku a jako dítě se naučil hrát na klavír a zpívat. Později odešel na studia do Německa a stal se knězem. Věnoval se sbírání a studiu arménské lidové hudby a založil první arménskou hudební školu. Jeho práce měla velký vliv na vývoj arménské hudby a kultury obecně. Komitas zemřel v roce 1935, ale jeho odkaz žije dál a je dodnes uznáván a ctěn nejen v Arménii, ale i ve světě.

Komitas (arménsky Կոմիտաս), též Komitas Vardapet, vlastním jménem Soghomon Soghomonjan (8. říjen 1869, Kütahya - 22. říjen 1935, Paříž) byl arménský hudební skladatel, folklorista, zakladatel arménské etnomuzikologie. Napsal významné teoretické práce o lidové hudbě, sbíral lidové písně a sám komponoval, zvláště vokální díla.

Život

Již v jedenácti letech ztratil oba rodiče, načež vyrůstal a vzdělával se v Kevorkjanově semináři v Ečmiadzinu. Roku 1893 absolvoval a přijal jméno Komitas (podle arménského autora hymnů ze 7. +more století).

V roce 1895 se stal „ženatým knězem“ (tzv. vardapetem - odtud jeho občas užívané přízvisko). +more V letech 1896-1899 studoval hudební teorii na Humboldtově univerzitě v Berlíně.

Během pobytu v Evropě dospěl k přesvědčení, že je třeba vytvořit moderní arménský národ. Za jeho kulturní základnu považoval arménskou lidovou kulturu. +more Při svých výpravách na arménský venkov (tehdy byla Arménie součástí Osmanské říše) nasbíral 3000 písní, z nichž se bohužel zachovalo jen 1200. Jeho zájem o lidovou kulturu se neomezoval pouze na tu arménskou; roku 1904 kupříkladu vydal první sbírku kurdských lidových zpěvů v historii. K šíření sesbíraných pokladů a ovšem také svých vlastních děl, především vokálních, založil pěvecký sbor a cestoval s ním po celé Evropě. Oceňoval ho krom jiných například Claude Debussy.

Roku 1910 se přestěhoval do Istanbulu. Když Turci zahájili arménskou genocidu (duben 1915) byl Komitas zatčen, stejně jako stovky dalších arménských intelektuálů. +more Sám se obětí teroru nestal, ale když se doslechl o masakrech, psychicky se zhroutil a už se nikdy plně neuzdravil. Roku 1919 opustil Osmanskou říši a dožil v Paříži, v psychiatrické léčebně.

Komitas je dnes arménským národním hrdinou a je považován za jednoho z otců národa.

Památka

Portréty Komitase najdeme na arménských mincích a poštovních známkách, v Jerevanu je po něm pojmenována koncertní síň, park a hřbitov (Panteon Komitasova parku), kde jsou pochováni významní Arméni, má tam také sochu.

Important

Kategorie:Arménští duchovní

Odkazy

Reference

Literatura

ŘOUTIL, Michal; KOŠŤÁLOVÁ, Petra; NOVÁK, Petr. Katastrofa křesťanů: Likvidace Arménů, Asyřanů a Řeků v Osmanské říši v letech 1914-1923. +more Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2017, s. 125-130, 513, 520. (Pro Oriente; sv. 37). * KUYUMJIAN R. S. , Archeology of Madness: Komitas, Portrait of an Armenian Icon, London 2010.

Související články

Pantheon Komitas

Externí odkazy

Kategorie:Arménští hudební skladatelé Kategorie:Arménští duchovní Kategorie:Muzikologové Kategorie:Folkloristé Kategorie:Absolventi Humboldtovy univerzity Kategorie:Osobnosti na arménských mincích Kategorie:Osobnosti na arménských poštovních známkách Kategorie:Narození 8. +more října Kategorie:Narození 1869 Kategorie:Narození v Turecku Kategorie:Kütahya Kategorie:Úmrtí 22. října Kategorie:Úmrtí 1935 Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Pohřbení v Pantheonu Komitas Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na arménských bankovkách.