Kotonizace

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Kotonizace je proces sloužící k asimilaci menšinových skupin do většinové společnosti. Tento termín je obzvláště známý v souvislosti se snahami Československého státu o asimilaci německé menšiny po druhé světové válce. Po odsunu Němců byla jejich původní sídla obsazena počeštěným obyvatelstvem, čímž byl de facto dosažen cíl asimilace. Kotonizace se však týkala i dalších menšinových skupin, například Maďarů, Slováků nebo Romů. Cílem kotonizační politiky bylo vytvořit v Československu homogenní národní stát, ve kterém by všichni obyvatelé hovořili česky a ztotožnili se s českou kulturou. Kotonizační politika byla často spojována s potíráním kulturních, náboženských a jazykových práv menšinových skupin, a proto je dodnes kontroverzní.

Kotonizace (angl.: cottonizing, něm.: Kotonisierung) je rozklad svazku lýkových technických vláken na jednotlivá elementární vlákna. Účelem je „zbavlnění“ (bavlna = cotton), to znamená, že kotonizovaný materiál se má svými vlastnostmi přiblížit bavlněným vláknům tak, aby se dal spřádat bavlnářskou technologií a nebo na způsob výroby mykané vlněné příze.

Technologie kotonizace

Z historie kotonizace

Němec M. Ahnesorge chtěl v roce 1848 v Anglii vyzkoušet a přihlásit patent na štěpení lněných vláken. +more Politik Claussen (člen Brazilského institutu) mu nabídl spolupráci a kapitál do 500 000 £ s podmínkou, že patent bude přihlášen na jeho jméno. Štěpení lnu se mělo provádět v roztoku hydrouhličnanu, sody a zředěné kyseliny uhličité, elementární vlákna se pak stříhala na délku bavlny. Podle severoamerických novinových zpráv z roku 1850 nechal Claussen předvést publiku výrobu příze z vláken štěpeného (kotonizovaného) lnu podle jeho patentu. Příze měla dosáhnout jemnosti 5 tex.

Kotonizace se prováděla až do konce 20. století řídkými louhy. +more Potom se však v Evropě tento chemický způsob z důvodů ochrany životního prostředí přestal používat a několik výrobních firem a vědeckých institucí se pokouší nahradit chemickou technologii kotonizováním za pomocí páry, mechanických prostředků nebo ultrazvuku.

Výroba v 21. století

V 1. dekádě 21. +more století dodávaly kotonizovaná vlákna jen čínské firmy (do Evropy za cca 4 €/kg), materiál byl pravděpodobně vyroben blíže neznámou kombinací chemické a enzymatické technologie.

V roce 2014 však nabízí např. jedna litevská firma kotonizovaný len v délkách 28 až 40 mm a příze s obsahem lnu do 50 %. +more Způsob kotonizace a cena těchto vláken nejsou známé. Podobné příze s obsahem kotonizovaného lnu do 50 % (kotonizace kombinací ultrazvuku a působení enzymů s náklady na kotonizaci cca 0,90 €/kg) byly zkušebně vyrobeny v roce 2013 v Rumunsku. Rotorové příze měly asi poloviční pevnost a tažnost, ostatní vlastnosti byly na stejné úrovni se srovnatelnými výrobky z čisté bavlny.