Kozelské knížectví

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Kozelské knížectví bylo jedním ze starých českých knížectví, které existovalo v raném středověku. Nacházelo se na území dnešního středního a jižního Čech a částečně sahalo i do Rakouska. Kníže z Kozelska měl vazalské vztahy k Přemyslovskému knížectví a často bojoval proti německým a rakouským útokům. V historii knížectví hrálo klíčovou roli hrad Kozel, který sloužil jako hlavní opevnění. Byl postaven na strategicky důležitém místě a sloužil jako ochrana před nepřátelskými invazemi. V dobách neklidů a válek se na hradě ukrývalo mnoho úředníků a šlechticů. Během své existence se Kozelské knížectví vyznačovalo zemědělskou produkcí, především pěstováním obilí a chovem dobytka. Prostředí bylo příznivé pro zemědělství a díky tomu si knížectví udržovalo relativní hospodářskou stabilitu. Postupem času však síla Kozelského knížectví slábla a postupně se stávalo stále více závislým na Přemyslovském knížectví. Konečným osudem knížectví se stala jeho anexe Přemyslem Otakarem II. v roce 1276. Kozelské knížectví tak přestalo existovat jako samostatný politický subjekt a bylo absorbováno do Přemyslovského knížectví. Dnes jsou pozůstatky Kozelského knížectví viditelné především ve formě archeologických nalezišť a hradu Kozel, který je známou turistickou atrakcí v regionu. Přestože neexistuje jako samostatný politický útvar, je Kozelské knížectví důležitou součástí české historie a paměti.

Kozelské knížectví ( Księstwo kozielskie, Herzogtum Cosel) bylo součástí Bytomského knížectví. Bytomské knížectví se roku 1281 oddělilo od Opolsko-ratibořského knížectví.

Historie

+more9|vlevo'>Hrad Kozlí V roce 1282 zemřel Vladislav I. Opolský a jeho synové si rozdělili Opolsko-ratibořské knížectví. Do roku 1284 vládl Kazimír Bytomský spolu s bratrem Boleslavem I. Opolským, následně vládl samostatně Bytomsko-kozelskému knížectví. V roce 1289 vzdal Kazimír mezi prvními lenní hold českému králi Václavovi II. Již za života Kazimíra v roce 1303 dochází k dělení knížectví na tři menší Bytomské, Kozelské a Tošecké. V roce 1312 zemřel Kazimír a jeho syn Vladislav Kozelský se ujal samostatné vlády v knížectví kozelském. V roce 1334 zastavil Vladislav Kozelské knížectví za 4000 hřiven stříbra knížeti ratibořskému Leškovi Ratibořskému. Po smrti knížete Leška bez potomků se Kozelsko zpět vrátilo do vlastnictví Bytomska. V roce 1337 Vladislav vydělil Kozelsko nejstaršímu synovi Kazimírovi Kozelskému, který zemřel již v roce 1342. Druhý syn Vladislava Boleslav Kozelsko-Bytomský se ujal vlády nad oběma knížectvími po smrti otce v roce 1352. V roce 1354/1355 zemřel Boleslav Kozelsko-Bytomský při výpravě českého a římského krále Karla IV. do Itálie, kde se pozdější císař ucházel o císařskou korunu. Boleslav byl poslední člen linie bytomsko-kozelských Piastovců. Za života Vladislava Kozelského byla sepsána dědičná smlouva, která určovala nárok jeho dcer po vymření mužských potomků. Nároky na Bytomské a Kozelské knížectví vznášeli těšínská linie rodu Piastovců v čele s Kazimírem I. Těšínským a olešnická linie v čele s Konrádem I. Olešnickým. Na základě arbitráže vedenou samotným českým králem Karlem IV. a domluvou mezi jednotlivými knížaty získal Kozelské knížectví Konrád I. Olešnický, jeho manželka byla dcera Vladislava Eufemie Bytomská a těšínský kníže Kazimír I. Těšínský získal Bytomské knížectví. V roce 1489 dobyl Kozelské knížectví uherský král Matyáš Korvín, po jeho smrti bylo knížectví navráceno majiteli Konrádovi X. V roce 1492 vymřela olešnická větev rodu Piastovců a knížectví se opět stalo lénem českého krále. Vladislav II. Jagellonský prodal léno Janovi II. Opolskému, ten jej v roce 1509 spojil s Opolským knížectvím. V roce 1532 zemřel Jan II. Opolský a Kozelsko se opět stalo majetkem českého státu.

Kozelská knížata

kolem 1286-1312 Kazimír Bytomský * před 1312 -1334 Vladislav Kozelský * 1334-1336 Lešek Ratibořský * 1336-1342 / 47 Kazimír Kozelský ( Kazimír III. ) * 1442 / 1447-1354 / 55 Boleslav Kozelsko-Bytomský * 1354 / 1455-1357 spor o dědictví * 1357-1366 Konrád I. +more Olešnický * 1366-1403 Konrád II. Olešnický * 1403-1412 Konrád III. Olešnický * 1412-1439 Konrád V. * 1439-1450 Konrad VII. * 1450-1452 Konrád IX. a Konrád X. * 1452-1471 Konrád IX. * 1471-1489 Konrád X. * 1489-1490 Matyáš Korvín * 1490-1492 Konrád X.

Important

Boleslav Kozelsko-Bytomský

Odkazy

Reference

Literatura

Historická komise pro Slezsko (ed. ): History of Silesia, svazek 1, Sigmaringen, 1988, str. +more 124, 145, 158, 169, 183f. , A 199. * Hugo Weczerka (ed. ): Příručka historických míst . Svazek: Slezsko (= kapesní vydání Kröners) . Svazek 316). Kröner, Stuttgart 1977, s. 72-74 a rodinné záznamy na s. 594-597. * Rudolf Žáček: Dějiny Slezska v datech . Praha 2004, s. 406, 407, 414, 414, 422-423, 434 a 439.

Externí odkazy

[url=http://genealogy.euweb.cz/piast/piast8.html#KB]Genealogie[/url]

Kategorie:Historická území Česka Kategorie:Dějiny Slezska Kategorie:Slezská knížectví