Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka

Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka (známé spíše pod přezdívkou Rejnok) je projekt multifunkční budovy, která měla být postavena v Českých Budějovicích v prostoru bývalého tankového cvičiště mezi Sídlištěm Vltava, Sídlištěm Šumava a přírodní rezervací Vrbenské rybníky, a následně o ní bylo krátce uvažováno také jako o řešení pro pražskou filharmonickou halu.

Původně byla realizace projektu naplánovaná na rok 2014, tu ale českobudějovická radnice před volbami pozastavila, kvůli nejasnostem kolem investora. V roce 2020 zastupitelstvo Českých Budějovic definitivně odsouhlasilo změnu územního plánu a odblokovalo pozemky pro jiný účel.

Popis projektu

Popis stavby

Půdorys Rejnoka má přibližně tvar rovnoramenného trojúhelníku. Zastavěná plocha je přibližně 1,5 hektaru. +more Černá hladká střecha je zprohýbaná do dvou „boulí“. Polooficiální přezdívku Rejnok získala stavba celkovou podobností své formy s rejnokem, ačkoli se objevují i jiné interpretace tvaru (např. tvar hýždí).

Rejnok obsahuje :

* koncertní sál Emy Destinnové s kapacitou 1000 diváků, * koncertní sál Karla Ančerla s kapacitou 400 diváků, * zkušebny, šatny a podobné prostory, * prostory pro pořádání kongresů, * obchody, restaurace a další provozovny v komerční části.

Autorství projektu

Projekt vypracovala kancelář Future Systems. Autorský tým se skládal z architektů Misha Gabriel, Jan Kaplický, Yaniv Peer, Filippo Previtali a Georg Roetzel, akustiku navrhli Neill Woodger, George Ellerington z firmy ARUP, statické výpočty provedl Ed Clark a vztahem k životnímu prostředí se zabýval Andrew Sedgwick. +more Po smrti Jana Kaplického se stavby ujala architektka Eva Jiřičná.

Financování projektu

Celkové investiční náklady byly v projektu odhadovány na 1,5 miliardy korun a tato částka postupně narostla až na 2,3 miliardy. Hlavním investorem měla být Jihočeská společnost přátel hudby, která prostředky byla údajně schopna získat z darů sponzorů. +more Všichni dárci si podle Jihočeské společnosti přátel hudby přáli do zahájení stavebních prací zůstat v anonymitě.

Město České Budějovice odmítlo participovat na projektu přímými finančními dotacemi. Nicméně České Budějovice hodlaly podpořit projekt převodem potřebných pozemků za symbolickou cenu, což byl vlastně ekvivalent finanční investice v řádu desítek milionů korun.

Náklady na provoz a podporu kulturní produkce měly plně hradit výnosy z pronájmů komerční části Rejnoka.

Kritika

Kritici vytýkali projektu především:

* špatnou dopravní dostupnost lokality, projekt odporoval koncepci rozvoje dopravní infrastruktury a koncepci městské hromadné dopravy * v situaci, kdy město není schopno naplnit stávající konkurenční prostory (Dům kultury Metropol, Slávie...), šlo o zbytečnou stavbu * možné dopady na přírodní rezervaci Vrbenské rybníky * neexistenci záruk, že investor je skutečně schopen projekt financovat * volbu materiálů a kvalitu projektu, který enormně zvyšoval náklady na vytápění a další provozní náklady

Odkazy

Reference

Související články

Národní knihovna na Letné (Chobotnice) - v mnoha ohledech podobný projekt stejných autorů

Externí odkazy

[url=http://www. novinky. +morecz/kultura/147090-kaplicky-navrhl-koncertni-sin-ve-tvaru-rejnoka-bude-v-ceskych-budejovicich. html]článek na novinky. cz[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160804143738/http://www. konstrukce. cz/clanek/koncertni-a-kongresove-centrum-v-ceskych-budejovicich/]článek na konstrukce. cz[/url] * [url=http://www. designmagazin. cz/architektura/3058-jan-kaplicky-predstavil-budejovickeho-rejnoka. html]článek v designmagazin. cz[/url].

Kategorie:Stavby Jana Kaplického Kategorie:Záměry staveb v Českých Budějovicích Kategorie:Kultura v Českých Budějovicích Kategorie:Čtyři Dvory Kategorie:Future Systems