Cesko.wiki Krajná Poľana
Author
Albert FloresKrajná Poľana (rusínsky:Крайня Поляна, maďarsky:Ladomérmező do roku 1907 Krajnópolyana, do roku 1927 Poľana) je obec na Slovensku v okrese Svidník. Žije zde obyvatel.
Historie administrativního začlenění
Šarišská župa, okres Svidník, kraj Prešov do roku 1960 * okres Bardejov (1960-1968) * od 1968 okres Svidník, Východoslovenský kraj * Od 90. let 20. +more století okres Svidník Prešovský samosprávny kraj.
Symboly obce
Znak
V modrém štítu na zeleném pažitu se nachází stříbrný kůň ve stříbrné zbroji se zlatým postrojem. Ve zlatém sedle stříbrně odětý rytíř drží v levici stříbrnou šavli se zlatou rukovětí.
Základem znaku je sedící jezdec na šedém koni. Motiv znaku pravděpodobně vychází z rodového erbu neidentifikovatelného vlastníka. +more Znak vznikl podle otisku obecního pečetidla z roku 1868. Autory znaku jsou Jozef Novák a Ladislav Čisárik.
Znak byl přijat obecním zastupitelstvem dne 15. března 2000 a je registrován v Heraldickém registru Slovenské republiky pod číslem HR: K-153/2000.
Vlajka
Vlajka se skládá z pěti podélných pruhů v barvách modré (1/7), bílé (2/7), modré (1/7), žluté (2/7) a zelené (1/7). Vlajka má poměr stran 2:3 a ukončena je třemi cípy, tj. +more dvěma zástřihy, sahajícími do třetiny jejího listu.
Přírodní poměry
Nadmořská výška 330 metrů nad mořem platí pro střed obce, 320 - 507 v okolním pomezí (katastru). Krajná Poľana leží v severní části Nízkých Beskyd u ústí Bodružalíka do Ladomirky. +more Mírně členitý povrch většinou odlesněného území obce tvoří flyšová souvrství.
V obci, která patří do území Laborecké vrchoviny, je od 17. září 2009 vyhlášeno Ministerstvem životního prostředí SR chráněné ptačí území, které má zabezpečit podmínky pro přežití a rozmnožování ptáků evropského významu..
Dějiny
Obec vznikla 1573-1598. Patřila panství Makovica. +more Roku 1712 se vylidnila útěkem poddaných * 1787 měla 14 domů a 98 obyvatel * 1828 měla 20 domů a 162 obyvatel * Počty obyvatel odpovídají statistickým výkazům sčítání od roku 1869 ** 1869 - 88 ** 1940 - 305 ** 1970 - 333.
V polovině 19. +more století vystěhovalectví. Do 1. světové válcě bylo v obci jen 10 dřevěných domů, v každém z nich žily 2-3 rodiny.
Za První Československé republiky pracovali obyvatelé v lesích a na místní pile, jezdívali na sezónní zemědělské práce na velkostatky do jižních oblastí Slovenska. V roce 1907 bratři Tonetovci postavili ve vsi pilu, kterou v roce 1936 odkoupil Ladislav Vančura a nazval ji Párna píla veľkostatku L. +more Vančuru a spol. V roce 1929 do obce přišel první učitel Anton Komanický.
Za druhé světové války v době přechodu fronty během Karpatsko-dukelské operace byla větší část obce zničena, po osvobození obnovena, vyznamenána Řádem rudé hvězdy.
Většina obyvatel pracovala do konce 90. let +more_století'>20. století v místním závodě Piloimpregna. Značná část obyvatel pak ve Svidníku a v Stropkově.
Půdu obdělávali do začátku 70. let 20. +more století soukromě hospodařící rolníci. Po tomto období lesní a zemědělský podnik. Po převratu v roce 1990 zůstala větší část půdy je neobdělaná.
Původními osídlenci byli hlavně pastýři ovcí, koz a dobytka, dřevorubci a později i výrobci zemědělského nářadí a tkalci.
Staré a jinojazyčné názvy obce a obyvatelské názvy
Původní název - Hunkovská Poľana - svědčí o tom, že ji původně vybudovali na horské louce v sousedství Hunkoviec, později byla přejmenována přívlastkem „krajná“, z čehož je možno usuzovati, že ji spravovali "krajníci".
Název obce - vývoj
1618 Polona alias Polianka Krainaj * 1773 Krajná Polyana, Krajna Polana * 1786 Polyana, Krajna-Polyana * 1808 Krajna-Polyána, Krajná Polana * 1863 Krajnapolyana * 1873-1882 Krajnapolyánka * 1888-1902 Krajnópolyana * 1907-1913 Ladomérmező * 1920 Poľana * 1927 Krajná Poľana
Pamětihodnosti
Zděný řeckokatolický chrám Narození Panny Marie (1924), před ním zde stál dřevěný chrám, ze kterého se zachoval malý barokní oltářík z 2. poloviny +more_století'>18. století s obrazem Piety v lidovém pojetí. * Vojenský hřbitov z 1. světové války tvoří součást obecního hřbitova, je na něm celkem 23 hrobů. Je zde pochovaný 1 ruský a 37 neznámých rakousko-uherských vojáků, kteří padli na území obce v roce 1914. Vojenské hroby jsou označeny a udržované. Nachází se zde i hrob dvaatřicetiletého barona kpt. Ladislava Faitha. Jeho aristokratická rodina byla zřejmě chudá, neboť o hrob se nestarala, nebo o jeho hrobě neměli žádné povědomí.
Literatura
Vlastivedný slovník obcí na Slovensku, Veda, vydavateľstvo slovenskej akadémie vied, Bratislava 1977, Str. 86 * DROBŇÁK, M. +more: Zborník z konferencie Prvá svetová vojna - boje v Karpatoch (www. kvhbeskydy. sk, 21. 01. 2008) * DROBŇÁK, Martin - KORBA, Matúš - TURIK, Radoslav: Cintoríny prvej svetovej vojny v Karpatoch. Humenné : Redos, 2007, 86 s. . * Ďurina Marián: Zanedbané vojnové cintoríny z 1. svetovej vojny, In. : Bojovník č. 23, 24, 25/2010 str. 10 * SLEPCOV, I. : Miznúce stopy histórie, In: Dukla, č. 7, VIII. Ročník, Svidník, 11. februára 1998, str. 5 * SLEPCOV, I. Vojenské cintoríny z prvej svetovej vojny na východnom Slovensku. In Vojenská história, roč. 7, 2003, č. 2, s. 70. * SLEPCOV Igor: Z histórie karpatskej ofenzívy Ruských vojsk v rokoch 1914 -1915, In. : Vojenská história 2/2000, ročník 4 str. 5 * ŠUMICHRAST Peter: Nemecké vojnové hroby na území Slovenska 1. časť In: VOJENSKÁ HISTÓRIA, 3/2010, str. 88 * Turik Radoslav: Vedecká konferencia na tému Prvá svetová vojna - boje v Karpatoch; (www. kvhbeskydy. sk, 12. 12. 2007); Klub vojenskej histórie Beskydy Humenné.
Rodáci
akademický sochař František Gibala (1912-1987)