Kosmické právo
Author
Albert FloresKosmické právo představuje mezinárodní právní řád platný pro působení v kosmickém prostoru. Jeho tvorba je v pravomoci Organizace spojených národů (OSN), která ustavila pro tyto účely zvláštní Komisi pro mírové využití kosmického prostoru. Jedním z hlavních cílů kosmického práva je zabránit využívání kosmického prostoru k válečným přípravám. Ačkoli OSN podporuje mírové využití kosmu, nedosáhla dosud dohody o jeho výlučném používání k mírovým účelům.
Základní smlouvy
Základem pro kosmické právo je pětice mezinárodních smluv:
* Smlouva o kosmickém prostoru (: Outer Space Treaty) z roku 1966, celým názvem Smlouva o zásadách řídících činnosti států ve výzkumu a využívání kosmického prostoru, vč. Měsíce a jiných nebeských těles * Dohoda o záchraně (: Rescue Agreement) z roku 1967, celým názvem Smlouva o záchraně astronautů, návratu austronautů a navrácení objektů vypouštěných do kosmického prostoru * Úmluva o odpovědnosti (: Liability Convention) z roku 1971, celým názvem Úmluva o mezinárodní odpovědnosti za škodu způsobenou (umělými) kosmickými objekty * Úmluva o registraci (: Registration Convention) z roku 1974, celým názvem Úmluva o registraci objektů vypuštěných do kosmického prostoru * Dohoda o Měsíci (: Moon Agreement) z roku 1979, celým názvem Dohoda řídící činnosti států na Měsíci a jiných nebeských tělesech
Dále došlo k vypracování různých doporučení, jak postupovat při dálkovém průzkumu kosmu, při přímém televizním vysílání z družic nebo při používání jaderných zdrojů energie.
Navíc se do kosmického práva zahrnují i mezinárodní dohody, úmluvy, smlouvy a také národní zákony či nařízení, které se k činnosti v kosmickém prostoru vztahují.