Kredenc
Author
Albert FloresBenešova vila - kredenc ve společenské místnosti Kredenc z italského termínu credenza je rozměrná dvou- nebo tříetážová skříň dvojího využití.
a) Ve světské domácnosti sloužila či ještě slouží v jídelně nebo v kuchyni. Bývá dvou- až tříetážová, etáže jsou uzavřeny samostatnými dvířky, uvnitř jsou ještě rozděleny pomocí polic nebo přihrádek. +more Do spodní etáže se ukládá kuchyňské nádobí, zásuvky střední etáže slouží pro příbory, vařečky, naběračky a podobné náčiní. V horní etáži bývá porcelánové nádobí (talíře, misky a mísy), jeho nejvyšší, často zasklené police slouží pro křehké picí sklo, čajové či kávové servisy, nebo jen k vystavování reprezentačního a dekoračního nádobí či suvenýrů.
b) Je to chrámová skříň, umístěná zpravidla v sakristii a sloužící pro chrámové textilie, nádobí, nářadí a náčiní. Ve spodní části mívá široké zásuvky pro paramenta, musí tedy být tak široká, aby se v ní daly ukládat nepřeložené kasule. +more Pult slouží k příležitostnému odkládání předmětů. V horní etáži se ukládají preciosa.
Původ slova
Panovníci a významní šlechtici nechávali ochutnávat jídlo a nápoje na důkaz, že nejsou otráveny. Ve středověké latině se toto ochutnávání nazývalo credenzia (víra). +more Ochutnávači se francouzsky říkalo crédencier, německy Kredenzer, latinsky gustator, případně česky koštéř. Původně postranní stůl, kde ochutnávání probíhalo, se německy nazýval Kredenztisch, zkráceně Kredenz. Odsud se v češtině původní význam přenesl na současný název kuchyňského nábytku.
Odkazy
Reference
Literatura
Zdeněk Wirth, František Cimburek, Karel Vladimír Herain: Dějiny nábytkového umění I., II. reprint Argo Praha 1995