Kostel Zvěstování Panny Marie (Plaňany)

Kostel Zvěstování Panny Marie v Plaňanech (do roku 1620 kostel svatého Petra) je římskokatolický filiální kostel farnosti Pečky. Románská stavba kostela ze 12. století se nachází ve středočeské obci Plaňany v okrese Kolín.

Popis

Kostel Zvěstování je cennou památkou českého raně středověkého stavitelství pocházející z 12. +more století. Svědčí o dávném a poměrně značném osídlení obce. Od 14. století procházel většími úpravami, až dostal dnešní podobu, ke které přispěly také nepříliš zdařilé a nešetrné puristické opravy z roku 1886. Od postavení většího kostela Narození svatého Jana Křtitele v letech 1910 až 1913 byl využíván jen jako hřbitovní a postupem času chátral. Momentálně (2018) probíhají další opravy. Kostel dostal nové zastřešení a plánují se úpravy interiéru.

Historie

Na stejném místě stála dříve jiná sakrální stavba, a to z období 10. -11. +more století. Dokazují to nálezy z archeologického výzkumu, který byl proveden roku 1937. Pod podlahou současné stavby byly objeveny pozůstatky kruhové stavby. Kostel byl postaven na místě rotundy jako opevněný kostel (kastelátum). Z jihu byl chráněn rybníkem, ze západu, severu i východu ho pravděpodobně obklopoval ochranný val. Byl postaven ve třetí čtvrtině 12. století. Důkazem je i vytesaný letopočet na jednom z kvádrů jižní stěny lodě „1168-1892“, který udává čas založení samotného kostela a rok jeho generální opravy. Letopočet v jižní zdi kostela Zvěstování Panny Marie.

V poslední čtvrtině 14. +more století byl kostel rozšířen o vrcholně gotický presbytář (kněžiště) s žebrovou klenbou. Základy původního kněžiště byly objeveny roku 1938 dva metry pod podlahou. Tehdy byl pravděpodobně prolomen i gotický vítězný oblouk ve východní stěně lodi. Naopak okna gotické apsidy nebyla do roku 1892 gotická.

Roku 1716 byla věž kostela snížena o poslední a pravděpodobně celodřevěné patro, a to kvůli požáru po úderu blesku. Ve třetí čtvrtině +more_století'>18. století byla na pokyn Marie Terezie Savojské provedena barokní úprava kostela. Původně plochostropá loď, která měla rovný trámový strop, dostala barokní zaklenutí valenou klenbou s okenními lunetami a došlo k výzdobě interiéru. Na místě tehdejší románské tribuny byla postavena hudební kruchta.

Při přestavbách mezi roky 1792 a 1805 byla zaslepena původní úzká vysoko položená románská okna, která osvětlovala hlavní loď. Byla prolomena nová účelová okna bez jakéhokoliv slohu. +more Stejně tak byl zastavěn i původní románský jižní portál, ze kterého zbyly již jen fragmenty v jižní stěně lodi. Roku 1892 byl zbudován západní vstup s jednoduchým pískovcovým pravoúhlým ostěním. Také byla upravena okna kněžiště na gotická a dodáno pískovcové ostění a kružby.

Gotické okno do kněžiště Roku 1886 proběhla nešetrná puristická úprava, která měla co nejvíce pozvednout původní románský vzhled kostela.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v roce 2014 na opravu památky čerpáno 600 000 Kč.

Exteriér

Jedná se o jednolodní kostelík nevelkých rozměrů. Hlavní loď obdélníkového tvaru je od západu na východ dlouhá 13,5 metru a od severu na jih široká 7,6 metru. +more Před lodí ční v západním průčelí 38,5 metru vysoká věž o čtverhranném půdorysu se stranou dlouhou 6,4 metru. Tloušťka zdi věže je v přízemí 1,48 metru. Díky tomu, že věž má vlastní základy, které jsou odděleny od základů lodi 2 cm širokou spárou, zůstala po staletí stát rovně. Horní část v okolí severního, západního a jižního okénka je opravena opukovými a rulovými lámanými kameny. Tuto část většinu času překrývaly hodiny, které si Plaňanští nechali zhotovit roku 1868. Peníze k jejich zakoupení si opatřili tím, že si odhlasovali dobrovolnou přirážku 1 krejcar na každý máz piva po dobu tří let.

Zdi hlavní lodi i věže jsou tvořeny pravidelně tesanými pískovcovými kvádry, které jsou pokládány ve vodorovných vrstvách o nestejné šířce. Střídáním rudého skaleckého pískovce se žlutým nučickým dosáhl stavebník neobyčejného a jedinečného vzhledu, který byl pravděpodobně inspirován severoitalskými budovami. +more Toto barevné střídání kamene zůstalo zachováno i na profilech, jako je obloučkový vlys, který se táhne podél obou stran pořímsí, tvořený 24 obloučky spočívajícími na konsolkách, a nad ním klínovitý řez zubový a další konzoly. V nárožích můžeme spatřit zbytky lizén a dva krakorce s geometrickými ornamenty na východních rozích. Lizény, které zdobí nároží nejvyššího patra věže ze všech stran, nahoře přecházejí ve vodorovný obloučkový vlys se zubořezem.

K lodi se na východě pojí gotické kněžiště, taktéž z tesaného pískovce. Je tvořeno pěti stranami osmiúhelníku a z vnějšku je podepřeno vystupujícími pilíři. +more Na jeho podezdívku a pilíře bylo pravděpodobně použito kvádrů z původní menší románské apsidy. Gotická okna kněžiště pocházejí z roku 1892. Některá jsou zaslepena, jiná mají pískovcové ostění a kružby.

Loď je osvětlena velkými okny beze slohu, proraženými uprostřed jižní a severní stěny. Západně od nich jsou umístěna rozšířená okna obloukovitého tvaru. +more Východně od velkých oken jsou z vnější strany patrné fragmenty původních úzkých románských okének. Stejné velké okno bylo zbudováno i ve východní stěně věže nad vstupem. Hlavní vstup do kostela je od roku 1892 západní portál obdélníkového tvaru s pískovcovým ostěním. V jižní stěně zbyl pozůstatek původního portálu, který je dnes nahrazen čtverhranným vstupem.

Na jižní straně věže jsou v přízemí dvě úzká střílnovitá okénka rozšířená dovnitř. Nad nimi v prvním patře uprostřed jedno románské s rovným ostěním a nad ním opět dvě malá úzká bez ostění. +more Ve třetím patře zbyly pozůstatky po třech sdružených oknech, která se původně nacházela ze všech stran. Byla oddělena románskými sloupky bez patek, s krychlovými hlavicemi a zpěráky. Každé bylo 1,45 metrů vysoké a 0,67 metrů široké. Nejlépe zachovaná sdružená okna jsou ve východní stěně lodi. Na ostatních stranách jsou částečně rozbourána a zastavěna.

Půdorys kostela

Interiér

Původní interiér se nedochoval. V 18. +more století byl vnitřek kostela barokně přestavěn. Loď je zastropena valenou klenbou. Na zdech jsou z každé strany 4 páry nástěnných pilastrů a kruchta dostala nové opěrací pilíře. Kněžiště je od lodi odděleno gotickým triumfálním obloukem a je zastropeno žebrovou klenbou. Žebra mají úzký profil a jsou umístěna na jednoduchých římsovaných konzolách, nebo jen prostě zabíhají do stěny. Jedno žebro podpírá lidská hlavička. Momentálně (2018) probíhají v interiéru opravy, a proto je původní mobiliář odvezen nebo zakryt.

Galerie

Soubor:Plaňany kostel Zvěstování PM a hřbitov 1. jpg|Kostel se hřbitovem Soubor:Plaňany kostel Zvěstování PM věž 2. +morejpg|Věž kostela Soubor:Strecha 2. jpg|Obloučkový vlys Soubor:Planany vez. jpg|sdružená okna věže Soubor:Planany vchod2. jpg|pozůstatek původního jižního portálu Soubor:Planany okno. jpg|Okno do kněžiště Soubor:Planany strop3. jpg|Konzola v podobě lidské hlavy Soubor:Planany strop2. jpg|Konzola Soubor:Planany strop4. jpg|Zaklenutí kněžiště Soubor:Planany strop5. jpg|Valená klenba lodi Soubor:Planany stena. jpg|Pilastr.

Odkazy

Reference

Literatura

POCHE, Emanuel a kol. Umělecké památky Čech. +more 3. P-Š. Praha: Academia, 1980. * RIŠLINK, Vladimír. Kouřim a okolí. Kouřim: Město Kouřim, 2000. * MÁDL, Karel Boromejský. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátků XIX. století. I. , politický okres Kolínský. Praha: Archeologická komise při České akademii, 1897. 116 s. * VRÁNA, Boleslav. Plaňany; Žabonosy; Hradenín; Blinka: historický přehled. Plaňany: [MNV], [1972]. 154 s. * DAVID, Petr a kol. Kutnohorsko a Kolínsko Praha: S & D, 2004. 159 s. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku, sv. 40. * BRANIŠ, Josef. O působení kláštera Sázavského na vývoj stavitelství a plastiky ve východních Čechách. V Hoře Kutné: Nákladem knihkupectví a knihtiskárny Karla Šolce, [1886]. 38 s.

Externí odkazy

Plaňany Zvěstování Panny Marie Zvěstování Panny Marie Plaňany Zvěstování Panny Marie Plaňany Kategorie:Kulturní památky v okrese Kolín Kategorie:Římskokatolická farnost Pečky