Kryštof Dientzenhofer

Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655 St. Margarethen, Bavorsko - 20. června 1722 Praha) byl český stavitel německého původu. Proslavil se jako významný architekt vrcholného baroka.

Kryštof Dientzenhofer je jedním z nejvýznamnějších představitelů iluzivního baroka a ve své době byl jedním z nejvyhledávanějších stavitelů. Jeho díla patří k vrcholům české, ale i evropské barokní architektury. +more Navázal na práci úspěšných vlašských stavitelů, kteří působili v Čechách, jako například Luraga, Orsiho či Carattiho. Nejvíce si však cenil italských mistrů Borrominiho a zejména Guariniho.

Život

Pocházel z hornobavorské stavitelské rodiny. Byl synem Georga Dientzenhofera (1614-1673), který se narodil nedaleko obce Bad Feilnbach. +more I další čtyři Kryštofovi bratři se stali významnými staviteli:.

* Georg (1643-1689), např. klášterní kostel ve Waldsassenu a bývalý jezuitský kostel (dnes kostel sv. +more Martina) v Bamberku * Wolfgang (1648-1706), např. poutní kostel P. Marie Pomocné v Ambergu * Leonhard (1660-1707), např. nová biskupská rezidence v Bamberku * Johann (1663-1726), např. klášterní kostel v opatství Banz nebo zámek Weißenstein.

Kryštof Dientzenhofer se vyučil zedníkem a roku 1677 se přestěhoval do Čech, kde se živil jako polír u mistra. Dlouhá léta pracoval pro architekta Abrahama Leuthnera. +more Pracoval s ním společně na stavbě zámku v Ostrově u Karlových Varů a od roku 1691 v cisterciáckém klášteře ve Waldsassenu.

Roku 1685 se v Praze oženil s Annou, vdovou po staviteli Janovi Jiřím Aichbauerovi; žili na Malé Straně v domě, nazývaném Aichbauerovský dům. Jeho nevlastní syn Jan Jiří Aichbauer mladší byl rovněž stavitelem a architektem.

V roce 1689 získal měšťanství v Praze a dostal povolení provozovat stavitelskou činnost. V roce 1689 získal místo stavitele premonstrátské kanonie v Teplé, kde se podílel na barokní přestavbě. +more Jednou z prvních staveb vybudovaných podle vlastního návrhu byla kaple Nejsvětější trojice při bývalém špitálu v Teplé. V západních Čechách realizoval řadu dalších staveb pro tepelské premonstráty (mj. kostel Narození svatého Jana Křtitele v Úterý, kostel svaté Kláry v Chebu nebo obnovovací práce hospodářského dvora a zámečku v Hamrníkách). V letech 1698-1701 působil v Chebu jako pevnostní stavitel.

V prvním desetiletí 18. století vznikly jeho nejvýznamnější realizace ze skupiny tzv. +more radikálních staveb: kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, klášterní kostel sv. Josefa řádu paulánů v Obořišti, jezuitský kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, kostel svaté Markéty v klášteře benediktinů na Břevnově. Jsou charakteristické dynamickým a výrazně expresivním stylem. Půdorys je založen na proniku oválů, které vytvářejí jednolodní prolamovaný prostor, stěny i klenby se vlní.

Mezi jeho poslední stavby, realizované v letech 1719-1722, patří dva venkovské kostely na Broumovsku a průčelí loretánské kaple v Praze na Hradčanech. Na posledních dílech již spolupracoval se svým synem Kiliánem Ignácem, u něhož brzy rozpoznal jeho výtvarný talent.

Kryštof Dientzenhofer zemřel v roce 1722 a jeho dílnu a atelier převzal syn Kilián Ignác Dientzenhofer.

Rodina

Se svojí ženou měl Kryštof pět dětí, které se narodily v letech 1685-1695: * Kateřina (* 1685) * Martin (* 1687, později přijal řeholní jméno Tobiáš) * Kilián Ignác (* 1689), slavný barokní architekt a stavitel * Jindřich (* 1692) * Marie Anna (*1695)

Dílo

Pro jeho stavby je typické dokonalé provedení detailů, jako jsou hlavice či patky sloupů a další stavební prvky. Při stavbě chrámů u nás poprvé použil složité klenební konstrukce, kde se rafinovaně prostupují geometrické plochy. +more Spolehlivě je ovšem doložen pouze jako stavitel. Autorství projektů některých staveb je výsledkem bádání různých historiků architektury, ale tvůrčí vklad architekta není spolehlivě doložen a v řadě případů je zpochybňován.

Bývá mu připisována skupina staveb dynamického baroka, ke kterým patří kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, kostel svatého Mikuláše v Praze na Malé Straně, kostel svaté Markéty v břevnovském klášteře, kostel svaté Kláry v Chebu a barokní areál Skalka v Mníšku pod Brdy. Nesporně působil jako klášterní stavitel břevnovsko-broumovského kláštera a také jako pevnostní stavitel v Chebu i v Praze. +more K zajímavým pracím se řadí například přestavba Písecké brány pražského opevnění na Brusce nebo dům U zlaté lilie na Malém náměstí na Starém Městě pražském. Spolupracoval na mnoha dalších stavbách v Čechách.

Některé stavby v Praze

Dům U zlaté lilie (Malé náměstí čp. 458) - Staré Město (před 1698) *Šternberský palác, dnes Národní galerie, pravděpodobně podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho - Hradčany (1698-1708) *Kaiserštejnský palác - Malá Strana (kolem 1700) *Kostel svatého Mikuláše, západní průčelí a část lodi; autorství sporné - Malá Strana (1703-1711) *Dům U bílé kuželky (Míšeňská čp. +more 66) - Malá Strana (1708-1710) *Kostel Nejsvětější Trojice - Nové Město (1708-1713) *Břevnovský klášter s bazilikou svaté Markéty - Břevnov (1709-1722) *Loreta, hlavní průčelí a postranní kaple - Hradčany (1711-1722) *Vrtbovský palác - Malá Strana (1712-1720) *Weisbírovský dům (U dvou panen, Tomášská čp. 13) - Malá Strana (1714-1722) *Rožmberský dům (Náprstkova čp. 213) - Staré Město (kolem 1716) *Kostel sv. Jana Nepomuckého u kláštera voršilek na Hradčanech - Hradčany (1720-1722).

Některé stavby mimo Prahu

Klášter Teplá - úpravy a stavba špitální kaple Nejsvětější Trojice (1692-1699) *Kostel svaté Máří Magdaleny, Skalka u Mníšku pod Brdy (1692-1693) *Kostel Narození svatého Jana Křtitele, Úterý - nejisté (1695-1698) *Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Maří Magdaleny, Chlum Svaté Maří - sporná účast (1690-1701) * Pevnostní stavby - Cheb (1698-1701) * Zámecká kaple Zjevení Páně, Smiřice - podle vzoru Guariniho kostela San Lorenzo v Turíně (1699-1711) * Klášterní kostel Paulánů, Obořiště - připsáno (1702-1711) * Kostel svaté Kláry, Cheb - připsáno (1703-1711) Možná účast architekta Tomáše Haffeneckera. *obnova hospodářského dvora a zámečku v Hamrníkách (1706-1708) * Paulánský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Nová Paka - připisováno (1709-1722) Možná účast architekta Tomáše Haffeneckera. +more * Kostel svatého Michala, Vernéřovice u Náchoda - nejisté (1719-1721) *Kostel svatého Jakuba, Ruprechtice u Náchoda - nejisté (1720-1722). Dominantní nepřehlédnutelnou stavbu s velkou pravděpodobností projekčně zpracoval Kryštof Dientzenhofer, architektonické řešení římsy a mělkých svislých výstupků na zdi má typické rysy prací jeho syna Kiliána Ignáce.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští stavitelé Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Barokní architekti Kategorie:Němečtí architekti Kategorie:Stavitelé Prahy Kategorie:Narození v Bavorsku Kategorie:Narození 1655 Kategorie:Narození 7. +more července Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí 20. června Kategorie:Úmrtí 1722 Kategorie:Pohřbení na Malostranském hřbitově Kategorie:Muži.