Kriens

Kriens je město ve švýcarském kantonu Lucern. Leží na úpatí hory Pilatus a na východě sousedí s Lucernem. Žije zde obyvatel a je tak druhým největším městem kantonu (více obyvatel má pouze město Lucern a obec Emmen, která však nemá status města).

Geografie

Kriens; pohled od hory Pilatus Kriens leží na úpatí hory Pilatus. +more Město se skládá z centra (urbanizované bývalé vesnice) s různými čtvrtěmi, čtvrti Obernau na západ od něj, vesnice Hergiswald (5 km západně od obce) na silnici Kriens-Eigenthal a četných jednotlivých usedlostí na horském svahu obráceném k hoře Pilatus. Kolem železniční stanice Mattenhof se zhruba od roku 2018 buduje nová čtvrť mezi historickým centrem obce, předměstím Lucernu a čtvrtí Kuonimatt. Projekty jako Schweighof, Mattenhof 1 a 2 a Nidfeld jsou uváděny na trh pod souhrnným označením „Luzern Süd“ (Lucern-jih).

Hranice se sousedním městem Lucernem na východě vede přes areál pivovaru Eichhof. Odtud severozápadním směrem přes Gigeliwald a dále vede západně od lucernské čtvrti Obergütsch a Gütschwald k zemědělské usedlosti Böschenhof. +more Odtud pokračuje mírně jihozápadním směrem po severních svazích Sonnenbergu a Blattenbergu k usedlosti Gspan. Zde se stáčí k jihovýchodu. Odděluje osadu Holderchäppeli (935 m n. m. ), prochází kolem Würzeneggu (1164 m n. m. ), Chraigütsche (1081 m n. m. ) a Höchbergu (1162 m n. m. ) do Laueleneggu (1442 m n. m. ) severozápadně od hory Pilatus. Odtud vede hranice obce přes Fräkmüntegg (1469 m n. m. ) a Bieli (1373 m n. m. ) k Hochwaldu severovýchodním směrem. Odtud vede k potoku Steinibach a v jeho toku až těsně před železniční stanici Horw. Odtud vede podél železniční trati z Horw do Lucernu severním směrem zpět do areálu pivovaru Eichhof. Centrum města Východní část města Kriens leží na dně údolí (čtvrti Kupferhammer nebo Grosshof, stejně jako Mattenhof u Lucernu a Kuonimatt u Horw). Od Kupferhammeru se pak terén mírně zvedá západním směrem k Obernau (výškový rozdíl necelých 90 m; 468 m n. m. až 554 m n. m. ).

Severně od obce se rozkládá jižně orientovaný masiv Sonnenberg, který je v části Kriensu řídce zalesněný. Svah jižně od něj leží severním směrem a nazývá se Schattenberg.

Schattenberg je prvním výstupem na horu Pilatus. Spodní část byla vykácena a částečně zastavěna. +more Většina území západně od Obernau a jižně od obce je zalesněná. Západně od linie Krienseregg - Fräkmüntegg se nacházejí rozsáhlé plochy bažin. Pramení v něm četné přítoky řeky Ränggbach, včetně Tschuggebachu a Rotbachu, který se na horním toku nazývá Wissbach. Celá oblast tvoří severní svah hory Pilatus.

Významná je říčka Untere Krienbach, která před urbanizací často působila škody při bouřkách. Protéká územím obce a v ulici Burgerstrasse (v Lucernu) se zleva (zakrytá) vlévá do Reussu. +more Směrem na Horw a dále do Lucernského jezera teče Schlundbach, Schlim- nebo Schlossbach a již zmíněný Steinibach.

Z rozlohy obce 2734 ha je více než polovina (50,5 %) pokryta lesy a lesními porosty. Asi šestinu (16,9 %) tvoří zastavěná plocha a 31,6 % je využíváno zemědělsky.

Kriens sousedí na jihu s Hergiswilem, na jihu a východě s Horwem, na severu a východě s městem Lucern, na severozápadě s Maltersem a na západě se Schwarzenbergem.

Historie

Pilatus na malbě z poloviny 19. +more století Původ ani význam místního jména Kriens nelze jednoznačně určit. Název pravděpodobně pochází z indoevropského slova *krei, které znamená „oddělovat“ nebo „oddělit“. Pravděpodobně z tohoto kořene vzniklo staroevropské vodní jméno *crientas s příponou -nt, které se přes galorománské tvary vyvinulo v současný tvar Kriens, přičemž bylo přeneseno z vodní plochy na místo. První doložená zmínka o Kriens je v listině z 9. století jako o Chrientes.

V nejstarších dokumentech benediktinského kláštera v Hofu v Lucernu je Chrientes uveden jako jeden z jejich 16 dvorů. Klášter dostal tuto oblast darem od dvou urozených sester. +more Originály listin pocházejí z doby kolem roku 840 n. l. V roce 1291 získali komunitu Habsburkové. V jejich držení zůstala jako součást soudního úřadu Rothenburg až do bitvy u Sempachu. V roce 1392 převzalo roli feudálních pánů (město) Lucern. Kriens spolu s Horw a Eigenthalem patřil v letech 1421-1798 k panství Horw-Kriens. V roce 1653 zde také povstali sedláci pod vedením Hanse Spenglera. Až do roku 1803 byla obec součástí okresu Lucern a od té doby patří k soudnímu okresu Lucern. Stejně jako v dobách francouzského vpádu do Švýcarska se i Kriensu dotkly válečné akce v době Svobodných band a Sonderbundu. Letecký pohled (1949) Za průlom v industrializaci vděčí Kriens především Augustu Bellovi: v roce 1855 připojil k továrně na pletení koňských žíní, kterou založil v roce 1845, továrnu na výrobu (textilních) strojů. Ta se rychle diverzifikovala: od roku 1860 vyráběla papírenské stroje, parní stroje, turbíny, železniční mosty pro Gotthardskou trať a od roku 1876 lanové dráhy. V důsledku krize ve 30. letech 20. století byla společnost Bell Maschinenfabrik AG v roce 1936 prodána Heinrichu Wachterovi, v roce 1959 Escheru Wyssovi a v roce 1967 společnosti Sulzer Winterthur. Přádelna hedvábných nití, kterou Bell otevřel v roce 1860, patřila v letech 1877-1968 francouzskému majiteli (S. A. de Filatures de Schappe, Lyon) a v letech 1968-1975 společnosti z USA; v letech 1975-1987 vyráběla přízi jako Schappe Kriens AG. Od roku 1855 zde byla také továrna na těstoviny (v roce 1928 sloučena s firmou Wenger & Hug AG v Gümligenu) a od roku 1899 továrna na dřevěné nářadí Lachappelle (výroba byla ukončena v roce 2000). V roce 1960 se v Kriens usadila společnost Sauerstoff- und Wasserstoffwerke AG, založená v Lucernu v roce 1909 (v roce 1984 přejmenována na PanGas, v roce 1996 přesídlila do Dagmersellenu). Průmyslový rozvoj podpořilo železniční spojení v roce 1886 a spojení s městem Lucern v roce 1900 elektrickou tramvají (do roku 1961). Spolu s Emmenem je Kriens nejvýznamnějším průmyslovým předměstím Lucernu. V novější době zde díky blízkosti města vyrostly kancelářské komplexy (některé pro kantonální správu) a distribuční centra (Coop).

Voliči v Kriensu v hlasování 4. března 2018 rozhodli, že od 1. +more ledna 2019 bude jejich obec s obyvateli označena jako město. Současně byl k tomuto datu upraven i znak obce, takže heraldicky správněji je nyní vyobrazen heraldický medvěd.

Obyvatelstvo

Katolický kostel K prvnímu prudkému nárůstu počtu obyvatel došlo v letech 1816-1837. +more S postupným usazováním průmyslových podniků v 19. století počet obyvatel od roku 1850 do první světové války prudce rostl (1850-1910: +165,8 %). Po dvou desetiletích mírného růstu následovalo druhé období silného růstu až do roku 1970 (1930-1970: +174,9 %). V roce 1951 dosáhl Kriens počtu 10 000 obyvatel a v roce 1970 20 000. S ropnou krizí se růst počtu obyvatel v silně industrializované obci zpomalil. Přesto je Kriens stále jednou z největších obcí kantonu Lucern; více obyvatel má pouze město Lucern a Emmen.

Vývoj počtu obyvatel
left | Rok	1798	1816	1837	1850	1860	1870	1880	1888	1900	1910	1920	1930	1941	1950	1960	1970	1980	1990	2000	2010	2015	2019
left | Počet obyvatel	1956	2056	2663	2693	3324	3706	3900	4319	5951	7157	7247	7424	8772	9621	14 029	20 409	21 097	23 079	24 742	26 176	27 046	27 847

Místní obyvatelé používají jako každodenní jazyk hornoalemanský dialekt němčiny. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 89,36 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 2,55 % italštinu a 1,92 % srbochorvatštinu.

Hospodářství

Kolem roku 2003 bylo v Kriensu asi 12 000 pracovních míst, z toho dvě třetiny v sektoru služeb. Pilatusmarkt Kriens je považován za čtvrté největší nákupní centrum ve středním Švýcarsku.

Sídlí zde společnost Pilatus-Bahnen AG, provozující lanové dráhy na Pilatus. Také ve městě má své sídlo nadnárodní společnost Curaden AG, vyrábějící potřeby pro stomatologii a zubní hygienu.

Doprava

Dálková doprava

Železniční stanice Kriens Mattenhof Kriens dříve obsluhovala dráha Kriens-Lucern (KLB). +more Ta ukončila osobní dopravu po otevření tramvajové trati do Kriensu v roce 1900. Až do roku 1998 sloužila nákladní dopravě do obce Kriens. V roce 2004 byly koleje z Kupferhammeru do obce při rekonstrukci hlavní silnice zrušeny. Na konci roku 2009 KLB zcela ukončila provoz a byla zlikvidována.

Stanice Kriens Mattenhof je obsluhována lucernskou S-Bahn linkami S4 Lucern - Stans - Wolfenschiessen, S41 Lucern - Horw (ve špičce) a S5 Lucern - Sarnen - Giswil; je v provozu od prosince 2004. Původní zastávka byla přestavěna na stanici, která byla otevřena na konci roku 2020 v souvislosti s otevřením čtvrti Kriens Mattenhof, která se staví přímo vedle ní. +more Stanice byla přizpůsobena zvýšenému počtu cestujících novým podchodem, bezbariérovou infrastrukturou a zastřešením nástupišť. Stanice Kriens Mattenhof se nachází mezi novou čtvrtí Mattenhof a lucernským Allmendem, a tedy v centru této městské rozvojové oblasti (marketingové označení: Lucerne South). V této oblasti se také plánuje výstavba sportoviště pro pořádání akcí Pilatus Arena.

Kriens má vlastní dálniční přivaděč k dálnici A2 u Grosshofu (jižně od tunelu Sonnenberg). Další napojení na dálnici A2 existuje v oblasti čtvrti Schlund (poblíž náměstí Pilatusmarkt), které umožňuje přístup i do sousední obce Horw.

Místní doprava

Hlavním prostředkem veřejné dopravy mezi Lucernem a Kriens/Obernau jsou trolejbusy. Linka 1 lucernských trolejbusů, kterou provozuje lucernský dopravní podnik (VBL), jezdí z Ebikon-Fildern přes lucernskou čtvrť Maihof a nádraží Lucern do Kriens-Obernau. +more Od roku 2017 jezdí trolejbusová linka 5 jako tangenta z Kriens-Zentrum přes Luzern-Pilatusplatz do Emmenbrücke, tj. nezajíždí na nádraží v Lucernu.

Autobusové linky 15 (MHD Kriens) a 16 (Kriens - Mattenhof - Kuonimatt - Horw Zentrum - Horw Spitz) zajišťují veřejnou dopravu do různých čtvrtí Kriensu.

Od roku 2013 jezdí autobusová linka 21 z Lucernu přes Kastanienbaum a Horw Zentrum přes Pilatusmarkt na Kriens Busschleife. Od tohoto data byla také změněna trasa autobusové linky 14, která jezdí z centra Horw přes nákupní centrum Pilatusmarkt, obchodní zónu Kriens Schlund a podél východní hranice Kriens do Lucernu a dále do kliniky svaté Anny a čtvrti Würzenbach v Lucernu.

Osobnosti

Fabio Coltorti (* 1980), švýcarský fotbalový brankář * Max Eiselin (* 1932), švýcarský horolezec * Livio Wenger (* 1993), švýcarský rychlobruslař

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města ve Švýcarsku Kategorie:Obce v kantonu Lucern