Cesko.wiki Komplexní a simplexní komunikát
Author
Albert FloresKomplexní a simplexní komunikát je pojem z oblasti komunikačních věd, který se vyskytuje v rámci komplexního přístupu k analýze komunikace. Tento koncept se zaměřuje na výzkum komunikace jako složitého fenoménu s mnoha proměnnými a faktory. Komunikát je základní jednotka komunikace a představuje jednotlivou zprávu, kterou jedna osoba nebo subjekt zasílá druhému. Tento proces je spojen s přenosem informace, která může být verbální nebo neverbální. Komplexní komunikát se zabývá všemi aspekty komunikačního procesu, včetně například jazykových prostředků, gest, mimiky, tónu hlasu a dalších komunikačních nástrojů. Simplexní komunikát na druhou stranu vyjadřuje jednoznačnou a snadno pochopitelnou zprávu. V rámci tohoto konceptu je klíčovým faktorem jasnost a srozumitelnost komunikace. Komplexní a simplexní komunikát je důležitým pojmem v oblasti marketingu, politiky, sociálních věd a dalších disciplín, které se zabývají analýzou a výzkumem komunikace. Cílem je porozumět a zkoumat komunikační procesy a jejich význam ve společnosti.
Komplexní a simplexní komunikát je pojem užívaný v sémiotice a v oborech, které sémiotiku používají pro studium svých předmětů (zejména literární věda, mediální studia, kulturální studia). Komunikát je výsledek komunikační události, který se skládá z kódu, komunikátorova obsahu a adresátovy interpretace. Nejčastějším sémiotickým kódem je přirozený jazyk, ale v masových médiích jsou komunikáty doplněny většinou ještě kódem obrazovým či hudebním. Komunikát složený z jediného kódu se nazývá simplexní, komunikát složený ze dvou a více kódů je komplexní.
Výstavba komplexního komunikátu se musí podřizovat třem organizačním principům:
* princip harmonie kódů - kódy musí spolupracovat na výstavbě významu (např. rytmus hudby by měl korelovat s rytmem obrazových sekvencí)
* princip dominance kódu - jeden z kódů by měl dominovat a další kódy by ho měly doplňovat a podporovat
* princip substituce kódů - jeden význam může být zastoupen různými kódy (např. vlnící se síť a zvuková stopa zaznamenávající davový pokřik Góól se vzájemně zastupují a jsou schopny zprostředkovat stejný význam i jeden bez druhého, pokud se kódy takto nepřekrývají, neměly by být užívány společně)
Jestliže není při výstavbě komunikátu dodržen některý z těchto principů, hrozí, že komunikace se zhroutí a adresát odmítne interpretovat (vnímat, komunikovat).
Literatura
REIFOVÁ, Irena a kol.: Slovník mediální komunikace, Praha, Portál 2004.