Cesko.wiki Kostel Panny Marie Bolestné (Hamry)
Author
Albert FloresKostel Panny Marie Bolestné v Hamrech na Šumavě na Klatovsku, zvaný také Kollerův kostel, byl vystavěn v letech 1773 až 1774 na místě původní kaple na pozemku Kollerova dvora. Odtud název Kollerův kostel. Kostel byl vysvěcen 11. října 1774.
==== Stav kostela po roce 1946 ==== Odbor školství a kultury okresního národního výboru v Klatovech ve své zprávě číslo jednací : škol / 464 / 65 - círk. - St. +more ze dne 15. března 1965 mimo jiné uvedl :.
"Otázka kostela, farní budovy a hřbitova v obci Hamry je zdejšímu odboru velmi dobře známa. Celá tato situace nevznikla v posledním roce, nýbrž táhne se již od roku 1950, kdy ze státně - bezpečnostních důvodů celé území obce Hamry bylo pojato do hraničního pásma, a tím se stalo, jak pro duchovní správu, tak i pro obyvatelstvo mimo obec nepřístupné. +more Následkem této nepřístupnosti a nemožnosti dozoru se stalo, že budova kostela, tak zvlášť budova fary i hřbitova došly k dnešnímu dezolátnímu stavu. ".
K výše uvedenému bylo podle zápisů v kronice Národní školy v Hamrech zjištěno, že ve školním roce 1949 / 1950 vyučoval římskokatolické náboženství pan farář Jan Kopačka z Dešenic, ve školním roce 1950 / 1951 je již záznam : "Náboženství římskokatolickému nedojíždí do zdejší školy nikdo vyučovat, protože správce duchovní obce neměl povolenku do hraničního pásma."
Duchovní správce ze Zelené Lhoty P. Zdeněk Krištov zapsal v roce 1955 do farní kroniky následující záznam :
Poněvadž kostel Bolestné Panny Marie v Hamrech byl v žalostném stavu a kostelní předměty byly rozkrádány, zbývající tam cenné předměty byly převezeny do zdejšího kostela ( do Zelené Lhoty ). Byly to zpovědnice, Getsemanská zahrada ( schází socha svatého Jakuba ), socha Růžencové Panny Marie a velký kříž.
Ve zprávě Odboru školství a kultury okresního národního výboru v Klatovech, číslo jednací : škol / 189 / 1964 - St. ze dne 1. +more června 1964 ve věci projednávání návrhu na demolici kostelů ve Svaté Kateřině a v Uhlišti se tento návrh rozšiřuje o demolici kostela P. Marie Bolestné v Hamrech. Ve zprávě se mimo jiné uvádí, že v zájmu turistiky a cizineckého ruchu směřujícího směrem k Železné Rudě se doporučuje, aby tato církevní budova ( kostel ) byla demolována v prvním pořadí. Hamry samotné jsou z velké části vylidněny, náboženský život takřka žádný, ani do budoucna, a nejnutnější církevní úkony stačí zařídit farní úřad v Zelené Lhotě.
Ve zprávě Odboru školství a kultury okresního národního výboru v Klatovech, číslo jednací : škol / 464 / 65 - círk. - St. +more ze dne 15. března 1965 ve věci projednávání stavu církevních objektů ( kostel, fara a hřbitov ) v obci Hamry se mimo jiné uvádí : "Podle našeho názoru nemuselo by zatím dojít k demolici kostela a to pro jeho krajinnou dominantu ( o památku se nejedná ) a prozatimní zabezpečení vchodů kostela. ".
Ve zprávě Odboru školství a kultury okresního národního výboru v Klatovech, číslo jednací : škol / 464 / 1966 - St. ze dne 8. +more března 1966 ve věci demolice farní budovy čp. 31 na stavební parcele číslo 137 v Hamrech se mimo jiné uvádí následující : "Demolice farního kostela v Hamrech v současné době, i když perspektivně se s ním nepočítá, nepokládáme za nutnou pro jeho přechodné zabezpečení. ".
V závěru komunistického režimu mu hrozila demolice, ale díky finančním příspěvkům potomků původních německých obyvatel obce se jej podařilo zachránit.
==== Nové posvěcení kostela ==== Kostel byl po opravě znovu posvěcen 11. září 1993 sídelním biskupem českobudějovickým Mons. +more Dr. Antonínem Liškou. První bohoslužba v nově opraveném kostele byla sloužena 12. září 1993 sídelním biskupem plzeňským Mons. Františkem Radkovským.
Od 24. května 1996 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.
Hřbitov sv. Marie
U Kollerova kostela v Hamrech se nachází hřbitov sv. Marie, dříve na pozemkové parcele číslo katastrální 1478 o výměře 0,1516 ha v katastrálním území Hamry ( nyní parcela 3103/1 a 3103/2 v katastrálním území Hamry ).
Podle údajů ze hřbitovní matriky - matriční kniha B, ročník 1950, strana 1. , číslo řadové 1. +morebylo na hřbitově sv. Marie v Hamrech provedeno poslední pohřbení dne 11. března 1950. Ve zprávě Odboru školství a kultury Okresního národního výboru v Klatovech ze dne 15. března 1965, číslo jednací : škol. 464 / 65 - círk. - St. o stavu církevních objektů v obci Hamry se mimo jiné píše :.
" Co se hřbitova týká, jeho zničení pokládáme za věc nedůstojnou člověka. Toto zničení začalo rovněž od roku 1946 po odsunu Němců. +more Poněvadž dodnes je patrné, že byly otvírány hrobky, nemohlo se tak dít za jiným účelem, než za hledáním zlata. K tomu přistupovalo porážení a ničení křížů a náhrobků, často jen z toho důvodu, že to patřilo Němcům. Přidáme-li k tomu situaci, že nejméně již 15 let se na hřbitově nepochovává a je bez dohledu, máme nynější jeho stav. ".
Rada Místního národního výboru v Zelené Lhotě rozhodnutím ze dne 11. února 1969 podle par. +more 24 vyhlášky ministerstva zdravotnictví číslo 47 / 1966 Sb. o pohřebnictví, zrušila s účinností k 1. březnu 1969 hřbitov sv. Marie v Hamrech z důvodu dezolátního stavu pohřebiště.
V současné době je hřbitov sv. Marie ve vlastnictví Obce Hamry.
Římskokatolická farnost Hamry
Římskokatolická farnost Hamry byla obsazena duchovním správcem do 28. října 1946, kdy administrátor P. +more Anton Kohlnhofer odešel do odsunu do Německa / Oberschneiding, okres Straubing.
* od 1. 12. +more1946 farnost Hamry spravována excurrendo ze Železné Rudy / P. Karel Pavel Janeček, administrátor * od 1. 3. 1948 farnost Hamry spravována excurrendo ze Železné Rudy / P. Josef Peksa, administrátor.
* od 1. 11. +more1948 farnost Hamry spravována excurrendo z Dešenic / P. Jan Kopačka, administrátor * od 1. 5. 1952 farnost Hamry spravována excurrendo z Nýrska / P. Jan Kopačka, administrátor * od 1. 6. 1954 farnost Hamry spravována excurrendo ze Zelené Lhoty / P. Jan Trpák, administrátor * od 1. 11. 1955 farnost Hamry spravována excurrendo ze Zelené Lhoty / P. Zdeněk Krištof, administrátor * od 1. 10. 1961 farnost Hamry spravována excurrendo z Nýrska / P. Jan Kopačka, administrátor * od 1. 4. 1963 farnost Hamry spravována excurrendo z Nýrska / P. Mgr. František Xaver Štribl, administrátor * od 1. 4. 1966 farnost Hamry spravována excurrendo z Nýrska / P. František Uhlíř, administrátor.
* od 1. 6. +more1971 farnost Hamry spravována excurrendo z Nýrska / P. Josef Šimsa, administrátor * od 1. 1. 2005 farnost Hamry spravována excurrendo z Nýrska / P. Petr Jandera, administrátor ve Strážově * od 1. 9. 2011 farnost Hamry spravována excurrendo z Nýrska / P. Mgr. Ryszard Potega, administrátor Podle zápisů v církevní matrice, od 1. prosince 1946 do 31. března 1948 vykonával nepravidelně úkony duchovní správy v Hamrech i P. Jaroslav Josef Šálek, administrátor z Nýrska.
Od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2010 vykonával v Hamrech pravidelně církevní úkony P. Josef Šimsa, výpomocný duchovní z Nýrska.
Římskokatolická farnost Hamry patřila do 30. května 1993 do Diecéze českobudějovické a od 31. +more května 1993 do Diecéze plzeňské.
Kollerův kostel v Hamrech nyní patří pod správu Římskokatolické farnosti v Nýrsku.
Farní matriky
Matriky pro farní obvod Hamry jsou vedeny od roku 1786 do 31. prosince 1949. +more Sedm matričních knih je zachováno v originále. Bohužel 13. matričních knih bylo zničeno, dochovaly se pouze druhopisy matrik uložených v archivu Biskupství českobudějovického. Ve zprávě Odboru školství a kultury Okresního národního výboru v Klatovech ze dne 15. března 1965, číslo jednací : škol. 464/65 - círk. - St. o stavu církevních objektů v obci Hamry se mimo jiné píše :.
" Pokud se farní budovy v Hamrech týká, poznamenáváme toto :
Po odsunu německého duchovního za hranice v r. 1946 zůstala farní budova prázdná, avšak v úplném pořádku. +more Když však roku 1948 byly Hamry přiřazeny k farnímu úřadu v Zelené Lhotě, byla již fara zdemolována. Okna a okenní rámy byly vytrhány, podlahy odstraněny, dveře a zárubně odstraněny. V bývalé kanceláři se válel po podlaze část bývalého farního archivu, toho času již zničeného. ".
Společná cesta Panny Marie Bolestné s Ježíškem
Ke kostelu vede pěší stezka s názvem „Společná cesta Panny Marie Bolestné s Ježíškem“, která byla vysvěcena plzeňským biskupem Mons. Františkem Radkovským dne 5. +more září 2004. Do původních žulových kamenů z bývalé křížové cesty byly osazeny keramické plastiky vyjadřující sedm bolestí Panny Marie. Další čtyři plastiky od klatovského keramika Gustava Fifky zdobí jako volné pokračování díla prostory kostela.
Sedm bolestí Panny Marie zahrnuje Simeonovo proroctví; Herodovo pronásledování a útěk Svaté rodiny do Egypta; Hledání Ježíše v Jeruzalémě; Setkání bolestné Matky se Synem, nesoucím kříž na Kalvárii; Ukřižování Páně; Položení mrtvého Syna Ježíše Krista Marii na klín; Uložení Ježíše do hrobu.