Komunismus v Česku
Author
Albert FloresKomunismus v Česku je článek na české Wikipedii, který se zabývá tématem komunismu a jeho vlivem v Československu a následně v České republice. Článek se zaměřuje na období od komunistického puče v roce 1948 až po sametovou revoluci v roce 1989. V článku se nachází historický přehled událostí spojených s komunistickým režimem, včetně proměn politického systému, znárodnění průmyslu a kolektivizace zemědělství. Dále se článek věnuje perzekucím politických oponentů, cenzuře, šíření propagandy a omezení svobod. Kromě politických aspektů se článek dotýká také sociálních a ekonomických dopadů komunismu v Československu. Věnuje se například omezené svobodě slova, omezené dostupnosti zboží a služeb, nedostatku potravin a nedostatečnému ekonomickému růstu. V další části článku jsou popsány aktivity opozice a disidentských hnutí, které se postupně formovaly a bojovaly proti komunistickému režimu. Nakonec je zmíněno období po sametové revoluci v roce 1989, které přineslo konec komunismu v Česku a postupné zavedení demokracie a tržní ekonomiky. Článek poskytuje ucelený přehled o tom, jak komunismus ovlivnil Česko a jaké důsledky měl pro politiku, ekonomiku a společnost.
Olbrama Zoubka na Petříně (Praha 5) Komunismus má jako názorový proud a hnutí v Česku dlouhou historii.
Historický vývoj
Poprvé se začal významně prosazovat v první polovině 20. let +more_století'>20. století, po vzniku KSČ v roce 1921. Mnoho komunistů bylo tehdy i mezi umělci a významnými osobnostmi veřejného života. Když se v roce 1927 stal Klement Gottwald předsedou strany, zahájil její postupné směřování k stalinskému a sovětskému komunismu, který začal být v demokratické republice považován za nebezpečný.
Podpořeni pro český národ neblahou Mnichovskou dohodou a ještě dřívější neblahou velkou hospodářskou krizí získali po válce komunisté jistý kredit, díky kterému v ČSR jako v jediné zemi tehdy vznikajícího Východního bloku vyhráli demokratické volby. Během několika málo let se tak komunismus stal oficiální politikou, rychle vytlačující ostatní názory na uspořádání poválečného Československa. +more ČSR se stala sovětským spojencem, lidově demokratickým státem. Únor 1948, kdy došlo k oficiálním převzetí moci komunisty (a faktické skončení politické plurality), začal být oficiálně oslavován jako začátek nové doby.
Odpůrci nového režimu byli krutě pronásledováni a utlačováni - politickými vykonstruovanými procesy, různými zákony, represemi i jinými prostředky, mnohdy odporujícími lidským právům. Více než 5 tisíc z nich se stalo obětí justičních vražd, zemřelo ve vězení nebo bylo zavražděno pohraniční stráží při pokusu uprchnout do zahraničí, asi čtvrt miliónu jich bylo uvězněno nebo jinak omezováno na svobodě.
V šedesátých letech, poté, co v SSSR nastalo (a v Československu rovněž) jisté uvolnění poměrů, začalo se opět o komunismu mluvit. Snaha o československou cestu "Komunismu s lidskou tváří" však zkrachovala poté, co zemi v srpnu 1968 obsadila vojska Varšavské smlouvy, z velké části tvořená právě silami sovětskými. +more Nastalo období normalizace, kdy komunistická státní moc obnovila svojí vládu takřka nad vším. Původní ideje a myšlenky tak zcela zprofanovaly a neoživil je ani reformní program „přestavby“ z konce 80. let, inspirovaný sovětskou perestrojkou.
Současná situace
Po roce 1989 naopak začalo hledání chyb původních období. Komunismus jako takový se stal symbolem něčeho zastaralého a neprogresivního; v politice získala významnou roli v levici sociální demokracie, respektující plně systém parlamentní demokracie západního typu. +more Komunistické hnutí tak v 90. letech a na přelomu století tak čítalo jen v podstatě starší členy KSČM a úzkou skupinu mládeže, vytvářející vlastní komunitu a z části se organizující v různých spolcích.
Z mládežnických organizací je nejvýznamnější je Komunistický svaz mládeže, který se zaměřuje na masy. Vedle KSM působí několik skupin (např. +more REVO) zaměřené především na vysokoškolskou mládež a mladé intelektuály hlásící se především k odkazu trockismu. Dále v ČR působí skupiny anarchokomunistů a zřejmě i nacionálních bolševiků.
Komunisté jsou součástí české politické scény, nejsilnější komunistickou stranou je dnes KSČM. Současná strana je následovník KSČ, vzniklý po roce 1990 jako organizace pro českou a moravskou část československé federace. +more Ačkoliv se v několika vystoupeních zřekli významní členové strany komunistických metod, ve svém programu stále jako svůj cíl uvádějí odstranění kapitalismu, vybudování sociálního státu a následně socialismu a „usměrňované hospodaření kolektivů zaměstnanců podniků“. Strana se jako celek zřekla stalinismu, s výjimkou jednoho křídla, nezřekla se však praktik předlistopadové KSČ. I proto se také nestala v evropském parlamentu součástí největšího levicového bloku, ale menší Evropské severské levice, kde se nacházejí politické strany z okraje levého spektra.
Zákaz komunistických symbolů a hnutí
Čas od času se objeví snahy komunismus, nebo jeho symboly, postavit mimo zákon - jako například petice z února 2005 Zrušme komunisty. Senátoři Martin Mejstřík, Richard Sequens, Josef Novotný, Jan Horník a Jaromír Štětina předložili 27. +more července 2007 návrh novely trestního zákona, která měla výslovně zakázat propagaci komunistického hnutí i komunistických symbolů; 26. března 2008 byl návrh senátem zamítnut.
Kritici ale poukazují na otázku, co s těmi, kteří jsou sice v duchu a jednání „komunisté“, tedy zastávají nebo používají praktiky z dob totality, ale nevystupují pod tímto označením. Zastánci zákazu komunismu nebo jeho symbolů a názvu pro politicky činné organizace poukazují na nutnost se s totalitní minulostí vypořádat, takový zákaz považují za první krok. +more Současné právo poskytuje možnost šíření a propagaci komunismu trestat podle paragrafů 356, 403 a 404 trestního zákoníku (40/2009 Sb. ) a popírání genocidy spáchané komunisty podle § 405 téhož zákoníku. Existuje rovněž zákon o protiprávnosti komunistického režimu (198/1993 Sb. ).
Odkazy
Reference
Související články
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu * Komunistická symbolika * Lidové milice * Pronásledování katolické církve v Československu