Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)

Kostel svatého Mikuláše, nazývaný též chrám svatého Mikuláše, je barokní kostel nacházející se v Praze na Malostranském náměstí. Chrám je někdy díky své monumentalitě a náročnému architektonickému i uměleckému zpracováním považován za umělecky nejvýznamnější barokní stavbu Prahy.

Historie

+more_Mikuláše_z_roku_1606. _V_pozadí_vedle_kostela_je_Rotunda_svatého_Václava_(Praha)'>rotunda svatého Václava na Malé Straně. Autorem veduty je Philip van den Bossche. Václav hrabě Kolowrat-Liebsteinský  Detail sochařské výzdoby chrámu Na místě stál původně gotický farní kostel ze 13. století zasvěcený taktéž Mikuláši z Myry. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1625 získali kostel a sousední domy jezuité, kteří farnost přenesli k sousední románské rotundě sv. Václava. Výstavbu nového chrámu umožnil především velký dar, který 1654 poskytl Václav Libštejnský z Kolovrat (1634-1659), který se zřekl svého majetku, aby mohl vstoupit do Tovaryšstva Ježíšova. Veškeré své finance čítající 178 500 zlatých určil na stavbu chrámu sv. Mikuláše a profesního domu v Praze na Malé Straně.

Ve druhé polovině 17. +more století začali jezuité uprostřed náměstí dle projektu Giovanniho Domenica Orsiho budovat nový komplex budov, kterému ustoupila i rotunda sv. Václava. Samotný kostel byl postaven ve dvou etapách v průběhu 18. století.

Z let 1703-1711 pochází západní průčelí, prostor předsíně s kruchtou, kaple sv. Barbory, kaple sv. +more Anny a dvě pole lodi s bočními kaplemi, provizorně uzavřené zdí. První fáze byla zbudována dle nových, již vrcholně barokně plánů tradičně (od Pelcla) připisované Kryštofu Dientzenhoferovi. Jeho autorství však není doloženo a je nejisté. Kamenické práce prováděl František Santini-Aichel, po jeho smrti v roce 1709 pokračoval Pietro della Torre. V dalších letech pokračovaly práce uvnitř hotové části kostela.

Od roku 1737 byly zahájeny práce na dostavbě kostela pod vedením Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který předložil plány již roku 1728. Bylo vybudováno třetí pole lodi kostela, která byla upravena i v původní části a její strop scelen do složitě tvarovaného podkladu pro fresku. +more Nový byl také trojlistý závěr kostela s odvážně řešenou kupolí a štíhlá přilehlá věž. V roce 1752, po úmrtí Dientzenhofera na konci roku 1751, již na stavbě kostela i věže probíhaly dokončovací práce. Tvůrčí přínos jeho žáka a zetě, nového vedoucího stavby Anselma Luraga, proto není významný. V následných letech probíhalo dokončení chrámové výzdoby.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v roce 2005 na opravu památky čerpáno 3 000 000 Kč.

Citát

Popis

Chrám tvoří jižní část komplexu bývalého jezuitské profesního domu. Výchozí předloha kostela je hlavní jezuitský vzorový kostel Il Gesù v Římě, jehož konečným architektem byl Giacomo della Porta.

Exteriér

+moreJPG|náhled'>Kostel sv. Mikuláše, hlavní (západní) fasáda Hlavní průčelí chrámu je konvexně-konkávně zvlněné a při pohybu diváka vytváří iluzi pohybující se hmoty. Součástí složitě utvářené fasády jsou dvě dvojice sloupů, balustrády, sochy svatých z dílny Jana Bedřicha Kohla-Severy. Ve výklenku ve štítě je to sv. Mikuláš, na atice sv. Petr a Pavel a jezuitští Ignác a František Xaverský, na balustrádě nad hlavním vchodem církevní otcové ve volných kopiích z konce 19. století. Na štítu nalezneme znak Františka Karla Liebsteinského hraběte z Kolowrat, strýce hlavního mecenáše stavby hraběte Václava, který ze skromnosti nechtěl být se stavbou spojován.

Jižní průčelí je tvořeno vysokým soklem, dvěma patry s pravidelně uspořádanými okny a atikou s neobvyklými trojlistými otvory. Osa křížení kostela je na fasádě jen málo výrazně vyznačena a sochařsky doplněna, v dolním patře sochou Víry a putti s tiárou a mitrou ve výklenku z dílny Ignáce Platzera. +more Tato dílna osadila i roku 1879 odstraněné sochy na atice, kde je v ose křížení Salvátor od Roberta Platzera z poloviny 19. století.

Východní průčelí z větší části zakrývají přilehlé domy, na nimi na balustrádě Immaculata, sv. Filip a Juda Tadeáš, kopie Platzerových soch od A. +more Procházky. Severní fasáda s portálem do krypty je skryta ve dvoře profesního domu.

Kupole nad křížením chrámu je posazena na vysoký tambur členěný okny a pilastry s vázami. Plastické členění probíhá i přes dvojplášťovou kupoli, kde zdůrazněno klempířsky a volskými oky, až na lucernu s dekorativně řešeným ochozem. +more Ozdobně klempířsky zpracovaná střecha lucerny vrcholí zlaceným motivem plamene a Trojice s božím okem. Kopule je stejně vysoká jako sousední věž zvonice kostela.

Umělecká výzdoba interiéru

Vnitřek chrámu sv. Mikuláše představuje nejhonosnější pražský vrcholně barokní interiér. +more Prvky vnitřní architektury jsou pokryty pravými a umělými mramory od Jana Hennevogela a Josefa Lauermanna. Klenby zdobí nástropní fresky od Jana Lukáše Krackera, Františka Xavera Palka a Josefa Kramolína. Sochařskou složku ve formě zlacených dřevěných nebo štukových plastik dodala převážně dílna Ignáce Františka Platzera a částečně i Richarda Jiřího Prachnera. Obrazy na oltářích malovali Jan L. Kracker, Ignác Raab, Francesco Solimena nebo Karel Škréta. Interiér směrem k oltáři.

Presbytář a transept

Hlavní oltář: návrh Andrea Pozzo ** sochy: nad tabernáklem sv. Mikuláš - zlacená měď dle modelu Ignáce F. +more Platzera, po stranách sousoší sv. Františka Xaverského obracející pohana na křesťanství a sousoší sv. Ignáce z Loyoly porážející personifikaci hereze, v nástavci sv. Václav a sv. Vít - Ignác F. Platzer ** freska na konše: Andělé a Teologické ctnosti - František X. Palko * Oltář sv. Josefa ** obraz: Smrt sv. Josefa - Jan L. Kracker ** sochy: sv. Jan Křtitel a sv. Jana Evangelista, tabernákl s relikviářem sv. Krispa, v nástavci sv. Vojtěch a sv. Prokop - Ignác F. Platzer ** freska na konše: Péče jezuitů ve všech fázích lidského života - František X. Palko * Oltář Panny Marie ** obraz: Navštívení Panny Marie - Jan L. Kracker ** sochy: sv. Anna a sv. Jáchym, tabernákl se sochou P. Marie Foyenské, v nástavci sv. Zikmund a sv. Ludmila - Ignác F. Platzer ** freska na konše: Alegorie na misijní působení jezuitů - František X. Palko ** soška Panny Marie Foyenské, zvané Belgická Foy: Originální sošku z pálené hlíny našel v roce 1609 dřevorubec uvnitř dubu, když kácel stromy poblíž vsi Foy-Notre-Dame v Belgii. Této sošce Madony byla zasvěcena 31. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, založené jezuity v letech 1674-1690. * Křížení a kopule ** sochy při pilířích: sv. Cyril Alexandrijský, sv. Jan Zlatoústý, sv. Řehoř Naziánský a sv. Basil Veliký - Ignác F. Platzer ** sochy před pendentivy: personifikace Prozíravosti, Spravedlnosti, Umírněnosti a Statečnosti - Ignác F. Platzer ** sochy mezi okny tamburu: alegorické sochy 8 ctností - Ignác F. Platzer ** freska na kopuli: Oslava sv. Mikuláše za přítomnosti Nejsvětější Trojice a světců, v lucerně holubice Ducha svatého - František X. Palko ** křtitelnice - po 1464.

Postranní kaple

Kaple Archanděla Michaela ** obraz: Archanděl Michael porážející ďábla - Francesco Solimena ** sochy: archandělé, Rafael s Tobiášem - Richard J. Prachner ** freska na klenbě: Archanděl Michael porážející ďábelské síly - Jan L. +more Kracker * Kaple sv. Jana Nepomuckého ** obraz: sv. Jan Nepomucký udělující almužnu chudým - Ignác Raab ** sochy: sv. Václav a sv. Vít - Ignác F. Platzer ** freska na klenbě: sv. Jan Nepomucký porážející herezi - Josef Kramolín * Kaple sv. Františka Xaverského ** obrazy: obraz Smrt sv. Františka Xaverského na ostrově Šang-čchuan - František X. Palko, v nástavci sv. Pavel ** sochy: sv. Pavel Miki a sv. Jakub Kisai, v menze sv. Prokop - Ignác F. Platzer ** freska na klenbě: Apoteóza sv. Františka Xaverského - Josef Kramolín * Kaple sv. Ignáce z Loyoly ** obrazy: obraz Vize sv. Ignáce z Loyoly v jeskyni u Manresy, v nástavci sv. Petr - Ignác Raab ** sochy: sv. František Borgia a sv. František Regis, v mense sv. Ivan - Ignác F. Platzer ** freska na klenbě: Ignác z Loyoly zapuzující zlo pomocí jména Ježíš - Josef Kramolín * Kaple sv. Aloise Gonzagy ** obrazy: sv. Alois s dětmi uctívající Nejsvětější Srdce Ježíšovo - Ignác Raab, v nástavci sv. Juda Tadeáš - (Ignác Raab) ** sochy: sv. Stanislav Kostka a sv. Juan de Gotó - Ignác F. Platzer ** freska na klenbě: Oslava sv. Aloise Gonzagy - Josef Kramolín * Kaple sv. Kateřiny Alexandrijské ** obrazy: Mystické zasnoubení sv. Kateřiny, v nástavci sv. Apolonie - Ignác Raab ** sochy: sv. Tekla a sv. Markéta - Ignác F. Platzer ** freska na klenbě: Přenesení těla sv. Kateřiny do nebe - Josef Kramolín * Kaple zesnulých ** Oltář sv. Barbory *** obrazy: Oslava sv. Barbory - Ludvík Kohl, v nástavci Smrt sv. Stanislava Kostky *** sochy: sv. Apolonie a sv. Rozálie - Richard J. Prachner ** Očistcový oltář *** obraz: Ukřižování s P. Marií Bolestnou a dušemi v očistci - Karel Škréta *** sochy: sv. Barbora a sv. Kristýna z Bolseny. , v nástavci Bůh Otec - Richard J. Prachner ** freska na klenbě: Oslava sv. Barbory - Josef Kramolín * Kaple sv. Anny ** obrazy: sv. Rodina se sv. Annou a sv. Jáchym vyučující Pannu Marii v nástavci - neznámý pražský malíř (z původního chrámu) ** sochy: sv. Terezie z Ávily a sv. Aya - (Richard J. Prachner) ** freska na klenbě: Svaté příbuzenstvo - Josef Kramolín.

Hlavní loď

Fresky ** loď: Zázraky a Apoteóza sv. Mikuláše - Jan L. +more Kracker ** nad kruchtou: sv. Cecílie s anděly - František X. Palko a Josef Hager ** pod kruchtou: Andělé uctívající symbol Nejsvětější Trojice - Josef Kramolín * Ostatní sochařská výzdoba ** sochy při pilířích: sv. Jan Nepomucký, sv. Jeremiáš. (král Kýros), císař Theodosius, sv. Konstantin, trojice rokokových váz s andílky - Ignác F. Platzer ** kazatelna: na stříšce Stětí sv. Jana Křtitele, na řečništi alegorické sochy Víry, Naděje a Lásky, Křest Krista a Kázání sv. Jana Křtitele - Richard J. Prachner (a Petr Prachner) ** krucifix - Jan Bedřich Kohl-Severa.

Na jižním ochozu je vystavený rozměrný desetidílný pašijový cyklus závěsných obrazů, důležité pozdní dílo Karla Škréty, pocházející z vedlejšího profesního domu.

Barokní varhany mají více než 4 tisíce píšťal až šest metrů vysokých; hrál na ně Mozart v roce 1787. +more_Mikuláše_MS_Kolovrat_erb. JPG|náhled|vlevo|Erb_mecenáše_výstavby_chrámu,_František_Karel_Libštejnský_z_Kolovrat'>Františka Karla hraběte Libštejnského z Kolovrat.

Zvonice

Na jezuitech, kteří v roce 1625 získali původní kostel a sousední domy od Ferdinanda II. +more v rámci pobělohorských konfiskací pro rekatolizační účely, si malostranští konšelé vymohli stavbu nové zvonice. Jednalo se o náhradu za objekty, které musely ustoupit v rámci realizace jezuitských plánů. Zvonice má zvenčí vlastní vchod s číslem popisným 556 a nad vchodem je znak Malé Strany. Věž je složitě utvářena, jednotlivá patra jsou na principu superpozice řádů a měnících se a zmenšujících půdorysů s konkávním prohnutím a složitě řešenými nárožími. Celek vrcholí hodinami a náročně klempířsky zpracovanou střechou s trojlaločnými okny a vázami. Stavbu zvonice dokončil v roce 1752 Anselmo Lurago. Do roku 1891 ve věži drželi službu obcí placení hlásní - ti měli za úkol oznamovat případné požáry či blížícího se nepřítele. Ve třetím patře věže je zvonová stolice pro tři zvony, ale jen s jedním zvonem. Jmenuje se Mikuláš, má hmotnost 350 kg, je z roku 1526 a ulil jej zvonař Brikcí z Cimperka. Náklady uhradila malostranská obec. V patře nad zvonem byl byt věžníka, který natahoval hodiny, zvonil na zvony, případně ohlašoval pohromy. Na věž příležitostně docházel i věžní trubač.

Za socialismu byla ve věži vybudována pozorovatelna Státní bezpečnosti, z níž bylo možné sledovat jugoslávské a americké velvyslanectví a přístupovou cestu k západoněmeckému velvyslanectví. Poslední zprávy o pozorování z tohoto místa pocházejí z roku 1990. +more Dne 15. dubna 2010 byla pozorovatelna s krycím názvem „Kajka“ zpřístupněna veřejnosti a nacházela se v ní expozice, která dokumentovala činnost správy sledování StB.

Od 1. 1. 2021 má na starosti provoz Svatomikulášské městské zvonice Prague City Tourism.

Galerie

Soubor:StNicolas. JPG|Malířská výzdoba v kupoli kostela Soubor:Johann Lucas Kracker - Apoteóza sv. +more Mikuláše (1761, Praha). jpg|Nástropní malba lodi iluzivně navazující na architekturu chrámu. Soubor:Sv. Mikuláš v noci 1. jpg|Kupole kostela.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Kostel svatého Mikuláše * Křesťanská sakrální architektura * Václav Libštejnský z Kolovrat

Externí odkazy

[url=http://www. StNicholas. +morecz/]Oficiální web kostela Sv. Mikuláše[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20101230113246/http://www. prazskeveze. cz/vez-kostelu-sv-mikulase-na-male-strane. html]Projekt zpřístupňující sedm pražských věží veřejnosti[/url] * [url=http://www. jesuit. cz/clanek. php. id=699]Panna Maria de Foy[/url], článek Bohoslužba ke cti Panny Marie de Foy na Jesuit. cz, 30. 8. 2011, redakce. * Česká televize. Cesty víry: Václav Libštejnský z Kolowrat. [url=http://www. ceskatelevize. cz/porady/1185258379-cesty-viry/309298380070015-vaclav-libstejnsky-z-kolowrat/]Dostupné online. [/url] * [url=https://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/220562221500015/obsah/761799-kostel-sv-mikulase]Toulává kamera (Česká televize)[/url] * Kolowrat-Krakowští. Václav hrabě Kolowrat-Liebsteinský. [url=http://www. kolowrat. cz/cs/vaclav-hrabe-kolowrat-liebsteinsky]Dostupné online. [/url].

Mikuláš (Malá Strana) Mikuláš (Malá Strana) Mikuláš (Malá Strana) Kategorie:Národní kulturní památky na Malé Straně Malá Strana Mikuláš Kategorie:Chrámové krypty v Praze Kategorie:Zvonice Kategorie:Stavby Kiliána Ignáce Dientzenhofera