Kostel Nejsvětější Trojice (Český Dub)

Kostel Nejsvětější Trojice v Českém Dubu je raně barokní sakrální stavbou uvnitř hřbitovního areálu na vyvýšenině severně od náměstí Bedřicha Smetany, za bývalými hradbami. V architektonicky podobném stylu jsou i kaple Nejsvětější Trojice, márnice a hrobka českodubské průmyslnické rodiny Schmittů, které se v hřbitovním areálu také nalézají. Tyto stavby obklopuje hřbitov a celý areál, který patří do městské památkové zóny, je obklopen ohradní zdí. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Historie

Poprvé je hřbitovní kostel zmiňován v urbáři dubského panství z roku 1590 z něhož plyne, že původní kostel byl vystavěn po roce 1570. Nevelký kostel bez věže využívali luteráni, kteří přišli do Českého Dubu ve velkém počtu. +more Od začátku rekatolizace jej užívali katolíci. Už za třicetileté války byl však téměř celý zničen a zachovalo se z něj snad jen západní vstupní průčelí. Současnou raně barokní podobu získal kostel nejpozději v roce 1681. Nechali jej postavit Norbert Knauth z Fahnenschwungu, který byl majitelem dvora v Hořením předměstí Dubu, a Cyril Agricola z Limburku, který byl pánem na Rovni, jako poděkování za to, že za velké morové epidemie v 70. a 80. letech 17. století nebyly postiženy jejich rodiny. Po roce 1945 kostel značně zchátral. Dnes se využívá jen výjimečně, a to převážně pro pohřební obřady.

Architektura

Českodubský kostel Nejsvětější Trojice z boku s hrobkou Schmittů (vpravo) Zděná jednolodní orientovaná stavba obdélného půdorysu. +more Kostel má odsazenou apsidu polokruhově uzavřenou, která je částečně zapuštěna do hmoty lodi. Vnějšek kostela je členěn lizénami a segmentovými okny. Sedlovou střechu se zvalbením nad presbytářem kryje plech, který v 60. letech 20. století nahradil původní šindelovou krytinu. Ve východní části lodi na střechu nasedá oktogonální lucerna s cibulovou bání, makovicí a vrcholovým křížem. K severnímu průčelí je přistavěna přízemní sakristie s valbovou střechou rovněž krytou plechem. Kostelní loď prosvětlují segmentově zakončená okna zasazená v kamenných ostěních. Hlavní vstupní průčelí vrcholí dvouetážovým po stranách probíraným štítem s trojúhelným zakončením. Štít je ve spodní část opatřený prázdnou nikou zasazenou do lizénového rámce. Nad vstupním portálem se pod zazděným oknem nachází kamenná deska s vytesaným nápisem: „ÆETERNO TOTIUVS VNIVERSITATUS / AVCTORI / TRINO ET VNI / IVSTITIÆ ET PROVIDENIÆ ABUSSO / MISERICORDIE PATRI PRINCIPIO ET / FINI EX QVO PER QVEM ET IN QVO SVNT / OMNIA / [ANNO 1681]“. Vnitřek kostela je hladký, v chrámové lodi je kazetovaný strop. V presbytáři je křížová klenba. Po obvodu kostela jsou osazeny kamenné náhrobky pocházející většinou z 19. století a na severním průčelí se nalézá pamětní deska připomínající smrti tří pruských vojáků roku 1866.

Vybavení

Zařízení kostela je z větší části původní. Hlavní oltář je raně barokní pocházející z roku 1663. +more Je portálový, sloupový, s rokokovými portály na kterých se nacházejí sochy sv. Tomáše a sv. Dominika. Oltářní obraz je současný s obdobím výstavby kostela, avšak nepředstavuje umělecky významné dílo. Pravý boční oltář je raně barokní z roku 1680. Je portálový, sloupový s obrazem Morových patronů. Levý oltář je rokokový, panelový z 2. poloviny 18. století. V kostele se nacházejí obrazy sv. Františka z Pauly z období kolem roku 1720, který má původní řezaný rozvilinový rám, a obraz Kmen Jesse z období kolem roku 1700, který je v původním řezaném rámu. Oválný pohřební štít rodiny Knauthů z roku 1771 je malovaný.

Okolí kostela

Hrobka rodiny Schmittů Vedle kostela se nachází hrobka rodiny Schmittů v klasicistním stylu. +more Nad kryptou, která je obklopena volný schodištěm s balustrádou a sochou zpodobňující Lásku, je čtvercová kaple sklenutá kopulí s lucernou. Na jejích třech bocích je členěná edikulami s mramorovými alegorickými sochami od F. Schwarze z Drážďan. Vnitřek je prázdný.

V areálu hřbitova se nachází také hrobka rodiny Lehrerů. Jedná se o pseudorenesanční edikulu s mramorovou sochou Madony od bratří Schwarzů z Drážďan.

Odkazy

Reference

Literatura

EDEL, Tomáš. Českodubsko v památkách 12.-20. století. Vyd. 1. Český Dub: Podještědské muzeum, 2006. 167 s. . S. 70.

Externí odkazy

[url=https://katalog. dltm. +morecz/web/chramy/309]Pořad bohoslužeb v kostele Nejsvětější Trojice, Český Dub (katalog biskupství litoměřického)[/url] * [url=https://bohosluzby. cirkev. cz/#;50. 66319;14. 99801;15;fili%C3%A1ln%C3%AD%20h%C5%99bitovn%C3%AD%20kostel%20Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD%20Trojice%2C%20%C4%8Cesk%C3%BD%20Dub;2000309]Bohoslužby ve filiálním hřbitovním kostele Nejsvětější Trojice, Český Dub[/url] na webu [url=https://bohosluzby. cirkev. cz/]církev. cz/bohoslužby[/url] * [url=http://www. hrady. cz/index. php. OID=8478]Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice v Českém Dubu[/url] na stránkách [url=http://www. hrady. cz/]hrady. cz[/url].

Nejsvětější Trojice Český Dub Nejsvětější Trojice Český Dub Český Dub Nejsvětější Trojice Kategorie:Kulturní památky v okrese Liberec Kategorie:Městská památková zóna Český Dub