Cesko.wiki Kopa (jednotka)
Author
Albert FloresKopa je tradiční jednotka délky používaná v rakousko-uherském prostředí. Jedná se o starou měrnou jednotku, která se používala především v hornických oblastech pro měření délky důlních štol, ale také pro určování délky horských chodníků nebo výšky hor. Kopa se rovná 112 metrů, což je přibližně 400 pražských loktů. Její jméno pochází z německého slova "Hufe", což znamená sada či souprava. Kopa byla převážně používána v Čechách, na Moravě a ve Slovenském rudohoří. Postupně byla nahrazována metrickým systémem, který se stal standardem. Nicméně ve starší literatuře a v některých regionech se stále objevuje užití kop jako jednotky délky.
Kopa (německy Schock) je historická účetní jednotka v Čechách, v Sasku a ve Slezsku. Podle historické číslovky, se 1 kopa dělila na 60 menších jednotek. Obvykle se používala k počítání velkého množství peněz, zejména pražských grošů.
Historie
V kopách pražských grošů se pak například počítalo výkupné a válečné reparace po bitvě u Grunwaldu. V Litevském knížectví a Polsko-litevské unii se státní finance v 16. +more století počítaly v kopách litevských grošů. .
Původ
Kopa původně označovala množství pražských grošů, které bylo možné razit z 1 hřivny stříbra. V Litevském velkoknížectví to bylo 60. +more V Polsku za vlády Kazimíra Velikého (1333-1370) se hmotnost hřivny snížila asi o 20%, tzn. , že v Polsku kopa představovala 48 grošů. V 15. století pak Polsko přijalo litevskou definici kopy o 60 groších. Jednotka byla oficiálně zrušena za ruské nadvlády v roce 1825 ale v každodenním užívání přežívala až do počátku 20. století.
V Německu (Sasku) existovala podobná jednotka Schock k počítání míšeňských grošů ražených saským kurfiřtem Bedřichem II. +more a durynským lankrabětem Vilémem III. .
Termín je také někdy nesprávně aplikován na litevskou dlouhou minci, protože se dřívější badatelé domnívali, že slovo kopa bylo odvozeno z litevského kapoti (sekat). Zde se však pravděpodobně jedná o případ lidové etymologie. +more Skutečná etymologie není zcela jasná.
Typy
;Pražský groš, avers+morejpg|náhled'>Pražský groš, reversV Čechách a ve Slezsku existovalo několik druhů kop.
* 1 staročeská kopa = 60 českých (Böhmen), měly hodnotu říšského tolaru = 3 kongresové tolary = 180 krejcarů * 1 nová / malá česká kopa = 40 českých = staročeské kopy, tj. 1 říšský tolar = 2 konvenční zlaté = 60 dvoukrejcarů * 1 kopa grešlí (Gröschel) = 60 grešlí = staročeská kopa, což odpovídalo hodnotě konvenčního dukátu = 45 krejcarů = 180 feniků.
Böhmen byl název grošů v Praze a v Čechách, grešlím se také říkalo Fledermäuse (netopýry).
V Saském království se rozlišovalo podle starého počítání 1 kopa = 60 kusů * 1 stará kopa = 60 malých kopových grošů = 20 pravých grošů, což odpovídalo konvenčního guldenu = 75 krejcarů * 1 nová / těžká kopa = 60 pravých grošů = 3 staré kopy, měly hodnotu konvenčního dukátu = 225 krejcarů.
Odkazy
Reference
Literatura
Friedrich Alb. Riemann: Vollständiges Handbuch der Münzen, Maße und Gewichte aller Länder der Erde. Gottfr. Basse, Quedlinburg und Leipzig 1830, S. 304 f., 24, 115.
Externí odkazy
Kategorie:Dějiny Slezska Kategorie:Dějiny Čech Kategorie:Mince Kategorie:České mince Kategorie:Měnová politika