Kostel Povýšení svatého Kříže (Město Libavá)

Kostel Povýšení svatého Kříže je římskokatolický farní kostel římskokatolické farnosti Město Libavá, která se nachází na katastrálním území obce Město Libavá v okrese Olomouc. V roce 2017 byl kostel Ministerstvem kultury České republiky prohlášen kulturní památkou České republiky.

Historie

První písemná zmínka o dřevěném kostele opevněném kamennou zdí a faře jsou z roku 1528 a další je z roku 1541. Kostel je postaven ze smíšeného zdiva s větším podílem kamene (břidlice). +more Přípravy na stavbu byly zahájeny po rozhodnutí o zboření dřevěného kostela pro špatný stav v roce 1659. Stavba, podle projektu neznámého mistra z Vyškova a za vedení stavby olomouckého mistra Petra Schüllera, byla zahájena v roce 1662. Ukončení stavby není jednoznačné, předpokládá se buď rok 1666 nebo 1669 (byl vytesán v překladu hlavního vstupu). Stavbu finančně podpořil olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. V roce 1795 byl kostel opravován a v období 1807-1808 přestavěn. Nové zasvěcení Povýšení svatého Kříže bylo provedeno 24. června 1808 světícím biskupem Aloisem Josefem hrabětem Kolovratem-Krakovským. V roce 1817 požár zničil nejen kostel, ale i sedm budov kolem kostela, faru, školu, dřevěnou věž kostela a v kostele se zřítila klenba kněžiště. Zedničtí mistři Josef Kusý a Antonín Scháfer ještě téhož roku vypracovali plány na obnovení kostela. Kostel byl opravován a zároveň byla postavena kamenná věž. V průběhu oprav kostel ještě asi dvakrát vyhořel, takže opravy se protahovaly až do roku 1837. K opravě finančně přispěl v roce 1833 olomoucký arcibiskup Maria Ferdinand hrabě Chotek.

Po ukončení druhé světové války začal vznikat v prostoru Libavé vojenský prostor. V roce 1950 k 1. +more červnu byla obec úředně zrušena. Kostel, který přestal sloužit církevním účelům, byl předán vojenskému útvaru 8129 Město Libavá a byl armádou využíván jako sklad. K tomu účelu byl prostor kostela rozdělen na dvě patra dřevěnou konstrukcí na zděných pilířích.

Zanedbávána údržba vedla k chátrání stavby natolik, že v roce 1997 se propadl krov a armáda uvažovala o zbourání kostela. Na záchranu kostela vznikla občanská iniciativa díky ní se kostel podařilo zachránit a získat prostředky na jeho záchranu. +more V roce 2002 byla zahájena oprava střechy. V roce 2004 kostel přešel do správy Újezdního úřadu vojenského újezdu Libavá a ten v roce 2005 zpřístupnil kostel veřejnosti. V roce 2006 byly zbourány přístavby sakristií. Nová obec Město Libavá vznikla 1. ledna 2016 a kostel Povýšení sv. Kříže byl armádou převeden na město. V roce 2017 byl do věže kostela zavěšen zvon.

Architektura

Exteriér

Kostel je jednolodní zděná omítaná orientovaná stavba postavena na půdorysu obdélníku s odsazeným kněžištěm s půlkruhovým závěrem a předsazenou věží v západním průčelí. Po stranách kněžiště byly přístavky sakristií, v roce 2006 byla jižní zbourána. +more Fasády kostela jsou členěny lizénovými rámy a korunní římsou. Hranolová věž na půdorysu čtverce (11×11 m) je ukončena prolomenou jehlanovou střechou. Ve zvonovém patře na všech čtyřech stranách jsou sdružená okna a pod nimi hodinové ciferníky. Hodinový mechanizmus se dochoval v podobě torza. Byl vyroben v roce 1893 firmou Uhren-Fabrik, Freudenthal öst. Schlesien. Cimbálový mechanizmus pochází z roku 1791 a byl vyroben Františkem Xaverem Stankem. Vchod na schodiště věže vede přízemním přístavkem s pultovou střechou, který je u severní stěny věže. Hlavní vstup vede podvěžím. Na překladu vchodu byl vytesán letopočet 1669 a kříž.

Loď má obdélníkový půdorys (26×17 m) je krytá eternitovou sedlovou střechou s valbou (na východní straně) na nových krovech postavených v roce 2002. Ještě v roce 1833 byl na střeše sanktusník. +more Původní krytinou byla břidlice. Loď má čtyři okenní osy v lizénových rámech a korunní římsu. Okna jsou zakončena půlkruhovým záklenkem a nad nimi jsou menší kruhová okna, mimo prvního okna, které osvětluje kruchtu a je v úrovni kruhových oken. Jednoduchý kamenný portál bočního vchodu je umístěn ve třetí ose v obou podélných stěnách lodi.

Půlkruhový závěr kněžiště prosvětlují tři vysoká okna se segmentovým zakončením. V rámech zůstaly zbytky vitráží z konce 19. +more století, která jsou zvenčí chráněná novým zasklením v kovových rámech. Kněžiště má sedlovou střechu s půlkuželem nad závěrem. Nad prostředním oknem je tabulka s třířádkovým nápisem (chronogramem):.

REX CHRISTE DOMINE / CRVCIFIXE SALVE / DEI GLORIA AETERNA (ukryt letopočet 1936).

Ke kněžišti na jižní straně byla v roce 1843 přistavěna nová sakristie o rozměrech 6 × 6 m s vloženým nárožním kamenem, na kterém byl letopočet výstavby sakristie 1843 a písmena A. M. +more D. G. (Ad maiorem Dei gloriam). Sakristie byla odbourána v roce 2006.

Interiér

Vnitřek kostela byl zdobený mnoha řezbářskými pracemi, dominantní byly varhany na kruchtě. Výmalbu kostela provedl vídeňský malíř Christian Petersen v roce 1898. +more Loď má valenou klenbu příčně dělenou čtyřmi pasy. Mezi nimi jsou v iluzívních štukových zrcadlech nástěnné malby a vedle zrcadel další ornamentální štuková výzdoba. Stěny lodi jsou členěny pilastry.

Na severní straně kněžiště byla patrová sakristie, z níž vedly schody na kazatelnu a druhé schody do depozitáře v patře. Kněžiště má valenou klenbu s výsečemi. +more Ve štukovém zrcadle je freska znázorňující výjev Nalezení svatého Kříže. V lunetách jsou malby čtyř evangelistů. Mezi okny jsou vždy čtyři sdružené sloupy a polosloupy se zlacenými korintskými hlavicemi, které nesou přerušovaná kladí. Po stranách krajních oken místo sloupů jsou pilastry.

Kromě hlavního oltáře z roku 1714 zasvěcenému Povýšení svatého Kříže s obrazem Nalezení svatého Kříže a alabastrovými sochami byly boční oltáře po stranách vítězného oblouku. Na straně evangelijní byl boční oltář Matky Boží s obrazem Matky Boží Karmelské (Škapulířové), na epištolní straně byl boční oltář zasvěcený svatému Antonínu Padovskému. +more Na epištolní straně lodi byly ještě dva boční oltáře zasvěcené svaté Barboře a svatému Janu Nepomuckému.

V roce 1900 byly čtvercové dlaždice na podlaze nahrazeny velkými plotnami z bílého a namodralého mramoru a menšími břidlicovými úseky. Tato dlažba byla nahrazena betonovou podlahou. +more Část původní podlahy se dochovala v podvěží.

Na dvou zděných hranolových pilířích je nesená kruchta původně dvoupatrová. Její půdorys je konvexně prohnutý s dřevěným parapetem. +more Na kruchtu vede boční točité schodiště a z kruchty vede vstup do věže a po litinovém schodišti do patra věže, další jsou dřevěná. Podkruchtí je zaklenuto třemi valenými klenbami se styčnými lunetami.

Kruchta byla vyklizena a do prostoru lodi byla v roce 1950 vložena dřevěná konstrukce podepřena zděnými pilíři, která rozdělila prostor na dvě patra.

Varhany pořídil farář P. Johann Mükenröder, který působil v Městě Libavá v letech 1783-1790. +more Varhany měly dvě klaviatury a 21 mutací. Varhanní skříň má zprohýbaný půdorys, byla zdobená prořezávaným vegetabilním dekorem, ve vrcholu pak andílky a uprostřed dekorativní vázou. Záznamy popisují opravy varhan po požárech v roce 1783, provedl libavský varhanář Franz Schwarz, 1820, opravu provedl olomoucký varhanář Michal Oranský se svými tovaryši. V roce 1844 byly postaveny další nové varhany varhanářem Mořicem Hanačíkem ze Spálova. Varhany měly jeden manuál jeden pedál a osm registrů.

Zvony

Záznamy o zvonech z roku 1771 uvádí šest zvonů, nejstarší z roku 1465.

1. +more	1771	1465	9,5 centýře
2.	1771, 1805	1505	9 centýřů		Jesus, Maria, Joseph, Matheus, Marcus, Lucas
3.	1771, 1805	1767	4 centýře a 22 liber	Neposkvrněné Početí P. Marie a sv. Florián	Dicata Virginae abs quo labe Matris Patrocinio Wolfgang Straub Olomutii 1767	Wolfgang Straub
4.	1771, 1805	1767	36 liber	sv. Jan Nepomucký a sv. Florián		Wolfgang Straub	umíráček
5.	1771		2 centýře a 26 liber	sv. Jan a sv. Pavel			rok neznámý
6.	1771, 1805	1767		sv. Barbora	Honori Sanctae Barbarae 1767	snad Straub	sanktusník
7.	1805	1793	9 centýřů a 28 liber	sv. Kříž a sv. Jan Nepomucký		Antonín Obletter
Poznámka	Poznámka	vídeňský centýř = 56,006 kg, na území českých zemí platný v letech 1764-1876, 120 liber byl jeden centýř (1 libra = 0,513 kg)	vídeňský centýř = 56,006 kg, na území českých zemí platný v letech 1764-1876, 120 liber byl jeden centýř (1 libra = 0,513 kg)	vídeňský centýř = 56,006 kg, na území českých zemí platný v letech 1764-1876, 120 liber byl jeden centýř (1 libra = 0,513 kg)	vídeňský centýř = 56,006 kg, na území českých zemí platný v letech 1764-1876, 120 liber byl jeden centýř (1 libra = 0,513 kg)	vídeňský centýř = 56,006 kg, na území českých zemí platný v letech 1764-1876, 120 liber byl jeden centýř (1 libra = 0,513 kg)	vídeňský centýř = 56,006 kg, na území českých zemí platný v letech 1764-1876, 120 liber byl jeden centýř (1 libra = 0,513 kg)

Při požáru v roce 1817 se roztavily tři zvony. Pět nových zvonů pro Město Libavá světil 11. dubna 1821 olomoucký arcibiskup Rudolf Jan. [wiki_table=d3672e8c] Poslední záznamy o zvonech jsou z roku 1940, které byly pořízeny před rekvizicí zvonů. V kostele bylo pět zvonů. Nejstarším byl menší zvon ulitý v roce 1862 ve zvonařské dílně Leopolda Františka Stankeho v Olomouci. Z dílny Leopolda Františka Stankeho byly ulity pravděpodobně dva zvony a jeden z nich byl rekvírován asi v roce 1914. Jde o zvon sv. Florián z roku 1862, průměr 66 cm, 176 kg nebo zvon sv. Barbora, průměr 53 cm, 126 kilogramů. [wiki_table=1fd7fca8] V roce 1947 měl kostel dva zvony v hodnotě 7 000 Kč. Nový zvon byl zavěšen v roce 2017.

Odkazy

Reference

Související články

Seznam kulturních památek v okrese Olomouc

Externí odkazy

Povýšení svatého Kříže Město Libavá Povýšení svatého Kříže Město Libavá Kategorie:Kulturní památky v okrese Olomouc Kategorie:Stavby ve Městě Libavá