Kotonizace

Technology

12 hours ago

Author

Kotonizace je proces sloužící k asimilaci menšinových skupin do většinové společnosti. Tento termín je obzvláště známý v souvislosti se snahami Československého státu o asimilaci německé menšiny po druhé světové válce. Po odsunu Němců byla jejich původní sídla obsazena počeštěným obyvatelstvem, čímž byl de facto dosažen cíl asimilace. Kotonizace se však týkala i dalších menšinových skupin, například Maďarů, Slováků nebo Romů. Cílem kotonizační politiky bylo vytvořit v Československu homogenní národní stát, ve kterém by všichni obyvatelé hovořili česky a ztotožnili se s českou kulturou. Kotonizační politika byla často spojována s potíráním kulturních, náboženských a jazykových práv menšinových skupin, a proto je dodnes kontroverzní.

Kotonizace (angl.: cottonizing, něm.: Kotonisierung) je rozklad svazku lýkových technických vláken na jednotlivá elementární vlákna. Účelem je „zbavlnění“ (bavlna = cotton), to znamená, že kotonizovaný materiál se má svými vlastnostmi přiblížit bavlněným vláknům tak, aby se dal spřádat bavlnářskou technologií a nebo na způsob výroby mykané vlněné příze.

Z historie kotonizace

Němec M. Ahnesorge chtěl v roce 1848 v Anglii vyzkoušet a přihlásit patent na štěpení lněných vláken. +more Politik Claussen (člen Brazilského institutu) mu nabídl spolupráci a kapitál do 500 000 £ s podmínkou, že patent bude přihlášen na jeho jméno. Štěpení lnu se mělo provádět v roztoku hydrouhličnanu, sody a zředěné kyseliny uhličité, elementární vlákna se pak stříhala na délku bavlny. Podle severoamerických novinových zpráv z roku 1850 nechal Claussen předvést publiku výrobu příze z vláken štěpeného (kotonizovaného) lnu podle jeho patentu. Příze měla dosáhnout jemnosti 5 tex.

Kotonizace v 21. století

Surovina

Jako surovina k průmyslové kotonizaci se nejčastěji používá lněná a konopná koudel, jejichž celosvětový výskyt se odhadoval např. v roce 2021 na 350 000 tun. +more Jen menší část se kotonizuje, většina koudele se používá k výrobě papíru a ke zpevnění vláknových kompozitů.

Způsob výroby

Vedle původního zpracování lýkových vláken řídkými louhy jsou v 21. století známé technologie kotonizace * enzymatická- s pomocí různých pektinů * biologická - mikroorganizmy s dusíkatými přísadami * chemická - v zásadní nebo kyselé lázni, s oxidačními nebo redukčními činidly

Tyto metody se často používají v kombinaci s mechanickým zpracováním (vytřásání, potěrání, protahování a pod)

Kotonizací se má dosáhnout změna fyzikálních vlastností vláken - jak ukazují příklady v následující tabulce:

Kotonizovaná vlákna	Len	Konopí
Vlastnosti/Stupeň zpracování	Vlastnosti/Stupeň zpracování	Vlastnosti/Stupeň zpracování	Vlastnosti/Stupeň zpracování	vochlov.	vochlov. +more	kotoniz.	kotoniz.	vochlov.	vochlov.	kotoniz.	kotoniz.
délka (mm)	délka (mm)	délka (mm)	délka (mm)	300-800	300-800	46-51	46-51	350-400	350-400	34-36	34-36
jemnost (tex)	jemnost (tex)	jemnost (tex)	jemnost (tex)	3-6	3-6	0,6-1,0	0,6-1,0	8-12	8-12	1,5	1,5
nečistoty (%)	nečistoty (%)	nečistoty (%)	nečistoty (%)	17-20	17-20	4-7	4-7	12-20	12-20	5-6	5-6

Údaje o rozsahu a nákladech na výrobu kotonizovaných vláken nejsou publikovány. Z internetu je známý příklad lněných kotonizovaných vláken nabízených v roce 2016 na asijském trhu za cca 2,20 €/kg (cca stejná cena platila pro středněvlákennou bavlnu). +more Věština kotonizovaných vláken pochází v 21. století z Číny. V Evropě je známá jen jedna litevská firma s nabídkou kotonizovaného lnu s parametry vláken: jemnost 1,5-3 tex, délka 40-50 mm, pevnost 27 cN/tex.

Příze

Pro přípravu výroby příze z kotonizovaných vláken nabízejí evropské strojírny speciální výrobní linky, na kterých se dá zpracovávat také příměs recyklovaných bavlněných odpadů ke kotonizovaných vláknům. Většina kotonizovaných vláken se dopřádá na rotorových strojích, jako hranice výpředu se uvádí pro * 100 % kotonizovaného lnu 83 tex a * směsi lnu s umělými vlákny nebo bavlnou:

:70 % lnu = do 56 tex, 50 % lnu = do 42 tex, 30% lnu = do 30 tex