Cesko.wiki Koželuh
Author
Albert FloresKoželuh je česká hudební formační třída považovaná za jeden z nejvýznamnějších hudebních rodů 18. století. Jejími nejvýznamnějšími členy byli hudební skladatelé a virtuózní hudebníci Matyáš Bernard Koželuh a Leopold Koželuh. Matyáš Bernard Koželuh, známý také jako Matthäus Bernardus Kozeluch, se proslavil zejména jako skladatel klavírních koncertů, symfonií a oper. Jeho hudba byla velmi populární a ovlivnila mnoho dalších hudebníků té doby. Vynikl také jako klavírista a varhaník. Leopold Koželuh, považovaný za Matyášova syna, se proslavil jako skladatel chrámové hudby, symfonií a zejména oper. Byl také respektovaným učitelem hudby a mnoho jeho studentů dosáhlo vynikajících výsledků ve světě hudby. Koželuhovi se narodili také další talentovaní hudebníci, kteří však nedosáhli takové slávy jako jejich předci. Přesto je rod Koželuhů považován za významnou součást české hudební historie a jejich dílo je dodnes populární a oceňované.
Tradiční odstraňování zbytků masa a blan na pařezu Tradiční koželužství v Maroku Koželužská dílna (Německo, kolem 1880) Koželuh je řemeslník, který vydělává a zpracovává zvířecí kůže (hovězí, vepřové, kozí, ovčí i koňské aj.) a vyrábí z nich měkkou pružnou useň, již pak dále zpracovávají ševci, brašnáři, sedláři a další řemeslníci. Od 19. století se řemeslná výroba nahrazuje tovární výrobou v koželužnách, které tvoří koželužný průmysl.
Tradiční postup
Koželužství bývalo důležité řemeslo, které ovšem potřebovalo hodně vody a zpracovávané kůže silně páchly. Proto se koželuhové nebo jircháři usazovali na okraji měst a blízko řeky. +more Surová stažená kůže se nejprve máčí, aby změkla, a zbavuje zbytků masa a blan buďto přetahováním přes dlouhý tupý nůž (skobza, skobla), anebo ruční "kosou" na dřevěném špalku. Aby se zbavila srsti, máčí se až dva týdny ve vápenné vodě nebo natírá hašeným vápnem a kůže se položí na sebe, až srst změkne a dá se odstranit přetahováním na postruhu. Takto vzniklá "holina" se louží, aby změkla, a dále se vyčiní buď kamencem (jirchář), tukem (semišník) nebo tříslovinou (koželuh) z dubové, bukové či jiné kůry. Tím se struktura kůže podstatně změní, zabrání se jejímu hnití, sníží se její bobtnavost a také se zbarví. Kůže se nakládá na několik týdnů v kádích nebo jámách, což se u silných kůží i několikrát opakuje. Vydělané usně se pak suší, lisují, případně natírají, barví a leští.
Průmyslový postup
Všechny tyto fáze se vyskytují i při průmyslovém zpracování, probíhají však v nerezových kádích s mícháním a zahříváním, což proces podstatně urychlí. Odstraňování srsti se děje mechanicky. +more Místo vápenného mléka se užívají různé chemikálie i enzymy, k vyčinění se používají sloučeniny chromu a sušení se děje za vyšších teplot. Užívané chemikálie však mohou poškozovat životní prostředí a musejí se pečlivě neutralizovat apod.
Odkazy
Reference
Literatura
JANOTKA, Miroslav a Karel LINHART. Zapomenutá řemesla: vyprávění o lidech a věcech. +more Praha: Svoboda, 1984. [url=https://www. digitalniknihovna. cz/mzk/uuid/uuid:29f8a3c0-fb6b-11e3-89c6-005056827e51]Online digitalniknihovna. cz[/url] * Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto. Heslo Koželužství. sv. 14, s. 1 057. [url=https://kramerius5. nkp. cz/uuid/uuid:fff7dde0-05b2-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f]Online kramerius5. nkp. cz[/url].
Související články
Externí odkazy
[url=http://www.lederpedia.de/lederherstellung/bilder_aus_der_gerberei]Moderní koželužna[/url], lederpedia.de, Lederpedia - encyklopedie zpracování kůží