Kropáčové z Krymplova

Technology

12 hours ago

Author

Kropáčové z Krymplova jsou český šlechtický rod, který původně pocházel z Kropáčova, dnešního kraje Vysočina. První zmínky o rodině pocházejí z 15. století, kdy byli Kropáčové známí především jako vojáci a důstojníci. V průběhu času se rod rozrostl a vytvořil různé větve, které se přesunuly do jiných částí Čech. Rod Kropáčových z Krymplova se významně začal prosazovat ve 16. století, kdy získali majetky v regionech Jičínska, Kutnohorska a Poděbradska. Stali se vlivnou rodinou na dvorech českých panovníků a zastávali různé funkce ve státní správě. Během husitských válek byl rod Kropáčových z Krymplova na straně kališníků a účastnil se bojů proti katolické církvi. Později, v době rekatolizace, se většina členů rodu přiklonila ke katolické víře. Nejvýznamnějším členem rodu byl Bezoušek z Krymplova, který se proslavil především svými vojenskými úspěchy během třicetileté války. Zemřel v roce 1645 na následky zranění z bitvy. Rod Kropáčových z Krymplova postupně ztratil svůj vliv na přelomu 17. a 18. století a většina majetku byla prodána. Přesto se některé větve rodu udržely až do současnosti. Celkově lze říct, že rod Kropáčových z Krymplova hrál důležitou roli v české historii a zanechal po sobě bohaté dědictví ve formě architektonických památek a rodového sídla.

Kropáčové z Krymlova (příp. z Krymplova) byli staročeskou erbovní rodinou, později povýšenou na vladyckou, jež pravděpodobně vymřela roku 1756.

Erb

Erb (v modrém štítě tři zlaté jetelové trojlístky) byl udělen majestátem z 13. 3. 1541 pražským měšťanům Janu Kropáčovi a Václavovi Medkovi.

Historie

Jan získal velké jmění půjčováním peněz. Jeho potomek Zikmund koupil roku 1568 obec Letky s příslušenstvím. +more Zikmundovými potomky byli Šebastián(†1600)a Jan, z nichž Jan zdědil po bratrovi Letky. Syn jednoho z nich byl Zikmund, který byl katolík, proto hodně utiskoval lidi podobojího smýšlení. Filip Fabricius mu dal v roce 1622 za manželku svou dceru Lidmilu. Když Prahu opanovali Sasové, obával se pomsty a uprchl z Čech. Zemřel okolo roku 1640. Zůstaly po něm statky Vrutice (po manželce, odtud jméno Kropáčova), mlýn v Praze, dvůr u Mělníka, vinice a peníze za prodané Letky. Jeho dětmi byli Jan Ignác, Filip Václav, František Ignác (jezuita) a dcera Justina. První tři se v roce 1649 ujali pozůstalostí a ostatní byli vyplaceni. Filip a Zikmund (zemřel roku 1665) zůstali v Praze. Jan Ignác byl ženatý s Alžbětou Trčkovou z Lípy (sestrou Trčky zavražděného v roce 1634) a pro své služby a zásluhy svého otce byl povýšen majestátem 1. 7. 1669 do stavu rytířského a obdržel příjmeni po svém dědovi z Hohenfallu. Také byl polepšen jeho erb. Jeho syn František Albrecht držel Vrutici a Katusice, byl c. k. radou, radou komorního a dvorního soudu a hejtmanem litoměřického kraje. Zemřel v roce 1702, s manželkou Lidmilou Bzenckou z Prorubě (umřela v roce 1733) zplodil syny Františka Adama a Jana Václava. František Adam se ujal Vrutice, roku 1710 ji prodal a zemřel roku 1756 ve věku 79 let. Jím pravděpodobně tato rodina vymřela.