Kozel (zámek)

Historie zámku

Zámek byl postaven jako letní a lovecké sídlo hraběte Jana Vojtěcha Černína z Chudenic. Ten působil jako nejvyšší lovčí království českého na dvoře císaře +more'>Josefa II. Stavba zámku proběhla v letech 1784-1789 pod vedením architekta Václava Haberditze. Výsledkem byla přízemní obdélníková budova s vnitřním nádvořím. V devadesátých letech 18. století přibyly do areálu čtyři další objekty, a to jízdárna, kaple, lokajna a konírna realizované architektem Ignácem Palliardim. Autorem sochařské výzdoby je Ignác Platzer mladší (1757-1826). Jeho dílem je oltář v zámecké kapli a plastika skoleného jelena na terase.

Hrabě Jan Vojtěch Černín († 1816) byl za svůj život dvakrát ženat. Poprvé s Marií Josefou z rodu Thun-Hohensteinů a podruhé s Eleanorou z Hackelbergu. +more Ani jedna z manželek mu však nedala mužského dědice, a tak tato větev Černínů vymřela po meči. Před smrtí hrabě odkázal svá panství prasynovci Kristiánu Vincenci Valdštejnovi. Jeho rod hospodařil na Kozlu až do roku 1945. Poté byl zámek zestátněn.

Stavební podoba

celkový letecký pohled

Zámek je klasicistní čtyřkřídlá budova, jejíž hlavní jihozápadní křídlo je zvýšeno o mansardovou nástavbu. Fasády jsou členěné plochými pilastry a obdélníkovými okny ve vpadlých polích. +more Palliardiho stavby stojí před severovýchodním průčelím a tvoří je dvě protilehlé dvojice jednopatrových obdélných budov s mansardovými střechami. Podél nádvoří, v jehož středu se nachází malý bazén, vede kamenný ochoz se vchody do jednotlivých místností. Pokoje určené pro hosty jsou rozdělené přepážkou na část pro šlechtu a komoru určenou pro jeho služebnictvo.

Interiér zámku

Zámek je vybaven převážně rokokovým a klasicistním nábytkem z konce 18. století. +more Místnosti bývaly vytápěné klasicistními keramickými kamny zdobenými rostlinnými motivy. Služebnictvo v nich topilo z nádvoří, aby svou činností šlechtu nerušilo. V křídle původně používaném jako stáj pro koně bylo za Valdštejnů zřízeno malé divadlo. Výmalby místností jsou prací Antonína Tuvory, který postupoval technikou al secco. Součástí sbírek na zámku je rozsáhlá a cenná knihovna Jana Vojtěcha Černína, rozšířená po roce 1945 o knihovnu rodu Stadionů s tisky z let 1517-1840.

Jízdárna

Budova jízdárny po rekonstrukci v šedesátých letech 20. století slouží jako výstavní síň či sál pro společenské akce. +more Trvale je v jízdárně prezentován soubor monumentálních sádrových patinovaných soch Josefa Václava Myslbeka, který je zapůjčen z fondu Národní galerie. Dále si zde můžete prohlédnout díla Jana Štursy (Raněný, 1921), Břetislava Bendy (Eva, 1958) či Bohumila Kafky (Orfeus, 1921). Na zdech jízdárny jsou vystaveny vzácné renesanční tapisérie.

Zámecký park

Zámek je obklopen parkem, jehož podoba je dána především působením Františka Xavera France. Na zámku pracoval za Valdštejnů v 19. +more století. Park má 40 hektarů a zdobí ho nejrůznější rostliny a stromy. Z nejznámějších například zhruba 150letý liliovník tulipánokvětý.

Galerie

Zámek_Kozel_(1). jpg|Jihozápadní průčelí hlavní zámecké budovy Šťáhlavy zamek Kozel - kostel. +morejpg|Zámecká kaple svatého Kříže Kozel,_nádvoří_zámku. jpg|Nádvoří zámku Kozel,_zámecký_park. jpg|Partie ze zámeckého parku u vyhlídky Švejcary Zámek_Kozel_(7). jpg|Lopatský rybník v dolní části zámeckého parku Zámek_Kozel_(6). jpg|Pohled od hlavní zámecké budovy do údolí řeky Úslavy Zámek_Kozel_(5). jpg|Průhled mezi jízdárnou a kaplí sv. Kříže Zámek_Kozel_(3). jpg|Vlevo zámek, vpravo budovy lokajny a konírny.

Odkazy

Reference

Související články

Seznam zámků v Plzeňském kraji

Externí odkazy

Kategorie:Lovecké hrádky a zámečky v okrese Plzeň-město Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Plzeň-město Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu Kategorie:Přírodní park Kornatický potok Kategorie:Stavby ve Šťáhlavech Kategorie:Klasicistní zámky v okrese Plzeň-město Kategorie:Zámecká divadla v Česku Kategorie:Divadla v Plzeňském kraji Kategorie:Památky na českých poštovních známkách