Cesko.wiki Kostel svatého Petra a Pavla (Slapy)
Author
Albert FloresKostel svatého Petra a Pavla v Slapech je římskokatolický farní kostel nacházející se ve středočeských Slapech v okrese Praha-západ. Kostel byl postaven v neorenesančním slohu v letech 1902 až 1904 na místě staršího kostela z roku 1360. Stavbu provedl stavební mistr Jindřich Stehlík. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky. V interiéru kostela se nachází větší množství uměleckých děl, včetně oltářů, fresek a soch. Kostel slouží nejen jako místo bohoslužeb, ale také jako důležitý kulturní a historický symbol regionu.
Kostel sv. Petra a Pavla se nachází v obci Slapy v okrese Praha-západ a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Kostel je umístěn nad hranu terénního zlomu a umocňuje tím své působení. Jádrem kostela je velká na půdorysu protaženého osmiúhelníku, na jehož delší ose je navlečena vstupní předsíň s věžovou zvonicí a na východní straně protáhlý polygonální závěr se sakristií. V ose kostela se nachází márnice na půdorysu pravidelného osmiúhelníku a koncepčně odpovídá stavbě kostela. Hlavní loď je zaklenuta kupolí s lucernou.
Zevně má kostel jednotný architektonický detail. Jako charakteristické prvky se zde jeví rustikované lizény na všech nárožích, plochá kordovaná římsa věže, ušlechtile tvarované zhruba trojdílné kládí a obdélná, nahoře segmentem ukončená okna s výškovými formáty. +more Kládí se skládá ze širokého a plochého vlysu a z výrazněji vystupující okapní římsy. Okenní šambrány vytvářejí u všech čtyř koutů motiv jakýchsi uší. Osmiboká lucerna nad kupolí lodě je členěna podobně, ale zjednodušeněji. Architekt zvolil pro vnější plášť stavby odlišný rytmus okenních otvorů - pomalejší (větší rozestupy) u lodi a rychlejší (menší rozestupy) u věže, u presbytáře střídavý. Stavba tímto dostala na dynamice.
Interiér
Členění interiéru je prosté - zevním lizénám odpovídá vnitřní kládí, mající nezvyklý „vlys“. Tento vlys je proti pravidlům až nad římsou. +more Vertikály pilastrů se nad kládím mění v ploché klenební pasy směřující k lucerně. Stěny člení slepé arkády. Pata lucerny je utvářena velmi výrazně - skládá se z osmi segmentových prvků a zdobí je graficky vodorovná šrafura.
Pokud uvažujeme o dataci kostela 1693, šlo by o velmi inovativní architektonické pojetí. Tyto dynamické prvky se koncem 17. +more století nacházely zejména v díle Kryštofa Dienzenhofera (kostel v Úterý a na Skalce u Mníšku). Zcela unikátním prvkem se v tomto kontextu jeví slapská polokulovitá střecha s lucernou nad kupolí. Logičtěji by do konce 17. století zapadl tvar lodi slapského kostela na půdorysu protáhlého osmiúhelníku. Tyto formy mají v Českých zemích své významné precedenty - kaple sv. Vojtěcha u Svatovítské katedrály (1575-76) a kostel sv. Rocha v areálu Strahovského kláštera (1603-12). Pro dataci konce 17. století se více hodí márnice, která je na půdorysu pravidelného oktogonu, který tehdy v půdorysech dominoval.
Stavebně historický vývoj
Původní datace kostela ve Slapech byla připisována k roku 1137, kdy měl v této obci postavit šlechtic Mladota baziliku sv. Gotharda. +more Tato informace se objevila v údajích sepsaných Kanovníkem vyšehradským a poté bylo toto datování přebíráno do dalších spisů. Například v Topografickém spisu „Smíchovsko a Zbraslavsko“ (1899) a také ve třetím svazku Posvátných míst národa českého (1909) od Antonína Podlahy. Podle F. Hansle, autora Smíchovska a Zbraslavska, stála bazilika sv. Gotharda ve Slapech až do roku 1693, kdy místo ní zbudovali v obci zbraslavští cisterciáci nový kostel sv. Petra a Pavla.
Tato interpretace byla badateli napřed potvrzena (ztotožnil se s ní Zdeněk Wirth), ale zejména Anežka Merhautová se zasloužila o reinterpretaci, protože ve Slapech při svých výzkumech nenašla žádné románské prvky. Kostel sv. +more Petra a Pavla byl tedy označen za novostavbu, jejíž stavba započala někdy mezi lety 1644 a 1693. Datace se ještě několikrát v závislosti na výzkumech změnila. Dodnes nemůže jistě říci, kdy tato stavba vznikla a zda se na její stavbě podíleli i zbraslavští cisterciáci. Jako prapočátek kostela se označuje stavba středověkého, pravděpodobně gotického původu. Nemůžeme ani odpovědět na otázku, zda dnešní kostel odpovídá původnímu umístění dřívějšího svatostánku a jeho pozůstatky byly včleněny do zdiva barokního kostela.
Barokních forem kostela si poprvé všiml spis Smíchovsko a Zbraslavsko (1899) a datoval stavbu rokem 1693. Datum však bylo uvedeno bez pramenu a zdroje již nelze vypátrat. +more Datum 1693 však přebral Podlahův svazek Posvátných míst (1909), který stavbu charakterizoval již jako barokní a všímal si zejména její cihelné kupole. Půdorys stavby i s přilehlou márnicí (původně pravděpodobně kostnicí) přinesl třetí svazek Uměleckých památek Čech (1980). Popis kostela se ale nezmiňuje o charakteristickém barokním prvku kostela - konkávně prohnutých stěn jeho osmiboké věže. Tento svazek však přinesl cenný údaj - znak s datem 1716, který byl namalován na klenbu lodi a odkryt byl až roku 1912 při rekonstrukci kostela. Podle iniciál TBAAR jde o znak zbraslavského opata Tomáše Budecia (nar. kolem 1669 - zemřel 1738), který byl ve funkci od roku 1716. Tímto objevem je tedy zpochybněn dřívější údaj o stavbě kostela roku 1693, pokud se tedy stavba nevlekla v celém mezidobí 1693 - 1716.
Important
Slapy a Santini
Kostel sv. Petra a Pavla ve Slapech můžeme dát do slohové kontinuity dvou pražských staveb - křížovnického kostela sv. +more Františka (1679-88, Matthey) a karmelitánského kostela sv. Josefa na Malé Straně (1687-92). Motiv konkávně stlačených stěn osmiboké věže, který se v Českých zemích objevil prokazatelně až po roce 1700, nám ale dataci posouvá. Architekt, který tento motiv do české architektury jako první přinesl, byl Jan Blažej Santini-Aichel (1677-1723). V Santiniho díle se tento motiv objevuje již u kaple Jména Panny Marie v Mladoticích (1708-10) či u kněžiště kostela sv. Prokopa v Chotouni (1708-10).
Podle Santiniho vlastních záznamů víme, že v roce 1705 stavěl pro zbraslavský klášter a také k jeho zásahu ve Slapech odkazuje stylový rozbor stavby a užití jeho charakteristických motivů. U věže je to například mansardová střecha či soustava říms a rustikovaných lizén na vnějším plášti. +more Tyto motivy v téže době najdeme u Santiniho jiných staveb, u kterých je jisté autorství.
Reference
Literatura
Mojmír Horyna, Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998. * Anežka Merhautová, Raně středověká architektura v Čechách, Praha 1971. +more * Emanuel Poche (ed. ), Umělecké památky Čech 3. P-Š, Praha 1980. * Rostislav Švácha, Kostel ve Slapech a dílo Jana Santiniho, Umění XXXV. , 1987.