Kozinec (Podkrkonošská pahorkatina)

Kozinec je vrchol v Krkonošském podhůří. Nachází se severovýchodně od města Jilemnice a je nejvyšším vrcholem tohoto města.

Geologie

V permokarbonském melafyrovém tělese vrchu Kozinec můžete najít azurit, baryt, bornit, chalkopyrit, chalkozín, chlorit, chrysokol, kaolin, křemen, limonit, ryzí měď, sádrovec, siderit, tetraedrit.

Osídlení

Na jihovýchodní a východní části kopce se rozprostírá část osídlení města Jilemnice (ulice Na Výsluní, K Vodojemu, Na Žuliance. ). +more Poblíž vrchu pak stojí vysílač. Nedaleko něj pak stojí dvoukomorový vodojem o objemu 2 x 200 m3 vybudovaný v roce 1913, který zásobuje Jilemnici. Za vodojemem nalezneme vyhlídku na Krkonoše, pod kterou se rozkládá střelnice. Na ulici vedoucí k vodojemu stojí Kaple svaté Anny, na jižním úbočí Kozince pak stojí Kaple svatého Isidora s pramenem, který dříve zásoboval město Jilemnice vodou.

Na severní a severovýchodní straně kopce nalezneme továrnu Devro (dříve Cutisin) a bývalý skiareál Kozinec.

Těžba

Pod vrcholem Kozince se nacházelo menší ložisko mědi. Celé temeno tohoto hřebínkovitě protáhlého vrchu je tvořeno prvohorním vulkanitem melafyrem (patrně zbytkem lávového proudu). +more Vlastní doly, které se nacházely jen asi 150 m severně pod jeho k západu posunutým nejvyšším vrcholem (562 m), byly však již stej­ně jako na předchozích lokalitách v jeho sedimentárním permském podloží.

Historie těžby zde začíná v 19. +more století, avšak v letech 1854-60 zde proběhly objemem nejrozsáhlejší práce. Těžbu obnovil Ing. Emil Porth, avšak doly Emil a Paulina byly roku 1860 pro nerentabilnost uzavřeny. Celkem se tu však uvádějí tři etapy těžby, z nichž poslední skončila až za 1. světové války. Obsah mědi v rudě zde byl jen okolo 1,5 %, a to byl vedle malého rozsahu ložiska důvod, proč se zde v žádné z etap nedosáhlo významnějšího úspěchu. Důl sestával z hlavní chodby dlouhé 184 m, která procházela ložiskem po celé jeho délce, a z ní byly do stran raženy chodby, v nichž probíhala vlastní těžba. Těch bylo v první, hlavní fázi těžby šest a všechny dosahovaly až k okraji ložiska. Největší část důlních prací v pokročilejším stadiu se však soustřeďovala do několika porubů.

Ložisko bylo zkoumáno i v roce 1949, avšak těžba nebyla pro nízkou výnosnost obnovena.

Sjezdovka

+morejpg|náhled'>Kozinec na malbě z roku 1786 (druhý kopec zleva) Na severním svahu kopce se nacházela 490 metrů dlouhá sjezdovka s názvem Ski areál Kozinec - Jilemnice. Přepravu zajišťoval vlek s kapacitou 600 osob za hodinu. K dispozici bylo osvětlení na večerní lyžování, lyžařská škola, občerstvení i snowpark. Areál byl součástí komplexu Snowhill zahrnujícího areály v Herlíkovicích, Šachtách, Mariánských lázních a Kamenci. Rok 2014 byl poslední, kdy areál fungoval. Poté již uveden do provozu nebyl (zřejmě kvůli nedostatku sněhu) a chátral, než byl nakonec demontován. V roce 2019 byla budova občerstvení přestavěna na obytný dům.

Odkazy

Reference

Související články

Kaple svatého Isidora (Jilemnice) * Jilemnice

Externí odkazy

Kategorie:Hory a kopce v Krkonošském podhůří Kategorie:Hory a kopce v okrese Semily Kategorie:Kopce pod 1000 metrů v Česku Kategorie:Zaniklé doly v Libereckém kraji Kategorie:Jilemnicko Kategorie:Jilemnice