Kostel svatého Antonína Poustevníka (Nový Hradec Králové)

Kostel svatého Antonína Poustevníka je barokní kostel na Svatováclavském náměstí v Novém Hradci Králové, vystavěný v letech 1769-1772. Jeho vzhled je značně ovlivněn přestavbou z 90. let 20. století. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Historie

V době příprav přestavby města Hradce Králové (před rokem 1766) na pevnost bylo zbořeno celé Slezské Předměstí a současně i dva kostely - svatý Antonín Poustevník a svatý Jakub. K osídlení bylo vybráno návrší nad městem, Jánský vršek, pojmenovaný podle poměrně malého dřevěného kostelíka svatého Jana Křtitela na poušti. +more Lokalita, která dostala jméno Nový Hradec Králové, ležela na významné silnici z Hradce Králové do Holic. Nárůstu obyvatel nemohl kostelík postačovat a proto bylo rozhodnuto o výstavbě nového. K jeho stavbě bylo použito materiálu ze zbořených kostelů, a rovněž inventář (dva zvony, dva oltáře a varhany) pochází z těchto kostelů. Stavbou byl pověřen hradecký stavitel František Kermer.

Specifikace stavby

Osa kostela je rovnoběžná se zmíněnou silnicí, kněžiště leží na jihu. K severu obrácené hlavní průčelí je poněkud vyduté, členěné dvěma páry toskánských pilastrů na společných podstavcích. +more Rohy průčelí jsou tvořeny třičtvrtěsloupy, které společně s pilastry nesou mocnou římsu s triglyfy; ty jsou nad sloupy a pilastry nahrazeny konzolami. Nad celým průčelím se zvedá zalamovaný štít s eliptickým oknem ve středu. Kolem věže na obou průčelních přístavcích, schodišti a kapli Božího hrobu, se táhne ve výši štítu vysoká, plná atika, na níž stojí v severním průčelí čtyři vázy s plameny. Z průčelí vystupující věž má v patře na rozích po barokním pilastru a zprohýbanou hlavní římsu, pod níž jsou na všech čtyřech stranách věže ciferníky hodin. Střecha věže se vyvíjí v osmibokou cibuli, která je i s lucernou kryta plechem. Kryt ostatních částí kostela byl taškový, po rekonstrukci kostela pálenou krytinu nahradil kanadský šindel.

Loď je širší než hlavní průčelí, s nímž je spojena vydutými oblouky. Uprostřed podélných fasád lodi je rizalit s bočními vchody do lodi, završený trojúhelným štítem, jehož spodní strana, ve středu podepřená velkou závitovou konzolou, navazuje na okapovou římsu kostela. +more Kněžiště o jednom poli má okosené rohy, navazuje na něj do osy kostela situovaná sakristie. Kostel má celkem čtyři vchody. Hlavní je v hlavním průčelí pod věží, boční jsou v rizalitech ve středech bočních průčelí, čtvrtý je v jižní stěně sakristie. Hlavní portál je v barokních kamenných zárubních se zaoblenými rohy, s volutami a zalomenou zástřešní římsou, která má ve vlysu kartuš s monogramem IHS. Postranní portály jsou rovněž v kamenných zárubních, které po stranách tvoří barokní pilastry, nesoucí nadpraží se segmentovým štítem. Vchod do sakristie má jednoduchou, obdélnou, kamennou zárubeň. Kostel osvětluje 11 kasulových oken, 3 páry loď, 1 pár kněžiště, kruchtu tři okna, z toho jedno v hlavním průčelí.

Interiér kostela je vzdušný, příjemné dispozice. Předsíní pod věží s rozměry 3,55 x 3,55 metrů velkou, zaklenutou křížovou klenbou se vstoupí 1,90 m širokým otvorem do lodi dlouhé 19,60 m, široké 11,80 m a 12,50 m vysoké. +more Podélné zdi jsou členěny toskánskými pilastry s římsami, nad kterými se pod klenbou táhnou zesilující pásy. Střed klenby je vyplněn štukovým rámcem. Do lodi zasahuje od věže kruchta na dvou dřevěných, omítnutých sloupech a volutových konzolách. Kouty lodi u věže i u vítězného oblouku jsou zakulacené a rovněž zdobené sdruženými pilastry. Kněžiště široké 8,20 m, dlouhé 7,30 m až k vítěznému oblouku silnému 1,20 m, ukončené mělkým segmentem, po jehož stranách stojí tříčtvrtěsloupy. Jedno pole sklenuto českou plackou. Sakristie za kněžištěm, 4,80 x 4,20 m velká, sklenuta křížovou klenbou bez žeber.

Zařízení většinou rokokové. Hlavní oltář rámový, tabernákl (a snad i rám obrazu) od Karla Devotyho z Hradce Králové z roku 1773, obraz sv. +more Antonína Poustevníka od Josefa Kramolína. Kazatelna z roku 1778 také od Karla Devotyho. Boční oltář svatého Aloise proti kazatelně rokokový, pocházející z 18. století, přenesen sem z kaple jezuitské koleje v Hradci Králové. V lodi visí dva velmi krásné obrazy: Oběť Abrahamova, druhý, ikonograficky nejasný - žena s chlapečkem a starcem - možná italské malby z doby kolem roku 1700 nebo kopie z 19. století. Křížová cesta z 2. poloviny 19. století.

Varhany

V kostele se nacházejí dvoumanuálové varhany s mechanickou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí z roku 2001 od firmy Kánský-Brachtl, které jsou vestavěny do původní novobarokní skříně z roku 1912 od Antonína Mölzera. Tento nástroj je podle sdělení diecézního organologa prof. +more Václava Uhlíře velice zajímavý. Jeho dispozice je následující:

{	I. manuál C-g3 ----
1.	Bordun	16′
2.	Principal	8′
3.	Flauta dulcis	8′
4.	Gemshorn	8′
5.	Octava	4′
6.	Flauta minor	4′
7.	Superoctav	2´
8.	Cornet 3x (až od malého g)	.
9.	Mixtur 4x

| style="vertical-align:top" | [wiki_table=56f1980d] | style="vertical-align:top" | [wiki_table=d33fae70] |} Kromě toho má varhaník k dispozici spojky II/I, I/P, II/P, cymbelstern a žaluzie a tremolo k II. manuálu.

Fotogalerie

Image:Church sv. Antonína Poustevníka, Hradec Králové. +morejpg|Kostel sv. Antonína Poustevníka od JZ. Image:Church sv. Antonína Poustevníka, Hradec Králové-altar. jpg|Kostel sv. Antonína Poustevníka; interiér.

Odkazy

Reference

Literatura

CECHNER, A.: Soupis památek historických a uměleckých v pol. okrese královéhradeckém sv. 19, Praha 1904 * Umělecké památky Čech, díl 1. str. 373 ; ČSAV Praha 1978

Externí odkazy

Antonína Poustevníka (Nový Hradec Králové) Antonína Poustevníka (Nový Hradec Králové) Nový Hradec Králové Antnonína Poustevníka Nový Hradec Králové Antonína Poustevníka Nový Hradec Králové Antonín Poustevník, Nový Hradec Králové Kategorie:Kulturní památky v Hradci Králové Kategorie:Nový Hradec Králové Kategorie:Postaveno v Česku 1772